Rozpočet v květnu: hluboký deficit a ještě horší výhled

Na straně rozpočtových příjmů hrají hlavní roli vyšší daňové příjmy v kombinaci s vyšším inkasem pojistného, což odráží stále svižný mzdový vývoj v tuzemské ekonomice. Do inkasa daně z přidané hodnoty se zároveň promítají rostoucí spotřební výdaje domácností. Meziročně vzrostly také příjmy ze spotřební daně z minerálních olejů, kde se zatím neprojevilo dočasné snížení spotřební daně na naftu vzhledem k pozdější splatnosti této daně.

Růst výdajů státního rozpočtu táhly běžné výdaje v čele s vyššími sociálními dávkami, platbami za státní pojištěnce a odvody do rozpočtu EU. Kapitálové výdaje se tradičně na začátku roku rozbíhají pomaleji, a to i kvůli rozpočtovému provizoriu – jejich realizace by měla nabrat sílu zejména ve druhé polovině roku. Náklady na obsluhu státního dluhu sice meziročně mírně klesly, to je však dáno specifickým splátkovým kalendářem. Za celý rok očekáváme tyto výdaje na rekordní úrovni 110 mld. Kč.

Pro letošní rok vláda plánuje rozpočtový schodek v rozsahu 310 mld. Kč. Hlavním rizikem plnění je z našeho pohledu kondice tuzemské ekonomiky – zejména pokud by mělo v důsledku blízkovýchodního konfliktu dojít k dalšímu přepisování očekávaného růstu pod 2 %.

Z pohledu finančních trhů a ratingových agentur však bude ještě důležitější výše rozpočtového deficitu v roce 2027. Odhadujeme další prohloubení schodku do rozmezí 350-400 mld. korun, v závislosti na tom, jak ambiciózní budou výdajové priority vlády. Za velmi problematické považujeme rozvolnění fiskálních pravidel, které vládní koalice schválila v Poslanecké sněmovně. Faktická absence rozpočtové brzdy totiž otevírá cestu k výrazně vyššímu nárůstu zadlužení a zároveň ohrožuje dlouhodobou rozpočtovou disciplínu.

Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance