14. 05. 2026
V rodině jsme ochotní si navzájem půjčovat peníze. Až pětina půjček se ale nevrátí
Peníze umí v rodině někdy udělat zlou krev, ve většině případů ale platí, že jsme ochotní si pomáhat, a to i finančně. Větší částku by svým příbuzným bylo ochotno půjčit 78 % Čechů, vyplynulo to z Velkého průzkumu rodin, který pro finanční dům UNIQA realizovala výzkumná agentura NMS. Nejčastěji v českých rodinách půjčují rodiče svým dospělým dětem, a to především na bydlení, ale i na nečekané výdaje.
Ekonomickou situaci řeší u rodinného stolu až 67 % lidí, zároveň ale platí, že o finanční nouzi se neradi bavíme s partnerem, natož pak se širší rodinou. Raději jsme v pozici někoho, kdo peníze půjčuje než toho, kdo si o ně říká – 68 % respondentů uvedlo, že by pro půjčení většího obnosu peněz oslovilo někoho z rodiny a zároveň 78 % respondentů průzkumu by větší finanční obnos někomu z rodiny půjčilo. Vyšší ochotu půjčovat druhým vykazují zejména lidé z rodin se středním příjmem, překvapivě také tzv. patchworkové rodiny (mající děti i z předchozích vztahů), mezi kterými jsou půjčky v rámci rodiny normalizovanější. A také tzv. empty nesters (po odchodu dětí z domácnosti), kteří jsou ochotni půjčovat v průměru nejvyšší částky: přes 50 tisíc korun by někomu z rodiny půjčilo 39 % z nich.
„Finanční rezervu si ¾ českých domácností tvoří odkládáním zbylých peněz na spořicí účet. Téměř polovina (49 %) má také penzijní spoření a více než třetina (35 %) si doma drží hotovost, nejčastěji tak činí rodiny se středně vysokými příjmy,“ říká Rastislav Havran, generální ředitel UNIQA a vysvětluje: „Hotovost doma může lidem dávat pocit kontroly, zvláště v období nejistoty. Držení větších částek doma v době inflace však peníze reálně znehodnocuje a zároveň tento způsob nechrání rodiny před nečekanými výdaji či krizovými situacemi.“
Na co si příbuzní půjčují?
Reálnou zkušenost s poskytnutím větší sumy někomu z rodiny má 44 % Čechů. Průměr největších reálně poskytnutých půjček je 150 tisíc korun (a dle průzkumu by lidé byli ochotni půjčit nejvyšší částku v průměru 210 tisíc korun). Nejvíc a nejčastěji se půjčuje na bydlení (23 %), průměrná částka tam dokonce přesahuje 300 tisíc korun.
„Druhým nejčastějším účelem půjček v rodině jsou nečekané výdaje. A to obvykle bývá nějaká nepříjemnost, v průměru nejvíce za 60 tisíc korun,“ prozrazuje finanční ředitelka UNIQA Lucie Urválková a dodává: „Právě tady vidím velký prostor pro pojištění – ať už jde o nečekanou poruchu auta nebo rozbitou pračku. Pojištění pomáhá rodinám zvládat nejen finanční dopady těchto situací, ale i stres a nejistotu, které mohou ovlivňovat každodenní fungování domácnosti.“
REKLAMA
Zatímco v Česku nejčastěji půjčují rodiče dětem (44 % CZ, 32 % SK), na Slovensku je častější, že si větší částky půjčují sourozenci (47 % SK, 38 % CZ). V obou zemích pak každý třetí, který kdy někomu v rodině půjčil větší částku, poskytl peníze svým rodičům.
Půjčka nebo dar?
Když lidé přemýšlejí nad tím, že by svým příbuzným finančně pomohli, je pro ¾ z nich důležité, aby se jim peníze vrátily. Většina (60 %) je ale nakonec ochotná při problémech dluh odpustit. Nejshovívavější jsou rodiče dospělých dětí, které už žijí vlastní život, a mohou tak půjčku vnímat spíše jako výpomoc. Naopak rodiny s tradičním složením, které aktivně živí děti a rozvíjejí svou budoucnost, jsou k odpuštění dluhů nejméně ochotné.
Většina půjček se nakonec splatí, ale až pětina s problémy: některé pomaleji nebo později, 9 % vůbec.
Nejlepší pojistkou pro vrácení peněz v rámci „rodinných půjček“ je tak možná budování dobrých vztahů a otevřená komunikace mezi všemi členy rodiny.
