22. 03. 2019
Odklad brexitu nahrává stabilitě sazeb ČNB
Čím jiným dnes začít, než shrnutím dalšího – nikoliv však posledního – dílu brexitové ságy. Po náročném a prodlužovaném jednání šéfů evropské osmadvacítky a následně už jen sedmadvacítky, se situace nijak zvlášť nevyjasnila. Téměř jisté je alespoň to, že ze všech možných variant zřejmě vypadl divoký brexit, který měl vypuknout už příští týden. Všechny další varianty a s nimi spojené napětí tak zůstávají, a pravděpodobnosti, s jakou mohou nastat, nelze stále odpovědně ani naznačit.
Výsledkem napínavého nočního jednání je tak jen kratší nebo ještě kratší time-out. Míč je nyní na britské straně, která by se měla zřejmě příští týden znovu (napotřetí) pokusit o schválení dohody s EU. Sečteno a podtrženo, stále není vůbec jasné, kdy nebo zda vůbec brexit proběhne, jen nejspíš neproběhne příští týden. O napětí tedy nebude nouze ani v příštích týdnech a vyloučit nelze ani další potenciální zvraty, který brexitový příběh třeba ještě více zdramatizují.
Jedna ze zahraničních nejistot, které minule vedly ČNB k odkladu zvýšení sazeb, tak zůstává i nadále ve hře. Stejně jako dopad potenciálního zpomalování čínské či německé ekonomiky. Nejasný je zatím i směr evropské poptávky po osobních automobilech, jejichž výroba shodou okolností představuje nejvýznamnější část tuzemského průmyslu. Když k tomu přičteme kontrast mezi tvrdými (dnes už vlastně starými) daty a těmi měkkými v podobě sentimentů, není vidět žádná velká jistota ani v domácí ekonomice.
Vzhledem k tomu, že ČNB opravdu nic nenutí pospíchat, a to dokonce ani kurz koruny, tak se další odklad zvýšení sazeb zdá asi tím nejpravděpodobnějším výsledkem nadcházejícího hlasování bankovní rady. Zvlášť když i ECB odsunula start normalizace sazeb někam až do příštího roku a ve snaze dodat na trh další balík eura uvažuje o delších úvěrech pro banky v eurozóně. Tento obrázek nejspíš nezmění ani dnešní nadílka indexů nákupních manažerů v zemích eurozóny.
Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
REKLAMA
