Úterý 12. listopadu. Svátek má Benedikt.

Navzdory výraznému růstu běžných výdajů rozpočet v únoru ve výrazném přebytku

Makro 01.03.2018 | 17:35 0 Komentářů

Výsledky únorového plnění státního rozpočtu potvrzují výrazné posílení výdajové strany, konkrétně běžných výdajů. Náklady na platy vzrostly meziročně o více než 12 %, což je důsledkem masivního navýšení ohodnocení státních zaměstnanců od listopadu loňského roku.

Další nárůst nákladů na platy je vidět u položky neinvestiční transfery veřejným rozpočtům územní úrovně (více než čtvrtinový meziroční nárůst), kde jsou výrazně vyšší dotace na školy – a tedy i na platy učitelů a nepedagogických pracovníků. Výdaje na sociální dávky na konci února vzrostly o 4,2 % meziročně díky navýšení důchodů.

Celkové běžné výdaje rostou o více než 5 % meziročně. Naopak kapitálové výdaje mírně poklesly, i když meziroční srovnání je málo vypovídající. Čerpání investic je na začátku tradičně slabší. Nicméně varující jsou zprávy, podle kterých dochází minimálně u části naplánovaných projektů (převážně staveb) k dalším prodlevám.

Přestože běžné výdaje rostou, výsledek hospodaření rozpočtu ke konci února je meziročně o 22 miliard korun lepší. Hlavním důvodem je mimořádný příjem peněz z EU za už provedené projekty spolufinancované z Unie, a to dokonce za programové období 2007-2013. Podle Ministerstva financí by rozpočet očištěný o tyto toky vykázal schodek 0,3 mld. CZK, meziročně lepší o necelé čtyři miliardy.

Nepochybně příznivě se totiž vyvíjí i daňové příjmy. Výrazně roste výběr daně z příjmů fyzických osob a sociálního pojištění, což signalizuje masivní růst objemu mezd a platů v celé české ekonomice. Příjmy z DPH v celostátním měřítku rostou o výrazných 13 % díky nárůstu spotřeby i efektům opatření v boji proti daňovým únikům.

Podle plánu by měl státní rozpočet letos vykázat schodek 50 miliard korun. Výrazný růst příjmů ale prozatím naznačuje, že by schodek mohl být menší. Náš výhled počítá se 40 miliardami korun. Záležet bude ale i na tom, jestli se podaří rozjet ve větším tempu investice. Pokud ano, může stát čerpat desítky miliard z tzv. nároků z nespotřebovaných výdajů. Hospodaření rozpočtu by se ale tím mohlo zhoršit, a to zřejmě i pod plánovaných 50 miliard korun schodku.

MAREK DŘÍMAL, KOMERČNÍ BANKA

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.