06. 01. 2025
Jak uniknout z německé pasti – více odvahy a vikingská inspirace
Německá ekonomika je “nemocný muž” Evropy a s ní se bohužel často veze i ta česká. I když Česko v posledních letech Německo překonává, obě ekonomiky při porovnání s před-covidovou úrovní viditelně zaostávají za evropským průměrem. Do Německa dál vyvážíme zhruba třetinu celkových exportů a v Německu má původ zhruba 15 % našich veškerých přímých zahraničních investic. Těžko tak německé klopýtání zcela odclonit. Lze se však inspirovat tam, kde se to dlouhodobě daří.
Týdeník The Economist (https://shorturl.at/cURuK ) v posledním vydání správně připomíná, že Evropa není jen Německo. Nemělo by se zapomínat na “úspěšnější kouty” starého kontinentu. Jedním z regionů je ne úplně překvapivě sever Evropy, zejména pak Dánsko, Švédsko nebo Finsko, jejichž společnosti jsou “semeništěm” globálních korporátních gigantů. I když v regionu žije jen 0,3 % světové populace, má zde původ největší světový výrobce hraček Lego, největší výrobce nábytku Ikea, největší globální výrobce šperků Pandora, globální strojírenský gigant Atlas Copco, telekomunikační firmy (Nokia a Ericsson) a původ v regionu má také farmaceutická společnost Novo Nordisk nebo streamovací platforma Spotify a mnoho dalších.
Ne všem se sice daří v posledních letech ideálně, oproti zbytku Evropy však vykazuje “Sever” nebývalou schopnost flexibility a inovací i u velkých společností a především také schopnost generovat nová “velká jména”. I proto trvale roste podíl skandinávských firem v indexu MSCI Europe a pomalu ale jistě překonává podíl Německa (aktuálně 13 %).
Jak se můžeme na severu Evropy inspirovat my? Ponechme nyní stranou velmi kvalitní vzdělávací systém, vysokou úroveň digitalizace, kvalitní veřejné služby nebo specifika spojená s dostupností vybraných nerostných surovin. Jedním z hlavních rozdílů je i podle týdeníku The Economist velký trh s rizikovým kapitálem, který je na Severu Evropy ochoten financovat globální expanzi i u menších a středních start-upů.
Brzký “náraz” menších firem na globální konkurenci pak vede v úspěšných případech k rychlému “vybroušení” produktů, služeb a navazujících byznys modelů. Globální producent šperků Pandora takto vyrostl z malého dánského šperkařství v globální konglomerát přítomný zhruba ve stovce zemí během necelých osmi let. České malé a střední firmy jsou naopak častokrát uvízlé “v pasti” subdodavatelských řetězců, kde je tlak na inovace o poznání menší.
Menší je ale také jejich odměna (podíl na tržbách) a větší jejich zranitelnost, když mateřští odběratelé začnou hlásit problémy. Česku by po vzoru Skandinávie slušelo více odvahy “jít do světa” a také podpora rozvoje trhu s rizikovým kapitálem. Z domáckých Švejků alias hobitů potřebujeme nasát trochu vikingské objevitelské krve. A aktuální problémy Německa nám k tomu paradoxně mohou pomoci.
Autor: Jan Bureš, havní ekonom Patria Finance
