Text: Redakce
10. 09. 2026
Peníze stresují téměř třetinu Čechů. Nejvíc mladé a domácnosti s nižšími příjmy
Stav osobních financí a duševní pohoda spolu souvisí mnohem víc, než si lidé často připouští. Právě na toto citlivé téma se detailně zaměřil průzkum agentury Ipsos pro společnost Home Credit. Z dotazování vyplynulo, že téměř třetina dospělých Čechů čelí několikrát měsíčně silnému finančnímu stresu. Data ukazují, že tento problém se napříč společností nevyhýbá téměř nikomu, přičemž nejcitlivěji ho prožívají mladší ročníky a nízkopříjmové domácnosti.
Podle čerstvých dat pociťuje obavy ze své finanční situace nejméně jednou měsíčně 28 % lidí a dalších 35 % se s tímto stresem potkává několikrát do roka. Největší zátěž přitom dopadá na mladou generaci do 35 let, která teprve buduje své rodinné zázemí a usiluje o příjmovou stabilitu. Data ukazují, že nejcitlivější jsou lidé ve věku od 18 do 26 let, kde úzkost kvůli financím trápí 39 % respondentů.
„Mladí lidé dnes stojí před obrovským tlakem na zajištění vlastního bydlení a běžného provozu v době, kdy ceny za poslední roky výrazně vzrostly. Často se tak pohybují na hraně svých finančních možností a každá nečekaná výdajová položka v nich vyvolává obavy,“ vysvětluje hlavní analytik ze společnosti Home Credit Jaroslav Ondrušek a dodává: „Kromě věku hraje zásadní roli také výše příjmů a rodinná situace. Domácnosti s měsíčním příjmem do 40 tisíc korun hlásí finanční stres ve 41 % případů, pro něž jsou jakékoliv nečekané výdaje značnou komplikací.“
Zvýšené riziko psychické zátěže provází rovněž jednočlenné domácnosti, které nemohou fixní výdaje a inflační tlaky rozložit na více členů, a lidi s učňovským vzděláním. Dlouhodobě data také potvrzují, že finanční nejistotu častěji prožívají ženy, které úzkost hlásí v 35 % případů, zatímco u mužů je to 23 %.
S rostoucím věkem a zvyšujícím se příjmem obavy prokazatelně klesají
Úplný klid v této oblasti zažívá jen část populace. Nejlépe je na tom generace mezi 54 a 65 lety, domácnosti s příjmem nad 70 tisíc korun a vysokoškoláci, z nichž 43 % nezažívá stres vůbec.
REKLAMA
To, jak lidé pociťují finanční stres, je ovlivněno jejich vzděláním, pracovním uplatněním a celkovou životní situací. Tuto skutečnost potvrzuje i třicetiletý Ondřej M., manažer v oblasti fintechu, který žije s manželkou a malým dítětem v Brně. „Běžně dostupné finanční produkty, jako je kreditní karta, spotřebitelský úvěr či hypotéka, vnímám pozitivně a jejich využívání mě nikterak nestresuje. Vím, že používat kreditní kartu je naprosto v pořádku, když s ní člověk pracuje zodpovědně. Nebojím se toho, a naopak ji považuji za užitečný nástroj. Pravidelně využívám bezúročné období, každý měsíc kartu včas a v plné výši splatím a zároveň čerpám praktické výhody, jako je pojištění zakoupené elektroniky nebo přístup do letištních salonků. Podobně vnímám i spotřebitelský úvěr. Může být zlým pánem, ale dobrým sluhou. Půjčit si na dovolenou, kterou si aktuálně nemohu dovolit, mi příliš smysl nedává. Úvěr na kvalitní notebook, který zvýší moji pracovní efektivitu a pomůže mi vydělávat více, už ale může být skvělá a racionální investice. Rozhodující pro mě je, zda dluh pouze financuje okamžitou spotřebu, nebo přinese dlouhodobou hodnotu a za jakých podmínek.“
Pohled ombudsmana: Úvěr má lidem pomáhat, ne způsobovat bezesné noci
„Společnost Home Credit klade důraz na odpovědné poskytování půjček. Držíme se pravidla, které říká, že zodpovědný poskytovatel úvěrů nepůjčí každému, kdo si o úvěr zažádá, ale pouze těm, kteří si mohou dovolit úvěr splácet. Důkladné a férové posouzení finančních možností klienta nejsou jen legislativně povinný krok, ale především ochrana lidí před tím, aby si vzali půjčku, která by se stala zdrojem psychického tlaku a budoucích finančních potíží,“ upřesňuje Miroslav Zborovský, ombudsman klientů Home Creditu.
Finanční stres jako tichý nepřítel zdraví
Odborníci upozorňují, že finanční nejistota není pouhým zdrojem psychické nepohody, ale může mít reálný dopad na lidské zdraví. Podle americké studie Mayo Clinic zahrnující zdravotní data více než 280 tisíc pacientů (Rajai et al., Mayo Clinic Proceedings, 2025) může mít dlouhodobá finanční tíseň a potravinová nejistota horší dopad na biologické stárnutí srdce a riziko úmrtí než některé zavedené klinické rizikové faktory, jako je vysoký krevní tlak, diabetes nebo prodělaný infarkt.
Dlouhodobý stres spojený s obavami o peníze totiž spouští řadu patologických procesů v těle, které prokazatelně ohrožují kardiovaskulární systém. Tomuto tématu se věnuje i článek autorky Emy Zenklové na novinkách.cz.
Zdroj dat: Data pocházejí z interního průzkumu Home Credit realizovaného v České republice v červnu 2026 agenturou Ipsos. Celková velikost vzorku je N = 1 026. Při citaci dat uvádějte zdroj: Home Credit, interní průzkum, ČR.


