Německý průmysl a české fiskální plány

Ti fanoušci Evropské unie, kteří se obávají, že ministryně financí chystá do dalších let výrazné rozpočtové schodky, možná cítí aspoň mírné zadostiučinění: unijní fiskální pravidla totiž nutí českou vládu, aby předložila ke schválení Evropské komisi (a v případě úspěchu pak ještě Evropské radě) už teď svou představu o vývoji českých veřejných financí na další čtyři roky. Tato představa, coby jádro dokumentu zvaného Fiskálně-strukturální plán (FSP), bude schválena jen v případě, že obsahuje dostatečně vysoká salda sektoru veřejných institucí (SVI, tj. centrální vlády, samospráv a zdravotních pojišťoven) pro nejbližší čtyři roky (v tuto chvíli tedy 2027-2030). Jak se pozná, že v Plánu navržená salda budou dostatečně vysoká? Jsou to ta, která české veřejné rozpočty dovedou –třeba i za cenu různých politicky bolestivých úsporných opatření – na takovou úroveň, že během následující dekády (tj. 2031-2040) salda neklesnou pod hranici -3 % HDP, přičemž se předpokládá, že v oné následující dekádě už české vlády nebudou provádět žádná aktivní opatření; jedinou ve výpočtu zohledněnou reálnou změnou bude zhoršování výdajů v důsledku stárnutí populace.

Svůj FSP si nechala Bruselem schválit už Fialova vláda v roce 2024. Obsahoval vyhlídku drsného šetření tak, aby v posledním roce plánu, tedy v roce 2028, bylo dosaženo salda -0,5 % HDP (a tedy tzv. primárního strukturálního salda, což je základní ukazatel FSP, na požadované úrovni +0,4 % HDP). Jakýkoliv hlubší deficit než 0,5 % HDP by dle tehdejších propočtů znamenal, že na konci další dekády (tedy v roce 2038) by bez dalších úsporných opatření a po zahrnutí demografických efektů saldo skončilo pod no-go hranicí -3 % HDP. Ministryně financí Schillerová označuje dva roky starý stanjurovský plán stlačení deficitu do roku 2028 na pouhých 0,5 % HDP za nesmyslný, nerealistický a podobně. A v kontextu programového prohlášení nynější vlády má ministryně pravdu: souhrn slibů, které prohlášení obsahuje, nemá s drsným šetřením nic společného, takže redukci deficitu na 0,5 % HDP vylučuje. (Výrazy jako „nesmyslný, nerealistický“ je tedy třeba číst spíš jako „politicky příliš bolestivý“.)

FSP, který teď ministerstvo financí chystá, navrhuje v nejbližších letech daleko větší deficity: například pro rok 2027 činí rozdíl oproti dva roky starému FSP téměř dva procentní body), nicméně od roku 2028 předvídá prudký obrat směrem ke snižování deficitů tak, že v roce 2030 by se jejich úroveň měla dostat zpátky do blízkosti dráhy zvažované už ve FSP z roku 2024. Pokud by byla velká šance, že se tento manévr aspoň zhruba povede, byl by nový FSP asi vcelku přijatelný. Onen prudký obrat od růstu deficitů k jejich redukci, který by měl nastat za dva roky, ovšem – opět v kontextu vládního programu – nepříjemně připomíná nepříliš věrohodné sliby alkoholiků „dnes a zítra se ještě pořádně opiju, ale svatosvatě slibuju, že od pozítřka začnu objem vypitého alkoholu rychle snižovat“.

Doposud zněla vládní mantra tak, že velké deficity letos a příští rok povedou následně k výraznému zrychlení ekonomického růstu. Podle prozatím dostupných kusých informací ale chystaný plán s tímhle efektem moc nepočítá: údajně předpokládá růst HDP kolem 2,5 %, což je standard, který je k vidění i mnoha privátních prognózách včetně té z dílny našeho týmu. Podíl nekrytých výdajů v čitateli a síly ekonomiky ve jmenovateli by tedy podle plánu měl začít od roku 2028 klesat hlavně díky zpomalení růstu čitatele a méně díky zrychlení růstu jmenovatele. Plán údajně zmíní digitalizaci (tedy zřejmě úspory ve fungování úřadů) a boj s šedou ekonomikou (tedy navýšení daňových příjmů bez zvyšování daňových sazeb). Pokud nepřinese na téma zdrojů razantního snižování deficitů víc detailů, a to věrohodných, bude – slovy samotné ministryně Schillerové – podobně nesmyslný a nerealistický, jako byl plán Fialovy vlády. Hlavní rozdíl bude jen v tom, že nový plán povede k většímu dluhu.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny