20. 02. 2026
Rostoucí skepse nad některými americkými makro daty
Ceny ropy reagují na rostoucí napětí na Blízkém východě a případný konflikt mezi USA a Íránem. Aktuálně se Brent dostal na 72 dolarů za barel, když na začátku roku se cena pohybovala o zhruba 10 dolarů níže. Trump poslal do blízkosti Íránu druhou letadlovou loď a jsou informace o přesunech vojenských letadel na blízké americké základny (pravděpodobně s vojenským vybavením). V tuto chvíli není jasné, jak se bude situace vyvíjet. Donald Trump dává Íránu zhruba dva týdny na dohodu o jaderném programu. Situace se může uklidnit ale i vyhrotit do podoby vojenského střetu. Do vyjasnění zůstanou ceny ropy a některých dalších komodit výše, což je nepříjemné pro evropský průmysl. Navíc může mírně zesílit inflace, ačkoliv dopad alespoň prozatím (pokud by se ropa zastavila kolem 70 dolarů) nebude nikterak výrazný.
Včera nevyšla žádná důležitá makro data. Využil bych toho a vrátil se ještě k nedávno publikovanému údaji z amerického trhu práce ohledně počtu nově vzniklých pracovních míst. Ten totiž svou lednovou hodnotou 130 tisíc příjemně překvapil a naznačuje příznivější vývoj americké ekonomiky nad tím, co se obecně čekalo.
V poslední době čelí americká makro data rostoucí nedůvěře v jejich spolehlivost, čemuž bych ještě před několika lety měl docela problém uvěřit. Bohužel v tuto chvíli řada signálů naznačuje, že vývoj na americkém trhu práce nemusí být tak ideální, jak se oficiálně uvádí. Ale popořadě.
V loňském roce publikovat Bureau of Labor Statistics (BLS) údaje z trhu práce, které se Trumpovi nelíbili, takže došlo k výměně ředitelky BLS za člověka loajálního k Trumpovi. A k tomu Muskovo DOGE významně snížilo počet zaměstnanců. Tento trend by měl pokračovat letos, kdy Trump plánuje pro BLS škrty ve výši 8 % jak z pohledu financí, tak i zaměstnanců. To jsou brutální změny, jejichž důsledkem je nedostatek zaměstnanců a tím pádem nutnost více se spoléhat na různé odhady (modelové i expertní). A tedy větší prostor pro možné ovlivnění dat. Navíc riziko ztráty zaměstnání může na stávající pracovníky nepříjemně psychologicky působit. Pro leden publikoval BLS výše zmíněný údaj 130 tisíc nově vytvořených pracovních míst. Jenže ten je výsledkem neobvykle širokého intervalu 0 – 260 000, kdy BLS prostě publikovalo střed 90% intervalu spolehlivosti. Takže skutečný počet leží někde mezi 0 a 260 tisíci, kdekoliv. Už sám o sobě široký interval je problém, protože oba jeho konce jsou od sebe příliš daleko a neříkají sami o sobě nic moc o skutečném stavu ekonomiky. Nicméně v období rostoucí nejistoty by se to dalo akceptovat, pokud by model dával nevychýlené výsledky.
A to je právě problém ještě větší, než je výše zmíněný interval. Protože nedávno došlo ke dvěma revizím. Zaprvé, pro rok 2025 byl údaj o počtu nově vytvořených míst revidován z 584 tisíc na 181 tisíc. Jinými slovy původní odhady tohoto ukazatele byly nadhodnocené o 70 %. A zadruhé pro období duben 2024 až březen 2025 došlo k revizi směrem dolů o 862 tisíc. Takže příznivých lednových 130 tisíc je minimálně částečně výsledkem modelu, který naprosto brutálně nadhodnocoval realitu. Osobně věřím, že lednový údaj byl kladný, ale vzhledem k makro vývoji v USA, všem šokům, vysokým sazbám Fedu a nejistotě bych ho čekal někde mezi 20 a 60 tisíci. Každopádně další velká revize dat by měla být provedena až na začátku příštího roku, a tedy po listopadových volbách. Proto bych se ani nedivil, kdyby během letošního roku přicházela z amerického trhu práce další příznivá data…
Autor: Jiří Polanský, analytik České spořitelny
