16. 09. 2024
Jak mohou povodně ovlivnit české hospodářství?
V neděli večer hlásilo přes 55 měřících míst v Česku a na Moravě stoletou vodu a jejich počet může bohužel ještě narůstat. Kromě řady lidských neštěstí s sebou povodně vždy přináší i nemalé materiální škody a ne-jinak tomu bude bohužel i tentokrát.
Škody lze jednoduše rozdělit na přímé materiální škody a na škody způsobené ztrátou hospodářského výkonu (HDP) dané tím, že na určitou chvíli nemohou jet zemědělství, průmysl i služby (jako např. doprava, rekreace) “naplno”. Přímé materiální škody a nepřímé ztráty na HDP spolu úzce souvisí – čím vyšší materiální škody, tím větší zásah do “přirozeného fungování” ekonomiky. Z pohledu ekonomiky po přírodních katastrofách také zpravidla dochází po počátečním negativním dopadu do ekonomického výkonu k následnému zrychlení hospodářského růstu – daného naplněním odložené poptávky a investicemi do obnovy infrastruktury. Jak výrazný zásah čekat od povodní v roce 2024?
Klíčová je z našeho pohledu intenzita povodní, jejich územní rozsah a kvalita proti-povodňových opatření. Letošní povodně zatím bohužel zasahují relativně velkou část celé republiky, což hovoří spíše pro vyšší materiální škody – přesahující výrazně škody roku 2013 a odpovídající spíše roku 1997 nebo 2022, kdy se škody pohybovaly okolo 3 % HDP. Na druhou stranu na řadě míst oproti minulosti vidíme efektivnější proti-povodňovou obranu a zdá se, že některé velké metropole včetně Prahy mohou být zasaženy s o poznání menší intenzitou než v roce 2022. Průtok Vltavy byl v neděli večer na úrovni 838 m3 za sekundu (rekord 5100) a průtok Labe v Ústí na úrovni 1400 m3 za sekundu (rekord 4700). Situace je bohužel o poznání horší na Moravě včetně metropolí Ostravy a Brna. A právě zásah velkých center asi bude klíčovým faktorem ovlivňujícím jak celkovou výši materiálních škod, tak míru “dočasného” zpomalení HDP.
Z pohledu měnové politiky věříme, že povodně nebudou ve finále silným argumentem pro rychlejší snižování úrokových sazeb. Jedná se o “dočasný negativní nabídkový šok”, který sice může dočasně zpomalit ekonomiku, ale současně může přiživovat inflační tlaky v ekonomice. A “dohašení” posledních ohnisek inflace je stále hlavní prioritou ČNB. Koruna může sice podobně jako v minulosti na povodně reagovat krátkodobě negativně, avšak pokud to nepovede k rychlejšímu snižování úrokových sazeb (nepředpokládáme), měl by být negativní efekt na kurz dočasný.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom Patria Finance
