20. 11. 2020
V ekonomické krizi je správné snižovat daně
„Nižší daně pomohou všem zaměstnancům, kteří byli vysokým daňovým a odvodovým zatížením práce dlouhodobě penalizováni. Snížení daní navíc nastartuje hospodářský růst a pomůže k obnově České republiky po koronavirové krizi,“ říká hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Hospodářská politika vlády by měla vyrovnávat ekonomický cyklus. To zjednodušeně řečeno znamená, že bychom v dobách hospodářského růstu měli splácet dluhy, které v době hospodářské krize nasekáme. V posledních letech se naší zemi ekonomicky dařilo. Hospodářství slušně rostlo, lidem se zvyšovaly příjmy a zadlužení veřejných rozpočtů výrazně klesalo.
Podle údajů Českého statistického úřadu dosáhl v loňském roce dluh sektoru vládních institucí úrovně 1 738,5 miliardy korun. To v přepočtu vůči hrubému domácímu produktu představovalo zadlužení ve výši 30,2 procenta. Kdybychom tyto údaje porovnali s rokem 2013, kdy končila předchozí krize, zjistili bychom, že úroveň zadlužení klesla o téměř 15 procentních bodů. V dobrých časech jsme si tedy opasek výrazně utáhli a veřejné rozpočty jsme dali do pořádku.
V letošním roce prožíváme nejtvrdší ekonomický otřes v novodobých dějinách naší země. Veřejné rozpočty by měly tento tvrdý otřes tlumit, aby dopadl co nejmírněji na obyvatelstvo. Proto bylo vymyšleno mnoho adresných forem pomoci, které výrazně zvýšily výdaje veřejných rozpočtů. Bohužel se však příliš nepracovalo s příjmovou stranou veřejných financí, což vedlo k paradoxní situaci. Na jedné straně jsme od lidí stále vybírali vysoké daně a na druhé straně jsme jim štědře rozdávali z eráru.
Přerozdělování peněz pomocí narychlo šitých vládních programů je samozřejmě neefektivní. Daleko rozumnější je snížit daně a peníze nechat rovnou u lidí. Ti, daleko lépe než stát dokáží posoudit, jak s penězi správně naložit. Snížení daní přinese silný stimulační efekt, který pomůže nastartovat ekonomický růst po překonání koronavirové krize. Systém podpory obyvatelstva prostřednictvím snížení daní je navíc jednoduchý a obejde se bez zbytečné byrokracie.
REKLAMA
Odpůrci snížení daní namítají, že veřejné rozpočty kvůli navrženým změnám přijdou o zhruba 130 miliard korun, což kromě státu bude mít nepříjemný vliv na kraje a obce. Tento výpadek však můžeme dočasně kompenzovat na dluh, což je plně v souladu s ekonomickou teorií. Ta hovoří o nutnosti proticyklické hospodářské politiky v krizových dobách. Než krizi překonáme, můžeme pátrat po zbytných výdajích státního rozpočtu. Jakmile se ekonomický růst obnoví, můžeme zbytné výdaje škrtnout a ozdravit veřejné rozpočty.
Štěpán Křeček, hlavní ekonom BHS
