05. 06. 2026
O cenách, mzdách a rozdílu v sazbách ČNB versus ECB
Květnová spotřebitelská inflace v Česku podle prvního odhadu ČSÚ činila 2,1 % (v dubnu 2,5 %). Zmírnění se všeobecně čekalo (v důsledku vysoké loňské základny), nicméně v trochu menším rozsahu. Jak upřesnil už včera v Bleskovce kolega Jirka Polanský, za zpomalením meziroční inflace oproti dubnu stály dva faktory: „Prvním byl pokles cen energií o 0,3 % meziměsíčně, když došlo ke zlevnění především u cen nafty. Druhým vlivem byly ceny potravin. Ty v loňském roce procházely inflačním vývojem s vrcholem v květnu a červnu.“
Jak vidno, zpomalení je dáno především kolísavými položkami. Z toho plyne, že jádro inflace, které nejlíp odráží skutečné poptávkové tlaky v ekonomice, se pravděpodobně oproti dubnu nijak výrazně nezměnilo (přesná výše jádrové inflace bude zveřejněna až příští týden v rámci balíku konečných dat o květnové inflaci). Z pohledu měnové politiky ČNB proto květnový pokles inflace není nijak významným signálem. Na téma dalšího vývoje inflace Jirka doplnil, že ve druhé polovině roku by měla „pozvolna zesilovat směrem ke 3 %. Za tím bude stát jak pokračující vysoká poptávka domácností, která po nečekaně silném mzdovém růstu může navíc ještě zesílit, a dále pak také vyšší inflace cen potravin, která se v meziročním vyjádření vrátí do kladných hodnot. Během let 2027-28 by se průměrná inflace měla pohybovat v horní polovině tolerančního pásma ČNB (2,0–3,0 %).“ Vedle spotřeby domácností bude proinflačním směrem působit i pravděpodobné rozvolnění rozpočtové politiky české vlády. Naopak protiinflačně by měly v příštím roce působit ceny paliv, které by v případě odeznění potíží v Hormuzském průlivu měly klesat.
Jak už bylo zmíněno výše, nová data o mzdovém růstu v prvním letošním kvartále byla nečekaně vysoká. Průměrná hrubá mzda v české ekonomice vzrostla meziročně o zhruba 8 %. Po očištění o inflaci činil růst 6,2 % (trh čekal 5,1 %). Jako faktory pokračujícího svižného růstu mezd vyjmenoval taktéž včera v Bleskovce Jirka následující: „nízká nezaměstnanost, nedávný výrazný pokles reálných mezd (zaměstnanci mají vyšší mzdové požadavky), růst platů ve veřejném sektoru, zvýšení minimální mzdy a také ekonomické oživení“. A rovnou dodal, že tyto faktory budou působit i nadále. V naší prognóze jsme dosud čekali pro letošní rok růst nominálních mezd o 6,7 %, nicméně čerstvá data za 1q26 znamenají, že v nové prognóze (cca za týden) náš výhled pro růst mezd posuneme výš. Ohledně reálných mezd nelze letos ve světle nových dat vyloučit pro letošek růst možná až 5 %.
Co se týče ČNB, za mírně pravděpodobnější jsme dosud pokládali stabilitu sazeb. S vývojem v posledních týdnech – a tím nemyslím ani tak dění na Blízkém východě, jako spíš legislativní přípravu na vyšší české rozpočtové deficity, a teď i nečekaně silný růst českých mezd – se však zvyšuje pravděpodobnost posunu přinejmenším významné části bankovní rady k názoru, že je třeba repo sazbu zvýšit.
Premiér Babiš si nedávno postěžoval, že ho guvernér ČNB Aleš Michl „neskutečně rozčiluje“ tím, že udržuje úrokové sazby zbytečně vysoko, zřetelně výše, než jsou v eurozóně. To vyvolává dvě důležité otázky. Které to jsou a jaká je na ně odpověď, se dočtete v přiloženém PDF.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
