Krize je tady, myslí si téměř každý druhý Čech

Zajímavé je meziroční porovnání vytříbenosti názorů Čechů. Když jsme se v loňském roce ptali, zda očekávají příchod ekonomické krize, tak 38,3 % odpovídajících nevědělo, co si myslet. Tento rok je nerozhodných necelých pět procent.
„Výsledky ukazují, že téma ekonomické krize spojené s pandemií koronaviru českou společností rezonuje a málokdo vůči němu zůstal imunní. Fakta jsou taková, že v listopadu dosáhla inflace 2,7 % a nezaměstnanost se vyšplhala na 3,8 %, což je nejvyšší hodnota od roku 2016. Tedy data ukazují na zhoršující se ekonomickou situaci,“ komentuje výsledky Michal Cibulka, metodik finančního plánování Broker Consulting.
Jak vlastně Češi očekávají, že se budou mít v roce 2021? Mírně převažuje pesimistický názor, kdy 28,3 procent obyvatel se očekává, že se jejich situace více či méně zhorší. Naproti tomu 24,4 doufá alespoň v mírné zlepšení situace.
„Dobrou zprávou je, že 40 procent Čechů neočekává, že se jejich situace bude v příštím roce nějak více měnit. Už od jarního nouzového stavu se setkáváme s poměrně velkou hromadou, mnohdy velmi temných scénářů vývoje českého hospodářství. Realita ale bude závislá na tom, jak rychle dokážeme obnovit běžné fungování ekonomiky bez vládních dotačních programů po zavedení očkování. Pokud se budeme i v roce 2021 potýkat s časově omezeným otevřením a následným uzavřením ekonomiky, tak je možné, že i těchto 40 procent lidí začne pociťovat zhoršení své situace,“ doplňuje Michal Cibulka.
Své případné finanční závazky bude v následujícím roce bez problémů splácet téměř každý druhý Čech (48 %). Jak ukazují data v meziroční porovnání, takto skupina obyvatel je více méně konstantní už od roku 2018. Výrazný nárůst je ale u těch, kteří se obávají v příštím roce nečekaných výdajů, které nepokryjí z finanční rezervy.
„Dostatečná finanční rezerva je tématem probíraným napříč českou společností a to poměrně intenzivně. Asi nemusím zmiňovat, že každá domácnost nebo rodina by měla mít finanční rezervu, a to na pokrytí výdajů domácnosti po dobu tří až šesti měsíců. Taková rezerva poskytuje poměrně dost času na pokrytí závazků do doby, než si například najdeme novou práci,“ vysvětluje Cibulka.
Z průzkumu vyplynulo, že výrazné finanční úspory, které v případě potřeby pomohou krizi překlenout, má jen 3,1 procent Čechů. Naopak 49,5 procent by v případě plného vypuknutí ekonomické krize pocítilo její dopady více a zvažovalo by pečlivěji jednotlivé výdaje a tvořila rezervy.
Michal Cibulka radí: „Tvorba rezervy v momentě, kdy začneme pociťovat nějaké finanční omezení, není úplně dobrá strategie. Máme za sebou desetiletí ekonomického růstu. A to byla doba, kterou jsme měli využít na tvorbu finančního polštáře právě pro období, které nastalo nyní. Pokud jsme ho nevyužili, tak i přesto je lepší začít teď, než vůbec. Jen je možné, že to bude více finančně bolet.“