09. 11. 2026
Trhy svůj názor na ČNB poopravily, dál však sázejí na růst sazeb
I když Česká národní banka podle očekávání zvýšila základní sazbu na 4,0 %, tržní sazby, od kterých se odvíjí cena hypoték i podnikových úvěrů, nakonec výrazně poklesly. Proč? Nová prognóza i komunikace členů bankovní rady potvrzují, že centrální banka považuje už dnešní sazby za relativně přísné a rozhodně nechce na trzích živit očekávání „cyklu dalšího zvyšování“. To ale nemusí znamenat, že jsme se sazbami na 4,0 % definitivně u konce. Ani trhy se možnosti dalšího utahování měnových kohoutů zatím nevzdávají.
Nová prognóza ČNB se v zásadě trefila do našeho výhledu a nemá daleko ani k poslední prognóze ministerstva financí. Oproti létu počítá s pomalejším růstem ekonomiky a vyšší inflací, tedy s klasickou „stagflační revizí“. Příští rok by podle centrální banky měla inflace dosáhnout v průměru 3,2 %, hlavně kvůli dražším energiím a potravinám. Stejně to aktuálně vidíme i my, rizika jsou však vzhledem ke stále vysokým tržním cenám energií jednoznačně vychýlena směrem k vyšší inflaci. Velmi živě si dokážeme představit inflaci na začátku příštího roku lehce nad 4 % a v celoročním průměru kolem 3,5 %. Znamenalo by to nutně další růst úrokových sazeb?
Radní ČNB Jan Kubíček na setkání s analytiky připustil, že vyšší energetickou inflaci nelze vyloučit. Pokud se ale od prognózy neodchýlí dramaticky , rozhodování bankovní rady by ovlivnit neměla. Laťka pro další zvýšení sazeb tedy není nastavena příliš nízko ani pro jestřábí hlasy v radě (více napoví zápis z jednání na konci tohoto týdne). Bankovní rada navíc tentokrát působí rozpolceněji než v létě. Holubice se reálně obávají, že tržní sazby už na část ekonomiky působí výrazně restriktivně a domácí poptávka může příští rok zpomalit víc, než předpokládá nejnovější prognóza.
Co tedy rozhodne o tom, zda byl listopadový krok ČNB poslední? Vedle psychologického efektu lednové a únorové inflace to bude hlavně zmíněná odolnost domácí poptávky. Právě ta žene domácí inflační tlaky ve službách, které drží jádrovou inflaci na nekomfortních úrovních poblíž 3 %. V našem základním scénáři počítáme s tím, že se inflace, stejně jako vyšší splátky dluhů, zakousne do reálných příjmů domácností o něco výrazněji. Domácí poptávka by pak příští rok zpomalovala a s ní pozvolna i jádrová inflace. V takovém případě by úrokové sazby mohly zůstat na současné úrovni delší dobu. Pokud ale v na začátku roku vedle inflace nad 4 % uvidíme i rychlý růst mezd a reálných tržeb v maloobchodě, ČNB sazby nejspíš zvýší ještě jednou. Trhy sice během uplynulého týdne svůj názor výrazně „opravily“, na rozdíl od nás jsou ale stále agresivnější a sázejí minimálně na dvě další zvýšení sazeb.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
