17. 09. 2024
Paradox byrokratické deregulace
Business správně volá do deregulaci, snížení byrokracie. Rozpočtová odpovědnost vyžaduje snížení výdajů a tím i nákladů na provoz státu. Často proto zaznívá heslo „Propusťte úředníky!“. Paradoxní je, že jednoduché propuštění úředníků by nejvíce negativně zasáhlo business a lidi. Kdo by vyřizoval jejich žádosti, schvaloval, povoloval? Ano, nestačí jen propustit úředníky. Musí se změnit agendy, zákony, procesy, systémy, úroveň digitalizace…
A aby se to povedlo, tak musíme mít paradoxně výrazně vyšší kapacitu státu, tedy schopnost a kompetence státu tyto změny provést. Je to dobře vidět na stavebním řízení. Ještě lépe je to vidět na systémech a zdigitalizovaných agendách na ostatních ministerstvech, které jsme neviděli, protože neexistují. Z jednoduchého důvodu: nemají kapacitu reformy a digitalizaci provést (nemluvě o politické odvaze a vizi, ale to není na úřednících).
Pěkně to popisuje Tyler Cowen: „Základní paradox je tento. Vládní regulace jsou zakotveny v rozsáhlém, těžkopádném a složitém souboru institucí. Jejich odstranění nebo výrazné omezení by vyžadovalo velkou kapacitu státu – tedy státní kompetence. Deregulátoři jsou však vůči větší státní kapacitě nedůvěřiví, protože s sebou nese potenciál pro další státní regulační opatření. Představte si to takto: Kdyby někdo řekl libertariánsky orientovanému odborníkovi na efektivitu státní správy, že k tomu, aby se stát omezil, musí nejprve získat více pravomocí, pravděpodobně by s křikem utekl.“ Bez větší kapacity státu je vize efektivního státu jen snem.
Autor: David Navratil, analytik České spořitelny
