Proč dluh ohrožuje americké impérium a co to znamená pro Evropu

Podle dat amerického Úřadu pro rozpočet (CBO) poprvé po téměř století Amerika utrácí více na úroky než na armádu. V roce 2024 dosáhly úrokové výdaje 3,1 % HDP, zatímco obranné výdaje klesly na 2,9 %. Historické precedentní případy — od Španělska Habsburků přes Bourbonovskou Francii až po Británii 30. let 20. století — ukazují, že překročení tohoto limitu bylo předzvěstí geopolitického oslabení, často nevratného.

Problém je systémový. Stárnoucí populace, rostoucí výdaje na sociální zabezpečení a zdravotní péči, krátká splatnost dluhu a vysoký podíl zahraničních věřitelů — to jsou čtyři fundamentální slabiny, které Amerika dnes sdílí s upadajícími impérii minulosti. Na rozdíl od Británie 30. let nemá USA luxus poklesu reálných úrokových sazeb; ty jsou naopak na vzestupu.

Pro Evropu, a zvláště střední Evropu, by americká finanční slabost měla být mementem. Pokud Amerika postupně ztratí svou schopnost udržet globální pořádek, kdo zaplní vzniklé vakuum? Evropská unie dnes nemá ani vojenskou kapacitu, ani politickou soudržnost, aby takovou roli převzala. Česká republika jako malá otevřená ekonomika s vysokou exportní závislostí na západní trhy by pocítila americký ústup bolestně. Historická zkušenost nám ukazuje, že vakuum po ustupující velmoci nevede k míru, ale ke konfliktům. Případné oslabení NATO a americké bezpečnostní garance by posílilo tlak nejen ze strany Ruska, ale i dalších revizionistických mocností. Otázka tedy zní: je Evropa připravena na svět, kde Amerika již není garantem globální stability?

Ferguson nabízí ponurou, ale logickou cestu ven: jedinou nadějí pro USA je radikální růst produktivity. Jenže historické zázraky jako průmyslová revoluce nebo technologický boom 90. let nelze plánovat na povel. Dnes mnozí spoléhají na umělou inteligenci jako na katalyzátor nové produktivní éry. Ale vsadit budoucnost velmoci na technologii, která je stále ve stadiu raného vývoje a jejíž dopady na trh práce jsou nejisté, je riskantní strategií.

Co čeká svět? Ferguson nás staví před tvrdou realitu: dějiny neodpouštějí fiskální neodpovědnost. Amerika je v bodě zlomu. Bude to příběh jako Španělsko 17. století — nenápadný, postupný, ale neúprosný úpadek? Nebo se opět najde vnitřní síla a pragmatismus, který ji několikrát v dějinách vytáhl z krize? A Evropa? Česká republika? Ti, kdo v minulosti slepě spoléhali na stabilitu velmocí, často špatně dopadli. Možná je čas znovu přehodnotit naši strategickou pozici a ptát se: jak přežít v době, kdy staré impérium klopýtá a nové pořád ještě nevyrostla?

Autor: David Navrátil, analytik Komerční banky