Čtvrtek 21. listopadu. Svátek má Albert.

Šedá ekonomika a krize

Makro 15.05.2013 | 14:20 0 Komentářů

Nedávno zveřejněný přehled o objemu a podílu šedé ekonomiky v jednotlivých státech Evropy odpovídá minimálně na dvě podstatné otázky: Do jaké míry jsou ekonomické subjekty, tj. lidé, schopni dodržovat či ochotni porušovat stanovená pravidla? Do jaké míry současně stát zbytečnými předpisy „kriminalizuje“ rozsah jinak zcela přirozených ekonomických činností (komentář Conseq)?

Lze se domnívat, že výsledná hodnota uváděného rozsahu šedé ekonomiky je součtem obou pohledů. Součtem, který může být v pátém roce krize značně modifikován jejím dopadem, jež může jak dodržování pravidel, tak „formalismus předpisářství“ poměrně silně ovlivnit.

V České republice se sami občas považujeme za čímsi výjimečné či naopak mimořádně odsouzeníhodné v evropském porovnávání, přičemž číselná analýza obvykle hovoří o opaku. Platí to i o rozsahu šedé ekonomiky u nás. S 16% podílem na HDP jsme se umístili v té lepší evropské části, neb průměr je 18,5 %. Přesně stejný výsledek jako my vykazuje například Belgie. Ztělesnění ctnosti dodržování pravidel – Německo – má rozsah šedé ekonomiky jen o tři procentní body nižší, než my. Rekordman Bulharsko přesahuje 31 % a nejdisciplinovanější země se pohybují v jednociferném řádu.

Tato čísla však nelze zcela korektně mezinárodně srovnávat, neboť řada pravidel hry má ryze domácí a mnohdy neopakovatelný původ. Taktéž operují s různou mírou detailu v různých zemích. Krize zajisté přispěla k polevení disciplíny, když si řada subjektů „ráda“ zvykla na určité daňové úlevy či vyšší míru tolerance ze strany úřadů. Ať už je šedá ekonomika způsobena čímkoliv, v objemech ve kterých se pohybuje, představuje problém. Kupříkladu průměrně veliká a „průměrně šedá“ ekonomika česká vykazuje roční rozsah šedé ekonomiky přibližně tak velký, jaká je sedmiletá alokace evropských fondů v náš prospěch. Možná zde spočívá ono jádro řešení problému šedé ekonomiky, jež v našem případě spočívá zřejmě silněji v jakési apriorní neochotě pravidly se vůbec zabývat.

Petr Zahradník, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV) a hlavní ekonom Conseq Investment Management,a. s.,

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.