Pondělí 17. ledna. Svátek má Drahoslav.

Šokující předpovědi Saxo Bank pro rok 2022: Přichází revoluce

Vývoj ekonomiky 03.12.2021 | 09:41 0 Komentářů

Saxo Bank vydala publikaci 10 Outrageous Predictions for 2022 (10 šokujících předpovědí na rok 2022). Tyto předpovědi se zaměřují na řadu nepravděpodobných, ale také nedoceňovaných událostí, které by v případě, že by k nim opravdu došlo, mohly pořádně rozvířit finanční trhy:

  1. Plán skoncovat s fosilními palivy se odkládá
  2. Facebook doplatí na hromadný odchod mladých
  3. Kongresové volby v USA přivodí ústavní krizi
  4. Kvůli cenově-mzdové spirále přesáhne inflace v USA 15 %
  5. Bude oznámeno zřízení superfondu EU pro klima, energetiku a obranu, financovaného ze soukromých důchodů
  6. Ženská redditová armáda vytáhne do boje proti korporátnímu patriarchátu
  7. Indie se stane členem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu bez hlasovacího práva
  8. Nová platforma digitálních práv na bázi NFT povede k úpadku Spotify
  9. S novou nadzvukovou technologií přijdou nové závody ve zbrojení a nová studená válka
  10. Průlom v medicíně prodlouží život v průměru o 25 let

Nejedná se o oficiální predikce Saxo ohledně situace na trzích v roce 2022, ale spíš o varování, aby investoři špatně nevyhodnotili rizika událostí, u kterých zpravidla předpokládají, že pravděpodobnost jejich výskytu nepřesáhne jedno procento.  Je to jakési cvičení, kde se zabýváme věcmi, které možná nejsou příliš pravděpodobné, ale také nejsou zhola nemožné, což je relevantní zejména v kontextu letošní neočekávané krize spojené s COVIDem-19. Nejhorší chaos (a největší šok) na trzích nevyhnutelně způsobí právě ty události, které většina lidí nečeká.

Letošní Šokující předpovědi komentuje hlavní investiční analytik Saxo Bank  Steen Jakobsen:

„Tentokrát je tématem Šokujících předpovědí na příští rok Revoluce. V naší nerovností sužované společnosti a ekonomice se nahromadilo obrovské množství energie. Vhledem k tomu, že současný systém není schopný tento problém vyřešit, nezní otázka při pohledu do budoucnosti, zda přijde revoluce, ale spíš kdy a jak k ní dojde. V každé revoluci někdo vyhraje a někdo jiný prohraje, ale o to teď nejde – pokud se současný systém nedokáže změnit a přitom je změna nutná, je revoluce jedinou cestou vpřed.

Po celém světě zuří kulturní válka a bitevní linie už nevedou pouze mezi bohatými a chudými. Vedou i mezi mladými a starými, mezi vzdělanci a méně vzdělanou dělnickou třídou, mezi reálnými trhy, kde ceny určuje nabídka a poptávka, a vládními intervencemi, mezi zpětným odkupem akcií a investicemi do výzkumu a vývoje, mezi inflací a deflací, mezi ženami a muži, mezi progresivní a centristickou levicí, mezi máváním ctností na sociálních sítích a skutečnou společenskou změnou, mezi rentiéry a pracujícími, mezi fosilními palivy a zelenou energií, mezi ESG iniciativami a potřebou zajistit světu spolehlivý zdroj energie – a tím tento seznam zdaleka nekončí.

V letech 2020 a 2021 se celý svět spojil ke spolupráci na přípravě vakcín proti koronaviru. Teď potřebujeme nový projekt Manhattan – projekt, díky němuž by se mezní náklady na energie, očištěné od vlivu produktivity, postupně ustálily na výrazně nižší úrovni a který by nás zároveň dokázal zbavit negativních dopadů výroby energie na životní prostředí. Něco takového by nastartovalo nejproduktivnější ekonomický cyklus historie. Umožnilo by nám to odsolovat vodu, zavádět vertikální farmy téměř kdekoli, dosáhnout kvantových stavů počítačové techniky a posouvat hranice poznání v biologii i fyzice.

Nesmíme zapomínat, že se svět pořád vyvíjí, i když se rychlost může lišit, a všechny obchodní a politické cykly nakonec dospějí ke svému konci.

1. Plán skoncovat s fosilními palivy se odkládá 

Shrnutí: V rámci boje proti inflaci a snižování rizika společenských nepokojů odsouvají politici plnění klimatických cílů na později a podporují investice do fosilních paliv, zatímco se snaží přijít na jiný způsob, jak radikálně snížit uhlíkové emise.

Politici si uvědomují hrozbu inflace vyplývající z rychlého růstu cen komodit i riziko ekonomické katastrofy kvůli nerealistickým lhůtám stanoveným pro přechod na zelenou energii, a proto odsouvají plnění klimatických cílů na neurčito. Na pět let odstraňují byrokratické překážky pro investice do ropné produkce a na deset let pro investice do těžby zemního plynu, aby tak motivovali producenty k zajištění dostatečných dodávek za rozumné ceny, s jejichž pomocí bude možné realizovat přechod od současné energetiky k  nízkoemisní energetice budoucnosti.

To způsobilo růst cen a jejich volatility, a to nejen u energií, ale i u průmyslových kovů. Po většině z nich je totiž v rámci zelené transformace větší poptávka než doposud. Kromě toho se rychlý růst cen energií promítl i do vyšších cen nafty a hlavně hnojiv. Rostou tedy náklady na zemědělskou výrobu, což vyvolává obavy o budoucnost produkce klíčových potravinářských plodin.

Tržní vývoj: iShares Stoxx EU 600 Oil & Gas ETF (Ticker: EXH1:xetr) posílí o 50 %, protože výše zmíněný plán vdechne celému sektoru energetiky nový život.

2. Facebook doplácí na hromadný odchod mladých

Shrnutí: Mladí opouštějí platformy Facebooku na protest proti tomu, že vydělává na jejich osobních informacích; snaha mateřské společnosti Meta získat je zpět pomocí projektu Metaverse nemá velký úspěch.

Facebook se proměnil ze životem překypující platformy pro mladé v odkladiště pro starší generaci takzvaných „boomerů“. Mladé totiž čím dál víc odrazují algoritmy Facebooku, které na sociálních sítích vytvářejí homogenní smyčky, které stále dokola opakují stejný obsah a co hůř, zaplavují uživatele dezinformacemi a nenávistí. I Facebook už v rámci vlastního průzkumu zjistil, že teenageři tráví dvakrát až třikrát více času na TikToku než na Instagramu (což je zatím nejmladší sociální síť patřící do Zuckerbergova impéria) a pro komunikaci s přáteli preferují Snapchat.

Přejmenování společnosti (Facebook se už dnes jmenuje Meta) a změna identity značky, s jejíž pomocí se má Instagram (jako v současnosti nejcennější aktivum) od Facebooku distancovat, spolu s vytvořením nového produktu určeného mladým, využívá stejné strategie, kterou celá léta aplikovaly tabákové firmy. V roce 2022 si ale investoři uvědomí, že Meta rychle přichází o mladou generaci a spolu s ní o další zisky a potenciál do budoucna. Meta se zoufale snaží o akvizici Snapchatu nebo TikToku a zároveň pumpuje miliardy dolarů do budování svého úchylného Metaversa, které má víc než kdy dřív sledovat své uživatele a přilákat mladé lidi zpátky do univerza sociálních sítí této korporace. Meta se totiž řídí obecně uznávanou pravdou, že když jde o technologie, je nejlepší být na trhu jako první. Celý plán ale zajde na úbytě, když se mladá generace nenechá přesvědčit.

Tržní vývoj: Mateřská společnost Facebooku Meta má problémy, oproti zbytku trhu se propadne o 30 % a řeší, zda z jednotlivých složek nevytvořit samostatné entity, čímž by se zcela zhroutily Zuckerbergovy sny o vybudování světového monopolu.

3. Kongresové volby v USA přivodí ústavní krizi

Shrnutí: Americké kongresové volby uváznou na mrtvém bodě kvůli těsným volebním výsledkům do Senátu anebo Sněmovny reprezentantů, což povede k tomu, že 118. Kongres nebude moci počátkem roku 2023 zasednout podle plánu.

Chaotické prezidentské volby v roce 2020 mnoho amerických institucí vyděsily. Úřadující prezident Donald J. Trump zpočátku odmítl uznat volební porážku a stěžoval si, že byly volby zfalšované. Toto tvrzení mělo mezi Trumpovými voliči řadu zastánců a nikdy nebylo skutečně zpochybněno před soudem. Prezidentova rétorika dokonce 6. ledna 2021 strhla celý dav trumpistů pevně přesvědčených o ukradených volbách k útoku na Capitol Hill, kde celou „konspiraci“ měli zastavit a zabránit tomu, aby byly výsledky voleb oficiálně uznány. Něco takového nemá v historii Spojených států obdoby.

Tehdy, ale i později druhém kole senátních voleb v Georgii, obětaví členové volebních komisí – mnozí z nich Republikáni – konali svou povinnost a sčítali skutečné výsledky, i když jim extrémisti vyhrožovali – a často i smrtí. V roce 2022 už Republikáni zajistí, aby se žádný takový tradiční svědomitý úředník nenacházel na „ve špatný čas špatném místě“, a všechny pozice ve volebních komisích zaplní poslušnými straníky připravenými udělat cokoli, aby ovlivnili výsledky ve svůj prospěch a omezili volební účast.

V roce 2022 skončí souboj o některé klíčové posty v Senátu a Sněmovně reprezentantů velice těsně, takže některá ze stran, nebo dokonce obě odmítnou výsledky uznat a nebude možné ustavit nový Kongres, který má poprvé zasednout 3. ledna 2023. Joe Biden vládne pomocí prezidentských výnosů a americká demokracie je na ústupu, když se i sami Demokraté vzepřou Nejvyššímu soudu, jehož složení bylo do značné míry ovlivněno Trumpem. Jednání uvíznou na mrtvém bodě a následná ústavní krize se protáhne až do roku 2023.

Tržní vývoj: Volatilita amerických aktiv je extrémní, výnosy z amerických vládních dluhopisů stoupají a USD klesá. Příčinou jsou snahy o zajištění proti existenční krizi největší světové ekonomiky a vydavatele celosvětově preferované rezervní měny.

4. Kvůli cenově-mzdové spirále přesáhne inflace v USA 15 %

Shrnutí: Do čtvrtého čtvrtletí roku 2022 stihnou mzdy dolní poloviny amerických pracujících stoupnout v přepočtu o 15 % ročně. Firmy se ze všech sil snaží najít ochotné a kvalifikované zaměstnance, ti jsou však čím dál vybíravější a mají pocit, že si zaslouží víc. Pracovních míst je totiž na rozdíl od více i méně kvalifikovaných pracovních víc než dost.

Oficiální americký index spotřebitelských cen dosáhl svého maxima v únoru 1975. Tehdy se vyšplhal až na 11,8 %. Této inflace se Spojené státy zbavily teprve během recese v letech 1980-82, kdy došlo k brutálnímu navýšení základní sazby až někam k 20 %.

V roce 2022 učiní Federální rezervy a jejich předseda Jerome Powell znovu stejnou chybu. Po koronavirové pandemii totiž ekonomika a zejména trh práce trpí značně omezenou nabídkou, a tak jsou tradiční modely Fedu leda pro smích. Powell si myslí, že se po odeznění pandemie miliony Američanů vrátí do práce a zaplní aspoň část z 10,4 milionů volných pracovních míst. To je ale evidentně omyl. Část z nich už kvůli krizi odešla do předčasného důchodu, a řady amerických pracujícím tak prořídly.

Velkým rozdílem mezi dneškem a včerejškem je, že díky pandemii značná část pracujících procitlá Lidé ve všech sektorech a příjmových skupinách si uvědomují, že mají větší moc než kdy dřív. Požadují lepší zacházení – lepší pracovní podmínky, vyšší mzdy, větší flexibilitu a smysluplnou práci. To má spolu s neustálými finančními tlaky na produkční straně, energetickou krizí a nedostatkem pracovních sil za následek bezprecedentní růst mezd ve většině odvětví, který ve 4. čtvrtletí dosáhne dvojciferných hodnot (v přepočtu na rok).

V důsledku toho přesáhne americká inflace ještě před počátkem roku 2023 poprvé od 2. světové války 15 % ročně. To konečně přiměje Federální rezervy k aktivitě. V zoufalé snaze dostat inflaci pod kontrolu začnou rychleji zpřísňovat monetární politiku, je to však příliš málo a příliš pozdě. Centrální banka už ztratila veškerou důvěryhodnost a bude dlouho trvat, než ji získá zpět.

Tržní vývoj: Extrémní volatilita amerických akciových a úvěrových trhů. JNK ETF slibující vysoké výnosy se propadne až o 20 %, zatímco VIXM ETF zaměřený na střední volatilitu až o 70 % stoupne

5. Bude oznámeno zřízení superfondu EU pro klima, energetiku a obranu, financovaného ze soukromých důchodů

Shrnutí: Ze strachu před stoupajícím populismem, pro zpomalení klimatické změny a na obranu vlastních hranic poté, co se USA začaly stahovat z bezpečnostní politiky, vytvoří EU odvážný superfond zvící 3 biliony dolarů, který nemá být financován z nových daní, ale z penzí.

Bezpečnostní deštník, který Spojené státy zajišťovaly velké části Evropy během studené války i po ní, se rychle vytrácí a hrozí, že v nadcházejících letech zmizí docela, protože USA teď vidí mnohem vážnější ekonomické a vojenské rivaly dál na východ.

Francouzský prezident Macron, podporovaný Draghim, který se snaží zastavit vzestup italských populistů, přichází s vizí „Superfondu EU“, který bude určen na řešení tří priorit – obrany, klimatu a s tím souvisejícího přechodu na čistou energii.

Populace EU ale stárne a daňové zatížení je už tak dost vysoké, a tak si politici uvědomují, že superfond nebude možné financovat pomocí vyšších daní z příjmů ani jiných tradičních daňových výnosů. Místo toho má Francie geniální nápad. Pokusí se restrukturalizovat svůj penzijní systém a pošilhává i po enormních důchodech zbytku Evropy. Rozhodne, že se musí s rostoucím věkem čím dál větší část důchodových fondů všech pracujících nad 40 let alokovat do dluhopisů určených na financování superfondu. To umožní Evropské unii fiskální stimulaci na zcela nové úrovni a zároveň se pomocí tohoto triku skryjí výdaje v inflaci a záporné reálné návratnosti superfondových dluhopisů s nízkým výnosem. Mladší generace navíc získá výhodu v podobě silnějšího trhu práce a spravedlivějšího daňového zatížení. Systém totiž bude tak úspěšný, že umožní postupné snižování daní z příjmu.

Tržní vývoj: V celé Evropě se harmonizují výnosy dluhopisů, což se negativně odrazí na těch německých. Nejlépe si vedou evropské firmy podnikající v obraně, stavebnictví a nové energetice

6. Ženská redditová armáda vytáhne do boje proti korporátnímu patriarchátu

Shrnutí: Skupina obchodnic využije taktiku redditové armády z let 2020-21 a zahájí koordinovaný útok na firmy nechvalně proslulé genderovou nerovností. To se výrazně podepíše na cenách akcií firem, na něž se zaměří. 

Ženy už nejsou ochotné dál čekat. Jsou unavené nedostatkem pokroku a v roce 2022 se na sociálních sítích rychle rozmáhá hnutí, které má donutit firmy porušující občanská práva, aby přestaly tolerovat nespravedlivé a sexistické, rasistické a jinak diskriminační praktiky. I když se ženy dosud musely spokojit s nižšími příjmy, dokážou uspořit víc než muži. Tyto úspory se jim budou hodit, když se rozhodnou vzít situaci do svých rukou a využít nezanedbatelný vliv kolem hnutí #metoo na finančních trzích.

Na rozdíl od původní Redditové armády, která byla často nihilistická, bude Ženská redditová armáda rafinovanější a obchodnice budou koordinovat long squeeze a shortovat akcie vybraných patriarchálních společností. Zároveň investují své finance do firem s nejlepším zastoupením žen ve středním a vyšším managementu. Politici po celém světě takový vývoj nejenže neodsoudí, ale přímo jej vítají a podporují, čímž dál zvyšují tlak na firmy se zastaralým patriarchálním přístupem, nerovným odměňováním podle pohlaví a nedostatečným zastoupením žen v představenstvu a ve vedení obecně, a těm nezbude, než své chyby napravit.

Tržní vývoj: Hnutí dosáhne reálných výsledků, když se tématu chytí i zbytek trhu, a ceny akcií firem, na něž se zaměří, půjdou prudce dolů. Tyto firmy se pak budou snažit rychle napravit, co se dá. Začíná renesance genderové parity na trzích.

7. Indie se stane členem Rady pro spolupráci arabských států v Zálivu bez hlasovacího práva

Shrnutí: Přichází fáze drastických změn geopolitických aliancí našeho světa. Státy musí reagovat na nechutný koktejl nové deglobalizační geopolitiky a mnohem vyšších cen energií.

Země závislé na dovozu většiny svých energetických zdrojů se budou muset v rychle se deglobalizujícím světě pořádně otáčet, aby dokázaly změnit orientaci strategických spojenectví a zabezpečit si dlouhodobé dodávky energií. O jednu takovou alianci může projevit zájem také Indie, proslulá svým technologickým sektorem. Připojila by se k Radě pro spolupráci arabských států v Zálivu (GCC) jako člen bez hlasovacího práva, případně v rámci nějaké zóny volného obchodu. Taková aliance by pro Indii znamenala zmírnění energetické nejistoty a přinesla dlouhodobé importní závazky.

Meziregionální obchodní zóny zajistí produkci a investice „blíž k domovu“, spolehlivé dodávky pro Indii a spolehlivý cílový trh pro GCC. Tato aliance pomůže zemím GCC položit základy, na nichž je možné plánovat budoucnost nejen v oblasti ropy a zemního plynu, a Indii umožní urychlit další rozvoj díky obrovským novým investicím do infrastruktury a zvyšování zemědělské produktivity spolu s dovozem fosilních paliv, která jí v delším časovém horizontu pomohou na cestě k bezemisní budoucnosti.

Tržní vývoj: V roce, kdy bude na trzích značná volatilita, bude indická rupie mnohem odolnější než jiné měny z rozvojových trhů. Na indickém akciovém trhu dojde začátkem roku 2022 ke korekci, která ho stáhne na úroveň ostatních akciových trhů, nakonec ale oproti minimu daného roku ještě dost posílí.

8. Nová platforma digitálních práv na bázi NFT povede k úpadku Spotify

Shrnutí: Muzikanti jsou připravení na změnu, protože současné paradigma streamování hudby znamená, že si 75-95 % tržeb z poslechu streamované hudby rozdělují vydavatelství a streamovací platformy. V roce 2022 pomůže nová blockchainová technologie hudebníkům znovu získat spravedlivější část tržeb.

I když v počátcích vypadal trh s NFT tokeny pro kupce nebezpečně a chaoticky, dnes už má tato technologie zářné vyhlídky. NFT platforma nabízí nejen nový způsob, jak ověřovat vlastnictví práv, ale i způsob, jak práva distribuovat bez prostředníků, tedy zcela decentralizovaný systém, který zcela odstraní potřebu centralizované platformy.

Pro použití tokenů NFT v hudebním průmyslu mohou být poměrně pádné argumenty. Hudebníci jsou totiž přesvědčeni, že jsou k nim současné streamovací platformy jako Spotify či Apple Music v rámci současných modelů rozdělování tržeb nespravedlivé. Tyto modely nepřiřazují poplatky jednotlivých předplatitelů konkrétní hudbě, kterou daní uživatelé poslouchají. Místo toho se všechny předplatitelské poplatky agregují a rozdělují podle podílu jednotlivých umělců na celkovém streamování. Navíc si značnou část nechávají streamovací platformy, což spolu s podílem hudebních vydavatelství činí mnohdy i víc než 75 % celkových tržeb.

V roce 2022 se mezi uživateli rozšíří služba na bázi NFT, která začne nabízet hudbu hvězdných interpretů, ať už to bude Katy Perry, The Chainsmokers, nebo například Jason Derulo. Ti všichni v poslední době podpořili snahy vybudovat novou streamovací platformu s využitím technologie blockchainu. Současné „tradiční“ streamovací platformy začnou opouštět i další známí umělci a ty náhle zjistí, že jdou rychle ke dnu. Investoři si nakonec všimnou, že doba přestává přát této formě podcastů, filmů a dalších forem digitalizovaného obsahu.

Tržní vývoj: Investoři si uvědomí, že se nad firmou Spotify stahují mraky, a její akcie se v roce 2022 propadnou o 33 %.

9. S novou nadzvukovou technologií přijdou nové závody ve zbrojení a nová studená válka

Shrnutí: Nejnovější zkoušky nadzvukových raket vyvolávají rostoucí pocit nejistoty. Kvůli této technologii je náhle zastaralá značná část konvenčního, ale i jaderného arzenálu. V roce 2022 vypuknou mezi vojenskými velmocemi nové závody ve zbrojení v oblasti nadzvukových střel, protože žádná země nechce zůstat pozadu. 

Priority financování v roce 2022 jasně ukazují, že v další fázi prohlubující se rivality mezi Čínou a Spojenými státy půjde na ekonomické i vojenské frontě o nadzvukové a kosmické vybavení. K těmto závodům se však připojí i další mocnosti s pokročilými vojenskými technologiemi, což bude s největší pravděpodobností znamenat Rusko, Indii, Izrael a EU.

Nadzvukové technologie představují zásadní hrozbu pro dlouhodobý vojensko-strategický status quo. Přinášejí s sebou totiž nové asymetrické defenzivní a ofenzivní možnosti, které nabourávají dva základní pilíře vojenské strategie z posledních desetiletí. Tím prvním je možnost zničující nadzvukové obrany proti konvenčním útokům dalekonosných bombardérů i flotile takzvaných „hlubinných“ lodí, které mohou bez dotankování ohrozit všechny kouty světa.

Druhým pilířem z éry studené války byla doktrína vzájemně zaručeného zničení (MAD) v případě jaderného konfliktu. Je totiž nesmysl zahájit jadernou válku, když bude mít protivník dost času na to, aby ze svých ponorek či pozemních stanovišť odpálil vlastní interkontinentální balistické střely se stejně destruktivní silou. Ale rychlost a manévrovatelnost nadzvukových technologií může vést k přesvědčení, že lepší obrana dokáže útok zcela odrazit a zároveň umožní zasadit první úder.

Tržní vývoj: Masivní financování firem, jako je Raytheon, které vyvíjejí nadzvukové technologie s možností odpálení z vesmíru, a propad firem vyrábějících „nákladné konvenční vybavení“, ať už jde o vojenské lodě nebo letadla. 

  1. Průlom v medicíně prodlouží život v průměru o 25 let

Shrnutí: Navždy, nebo aspoň mnohem déle mladí. V roce 2022 dojde ke klíčovému průlomu v biomedicíně, který přinese vidinu prodloužení produktivního věku a průměrné délky života až o 25 let a vyvolá etickou, environmentální a fiskální krizi epických rozměrů.

V roce 2022 dojde k průlomu v podobě multifaktorového přístupu. Vznikne kombinace léčebných postupů, která modifikuje buněčné procesy a umožní prodloužit životnost buněk a tedy i organismů, které se z nich skládají. Léčba to sice není levná, ale je účinná a laboratorním myším s lidskou DNA dokázala prodloužit život o 30 i více procent.

Vyhlídka na podstatné zvýšení kvality a průměrné délky lidského života je pro lidstvo obrovskou výhrou, ale přináší s sebou také nebývalá etická a finanční dilemata. Jen si představte, že se může skoro každý dožít v průměru 115 let a v lepším zdravotním stavu než dřív. Co by to znamenalo pro soukromé důchodové spoření, státem vyplácené důchody a vůbec pro možnost a ochotu odejít do důchodu? A jakou cenu by musela zaplatit planeta, na níž by kvůli tomu žili další miliardy lidí? Byl by vůbec dostatek jídla pro všechny? A nakonec zbývá etická otázka – je to vůbec humánní, pokud tato léčba nebude dostupná všem? Zkrátka co by to udělalo s našimi hodnotovými a politickými systémy a s naší planetou?

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.