11. 02. 2026
Trhy mají strach z masivních investic do AI, je oprávněný?
Umělá inteligence hýbe trhy. Investoři mají obavy, že masivní investice technologických firem do rozvoje umělé inteligence nemusí přinést kýžené ovoce. A že se nejedná o investice malé. Američtí technologičtí giganti v čele s Googlem, Microsoftem, Amazonem a Metou plánují navýšit letos investice do AI infrastruktury o více než 60 % na neskutečných 660 miliard dolarů. To je zhruba dvojnásobek ročního HDP České republiky, za který bychom dokázali pravděpodobně postavit více jak 70 nových bloků jaderné elektrárny v Dukovanech (na jižní Moravě by nám asi nepoděkovali).
Každopádně při takto výrazných investicích se investoři logicky ptají, zda tyto peníze nezůstanou „utopené“ v neproduktivních projektech. To bude do značné míry závislé na tom, zda umělá inteligence přinese zákazníkům reálný užitek (zvýší jejich produktivitu) a budou za něj současně ochotni zaplatit (naskočí na funkční monetizační mechanismus).
Studie na amerických datech zkoumající dosavadní dopady AI na produktivitu firem přitom zatím vyznívají relativně rozpačitě. A nejnovější analýza Banky pro mezinárodní platby (BIS) na evropských datech zatím přináší obdobně smíšené závěry ( https://www.bis.org/publ/work1325.htm ).
Dobrou zprávou je, že analýza ukazuje na určitý pozitivní dopad zavedení umělé inteligence na evropské firmy – v průměru podle autorů zvyšuje produktivitu práce o 4 % (zkoumáno na individuálních firemních datech). To je sice statisticky významné číslo, ale rozhodně nejde o revoluci – spíše o střízlivý odhad konzistentní s umírněnějšími makroekonomickými projekcemi.
Zásadní je přitom zjištění, že vyšší produktivita nepramení z propouštění, nýbrž z tzv. prohlubování kapitálu – AI zvyšuje výkon pracovníků, aniž by je zatím nahrazovala. Zaměstnanci firem využívajících AI navíc zatím pobírají vyšší mzdy než jejich kolegové ve firmách bez AI.
REKLAMA
Studie ale odhaluje i znepokojivou nerovnoměrnost. Produktivní přínosy AI se koncentrují u středních a velkých firem, zatímco u malých podniků jsou statisticky nevýznamné. V Evropě s převahou malých a středních firem to představuje reálné riziko prohlubování ekonomických rozdílů. Navíc se ukazuje, že samotné nasazení AI nestačí – firmy, které současně investují do softwaru, dat a školení zaměstnanců, z AI těží výrazně více. Každý procentní bod navíc investovaný do školení zvyšuje produktivní efekt AI o téměř 6 %. Pouhé investice do hardwaru a infrastruktury bez doprovodných investic do „lidí“ tedy nemusí přinést očekávanou návratnost.
Úspěch amerických a evropských firem při adopci AI přitom bude klíčovým faktorem, který rozhodne o tom, zda se americkým technologickým gigantům vysoké investice do AI infrastruktury mají šanci vrátit. A to je pro dnešní náladu na trzích otázka zcela „zásadní“, protože sedm největších technologických firem stále tvoří okolo 40 % tržeb celého indexu S&P 500.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
