Not so stable stablecoins

Přesně k něčemu takovému došlo v posledních hodinách a dnech u tzv. stablecoinu TerraUSD (zkratka UST), což byla kryptoměna, která měla udržovat fixní měnový kurz k americkému dolaru v poměru 1:1. Pikantní na tom je, že TerraUSD na rozdíl od jiných “stablecoinů” není, resp. nebyl alespoň částečně kryt dolarovými rezervami, ale byl řízen algoritmem, a v konečném důsledku ony rezervy představovaly jiné kryptoměny.

Veteráni na finančních trzích přitom dobře vědí, že v momentě kdy jdou úrokové sazby ve vyspělých zemích nahoru, dostává to automaticky pod tlak všechny zranitelné pevné měnové kurzy. Takto Bundesbanka v roce 1992 rozložila Evropský směnný mechanismu quasi pevných kurzů v EU, takto Fed spustil v roce 1997 asijskou krizi, když neočekávaně zvýšil úrokové sazby, a tak bychom mohli pokračovat. Dnes žijeme v podobné době a stablecoinům se děje stejné příkoří, jako se tehdy dělo britské libře či thajskému bathu. V případě TerraUSD jeho držitelé v kontextu rostoucích dolarových sazeb a všeobecné averze k riziku vzali nohy na ramena a provedli run na dotyčnou blockchainovou platformu.

Kurz TerraUSD nejprve poklesl hluboko pod jeden USD, aby následně developeři tohoto cirkusu celý projekt vypnuli a hodnota tohoto stablecoinu klesla na terminální nulu.

Jaké z toho plyne poučení a proč o tom vůbec psát? Kromě toho, že úprk z kryptoměn může zvyšovat poptávku po dolaru (viz propad EUR/USD pod 1,05), tak svět stablecoinů v poslední době pěkně nabobtnal. Jeho tržní kapitalizace činila na počátku dubna přes 180 mld. USD. To sice není v globálním měřítku nějaké obrovské číslo, aby nabouralo finanční stabilitu, ale je dost velké na to, aby rozšířilo solidní nákazu. Řada investorů či spekulantů se dnes může ptát, kdo všechno má stablecoiny či dokonce jiné kryptoměny v aktivech, a expozici vůči těmto institucím začít redukovat…

Jan Čermák
Analytik ČSOB