Německo v evropských tabulkách srovnávajících výši pomoci jednoznačně vyčnívá. Celkový objem oznámené pomoci blíží 50% HDP. Většina doposud oznámených opatření však byla šita na míru první fázi krize, kde jde o to zabránit v “zamrzlé ekonomice” vlně insolvencí a propouštění. I proto se jednalo zejména o garantované půjčky a odklady splátek daní, a co se týká přímé finanční pomoci, mířila do ekonomiky zatím zejména skrze kurzerbeit – odrazující od okamžitého propouštění, které jsme viděli například v USA.
Co však udělat v druhé fázi krize, kdy v rozmrzajících ekonomikách půjde o to “chytře” stimulovat poptávku tak, aby návrat k normálu byl co nejplynulejší? Německá vlády v uplynulém týdnu představila dva balíky, které s tím mají pomoci. Objem okolo 130 miliard eur (3,8%HDP) sice není tak impresivní jako programy pro první fázi krize (zejména zaručené úvěry), jedná se ale stále o výrazný stimul, který víceméně odpovídal očekávání trhu. Otazníky však visí nad strukturou stimulačního balíku. Je připraven tak, aby podpořil nákupy Němců v druhé polovině roku 2020. Jedná se však o dočasnou poměrně jednoduchou stimulaci, která rychle vyprchá a těžko ji tedy nazvat “chytrou”.
Mezi představenými opatřeními vyčnívá záměr dočasně snížit DPH z 19 na 16 % (a ze 7 na 5%) od 1.července do konce roku 2020. Je otázkou, do jaké míry se skutečně projeví dočasně snížená DPH v cenách. Pro spotřebitele to ale i tak může být dobrý důvod, proč urychlit nákupy některých statků dlouhodobější spotřeby – pračky, ledničky, televize apod… Problém je, že lepší výkon v druhé polovině roku 2020 bude asi automaticky znamenat horší výsledky na začátku roku 2021. Dočasné budou i efekty řady dalších opatření, jako jsou například jednorázové příspěvky na děti nebo slevy na energiích.
Je tak otázkou, zda německá cesta stimulace poptávky bude skutečně “chytrá”. Na jednu stranu je správné, že pomoc přichází v dostatečném objemu a rychle – opatření podpoří spotřebu již v druhé polovině roku, což může mít na spotřebitelské a podnikatelské nálady pozitivní dopad. Na druhou stranu velká část prostředků jde na dočasnou stimulaci spotřeby, zatímco investice (s pozitivnějšími dlouhodobějšími přesahy) jako by zůstaly stát na vedlejší koleji.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
