27. 05. 2026
Vysoký zájem o retailové dluhopisy
Podle ministryně financí A. Schillerové si zatím lidé objednali Dluhopisy Republiky ve výši za 47,7 miliardy korun. Původní plán, respektive odhad ministerstva financí byl 20 mld. Poptávka tak výrazně převyšuje původní očekávání, což může mít několik implikací.
![]()
Zaprvé, druhé upisovací kolo má být v závěru letošního roku a zvyšuje se „riziko“, že poptávaný objem by nemusel být výrazný. Vzhledem k tomu, že dluhopisy jsou koncipované tak, aby se je vyplatilo držet do splatnosti, tak vzhledem k současnému zájmu předpokládáme, že většina zamýšlených prostředků domácností může směřovat do nákupu již nyní v prvním kole. Zadruhé, včera jsme vydávali nový Měsíčník s prognózou, kde se v jedné kapitole věnujeme také finanční potřebě vlády. Ta pro letošek je odhadovaná na zhruba 735 miliard Kč. Pokud od této částky odečteme již vydané cenné papíry a porovnáme s aktuálním stavem státního rozpočtu (výší deficitu) a cennými papíry, které maturují ve zbytku letoška, dostaneme pro zbytek letošního roku celkovou hrubou výpůjční potřebu ve výši zhruba 530 mld. A pokud by v prvním kole Dluhopisů Republiky byla nakonec poptávka 50+ mld a ve druhém kole řekněme například 15 mld, pro zbytek letošního roku může finanční potřeba činit zhruba 465 mld.
A zatřetí, otázkou zůstává vliv na spotřebu a inflaci. Je možné, že část prostředků použitých na nákup retailových dluhopisů by bez této možnosti skončila ve zvýšené spotřebě, což by působilo proinflačně. Takto může dojít naopak k mírnému tlumení domácích inflačních tlaků, nicméně za předpokladu, že vláda tyto prostředky nerozdá domácnostem na transferech, ale použije je méně proinflačním způsobem (investice apod.). A to je samozřejmě otazník. I proto bych rozsah tohoto vlivu nepřeceňoval, ale mírný střednědobý dopad do jádrové inflace to nakonec mít může (což ale také nakonec může být převáženo jinými faktory).
Írán včera prohlásil, že Spojené státy porušily příměří útokem na cíle v blízkosti Hormuzského průlivu, což by mohlo zkomplikovat snahy o ukončení války. A mírové úsilí také zkomplikoval Izrael, který v úterý podle libanonských bezpečnostních zdrojů provedl více než 120 leteckých úderů proti Libanonu v rámci jednoho z nejintenzivnějších bombardování za poslední týdny. USA uvedly, že jejich útoky měly obranný charakter a byly namířeny proti raketovým základnám a lodím, které se pokoušely klást miny. Čemuž bych i věřil. Trhy zatím zůstávají opatrně optimistické a vidí vyšší pravděpodobnost dohody. Cena ropy se stále pohybuje pod 100 dolary za barel a pohyb u tržních veličin, o kterém psal včera David, zatím celkem trvá. Například německé výnosy 10Y vládních dluhopisů se tak stále drží pod 3 %. Náš pohled se nemění.
V našem základním scénáři se stále mírně kloníme k postupné stabilizaci situace v průběhu června či července. Motivace obou klíčových aktérů k deeskalaci totiž postupně roste, byť z asymetrických důvodů. Bílý dům bude pravděpodobně nucen vyvinout intenzivnější diplomatické úsilí o dohodu s ohledem na blížící se listopadové volby v USA. Írán naopak čelí bezprostřednímu riziku nuceného uzavírání ropných vrtů kvůli kritickému naplnění domácích skladovacích kapacit, což by pro tamní režim mohlo mít zásadní technologické a finanční důsledky. Aktuálně tak vidíme pravděpodobnost nějaké formy dohody během následujících dvou měsíců kolem 60 %.
Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny
![]()


