15. 04. 2026
Trhy se možná pletou ohledně Hormuzu i ECB
Ceny ropy se v posledních desítkách hodin výrazně snížily díky naději na pokračování rozhovorů mezi Spojenými státy a Íránem. Severomořská ropa Brent je dnes ráno těsně pod 96 USD za barel, to jest 2 % pod hodnotami včera ráno (ale třetinu nad hodnotami před začátkem konfliktu). Tento tržní optimismus staví na nových výrocích Trumpa i Vance, že rozhovory s Íránem by mohly pokračovat, a také na tom, že se (na půdě amerického ministerstva zahraničí) uskutečnilo po více než 30 letech první přímé jednání zástupců izraele a Hizballáhu. To se zdánlivě potíží v Hormúzu netýká, ale ve skutečnosti jsou právě pokračující izraelské útoky na Hizballáh v Libanonu jedním z důvodů, proč nezafungovalo první příměří v Perském zálivu.
Dalším důvodem ovšem je zásadní rozpor mezi požadavky USA a Íránu týkající se pokračování íránského jaderného programu, a tam bude dohoda asi ještě těžší než mezi Izraelem a Hizballáhem. Tržní nálada se tak i nadále jeví jako příklad problému „přání otcem myšlenky“.
Data o vývoji cen výrobců v USA, tedy data týkající se března, byla překvapivě nízká: tyto ceny rostly v březnu meziměsíčně (po sezonním očištění) o 0,5 % (tedy stejně jako v únoru), zatímco tržní očekávání bylo 1,1 %. Dopad zdražujících pohonných hmot sice v datech vidět je (meziměsíční inflace cen energií činila v březnu 8,5 % po únorové hodnotě 2,1 %), ceny benzinu stouply o téměř 16 %. Tento nárůst byl nicméně kompenzován vývojem v jiných částech amerického spotřebního koše: zřetelně pod očekáváním byla i jádrová verze inflace cen výrobců, tedy verze bez cen energií a potravin (meziměsíčně 0,2 %, kdežto trh čekal 0,5 %). Ke zřetelnému – a trochu záhadnému – zpomalení došlo v segmentu služeb (z 0,3 % v únoru na rovnou nulu v březnu). Co se týče sazeb Fedu tudíž trh letos i po těchto datech očekává přibližnou stagnaci a do roka jen zanedbatelné snížení.
K tomu připojme novinku z ECB: neochotu ke zvyšování úrokových sazeb nově potvrdil člen Řídícího výboru banky Olli Rehn. Podle něj „rozhodnutí ohledně sazeb nejsou předem daná““ zvyšování bude na místě jen v případě, že se prvotní impulz v podobě dražších energií začne šířit do dalších cen. Rehn se tak přihlásil ke standardní centrálněbankovní mantře, podle níž nákladový šok sám o sobě důvodem k navyšování sazeb není; je jím až případný projev nadměrné poptávky (nebo nezdravě vysokých inflačních očekávání) tím, že mezi sekundárními dopady dražších energií budou převažovat dopady proinflační nad těmi směřujícími naopak protiinflačně. Trhy ovšem měly jasno hned po březnovém nárůstu cen ropy a plynu: začaly od ECB rovnou očekávat zřetelné zvyšování sazeb.
ČSÚ potvrdil svůj týden starý předběžný odhad, že spotřebitelská inflace v březnu činila meziměsíčně 0,6 % a meziročně 1,9 %. Situaci v následném komentáři pregnantně popsala ČNB: „Zdražení pohonných hmot téměř vyčerpalo prostor pod dvouprocentním inflačním cílem, který na počátku roku vytvořilo převedení plateb za obnovitelné zdroje energie ze spotřebitelů na stát“. Centrální banka čeká další zrychlení inflace z březnových 1,9 procenta, nicméně průměr za celý rok 2026 by se se měl udržet pod třemi procenty.
REKLAMA
Mezinárodní měnový fond (MMF) zvýšil odhad letošního růstu české ekonomiky na 2,2 % (před půlrokem čekal jen 2 %) a tentýž růst očekává i na příští rok – samozřejmě (a to platí i pro výše uvedenou prognózu ČNB a vůbec všechny další prognózy) v závislosti na vývoji předpokladů, v tuto chvíli zejména geopolitických.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
