Je ale otázkou, jak vysoké škrty Řekové ještě snesou – ekonomika má po 5ti-procentním propadu v roce 2011 tento rok padat čtvrtým rokem v řadě a nezaměstnanost se blíží 18%. Každé nové úspory přitáhnou do ulic více lidí a poularita nového premiéra Papadema začala podle některých průzkkumů překvapivě brzo klesat. Nový plán pro Řecko je navíc dalším v řadě odsouzeným k přepsání – i když vše dobře půjde (zatím to v Řecku nikdy dobře nešlo), měl by dluh spadnout na 120% HDP (dnešní úroveň Itálie) do roku 2020. To bude těžko trhům stačit. Odpis řeckého dluhu tak nakonec může být vyšší (finanční instituce se teď dobrovolně snaží odepsat 50%) a pravděpodobně zasáhne širší paletu investorů (i penzijní fondy).
Veselo není ani ve Španělsku. Nová španělská vláda počítá s tím, že banky budou potřebovat odepsat až 50 mld eur dalších špatných aktiv (4% HDP), ztráty prý ale značná část z nich dokáže pokrýt svými zisky. Uvidíme, protože na mezibankovním trhu v eurozóně přetrvává na rozdíl od letošní zimy mrazivá atmosféra. Banky uložily v úterý za velice “nevýhodnou” sazbu 0,25% u ECB přes noc rekordní obnos 453 mld. eur. Finanční instituce si přitom u ECB přes noc i na delší období (až tři roky) současně půjčují nemalé peníze. Nedůvěra je zkrátka i po posledním tříletém tendru ECB zatím vysoká – všichni radši hromadí hotovost a čekají, co bude…
