13. 11. 2025
Nová koalice má tři možnosti, jak naložit s děravým rozpočtem
Končící vláda Petra Fialy včera oznámila, že do Sněmovny znovu pošle návrh státního rozpočtu na příští rok, k čemuž ji vyzývali nejen strany rodící se koalice, ale také prezident Pavel. Šlo o zbytečnou šarádu dosluhující vlády. Ta objektivně stabilizovala veřejné finance, ale zůstane po ní výrazná pachuť v podobě děravého rozpočtu, jenž na svém konci předložila.
Návrh státního rozpočtu pro rok 2026 počítá se schodkem 286 mld. korun, z čehož téměř 50 miliard tvoří výjimkované výdaje na obranu a půjčka na dostavbu Dukovan. Jenže realita je daleko horší. Nejkřiklavějším problémem je chybějících 37 mld. v rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury, což je v rozporu s návrhem státního rozpočtu. Nová koalice upozorňuje, že peníze chybí i na sociální výdaje nebo zemědělství. Pochybnosti panují i u některých příjmových položek – zejména odhadovaných 15 miliard z potírání šedé ekonomiky.
Jak konstatovala Národní rozpočtová rada, v návrhu rozpočtu jednoduše přebývají výdaje, které nejsou kryty prognózovanými příjmy ani schodkem. Faktický deficit se tak bude dle našeho odhadu blížit spíše 350-360 mld. korun. A to ani nepočítáme s nákladnými výdajovými prioritami nové vlády, jako například odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje s cenovkou zhruba 25 mld. korun, které Karel Havlíček z ANO slibuje zavést již na začátku roku 2026.
Vláda Andreje Babiše má nyní tři možnosti, jak s rozpočtem naložit. Za prvé, vláda může vzít stávající návrh rozpočtu a ve Sněmovně se jej před konce roku pokusit co nejrychleji schválit. A s případnou novelizací, která bude reflektovat vládní priority, pak vyrukovat v roce 2026. Za druhé, koalice schválí základní parametry rozpočtu v prvním čtení a v dalších čteních provede přesuny výdajů mezi jednotlivými kapitolami. Úpravy by však mohly být pouze menšího rozsahu a ani tak není jisté, zda by se schválení rozpočtu stihlo do konce roku.
Za třetí, rozpočet schválen nebude a nastane režim rozpočtového provizoria. To je z našeho pohledu nyní nejčistější řešení, neboť by dalo nové vládě delší čas na důkladnější úpravy příjmů a výdajů rozpočtu. Ostatně k podobné situaci došlo v roce 2021 – tehdy více než dva měsíce rozpočtového provizoria sice svazovaly vládě ruce, ale ekonomika to v zásadě nepocítila. Pokud by navíc Babišova vláda připravila vlastní rozpočet, pak by za něj měla převzít plnou zodpovědnost, což by omezilo politické přestřelky s opozicí.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom Patria Finance
