Středa 20. listopadu. Svátek má Nikola.

Jáč: Tuzemský průmysl naráží na pokles průmyslové aktivity v eurozóně

Průmyslová výroba, neočištěná o vliv kalendářních efektů, hlásí za letošní červenec meziroční růst 5,6 %.
Tento na první pohled silný růst byl tažen především vyšším počtem pracovních dní.
Údaj očištěný o vliv počtu pracovních dní hlásí meziroční růst výroby 0,1 %, což dle mého názoru není překvapivé.
Tuzemský průmysl naráží na pokles průmyslové aktivity v eurozóně a především pak v Německu, přičemž asi nelze předpokládat, že by v blízké době nastal obrat směrem k lepšímu.


Výsledky tuzemského průmyslu za letošní červenec jsou poznamenány řadou jednorázových či přechodných faktorů.
Na jedné straně je zde pozitivní příspěvek kalendářních faktorů: letošní červenec měl o dva pracovní dny více, než stejný měsíc loňského roku.
Vyšší počet pracovních dní se projevil v opticky velmi silném růstu nejen průmyslové výroby, ale především nových zakázek a tržeb.

Na druhou stranu je ale patrný negativní dopad odstávek v jaderných elektrárnách: výroba a rozvod elektřiny, plynu a tepla opět výrazně klesla.
V případě letních měsíců pak navíc průmyslovou výrobou vždy zamíchá načasování podnikových dovolených v tom kterém odvětví či významném podniku.

Celkově si dovoluji konstatovat, že navzdory všem výše uvedeným nejistotám a přechodným faktorů, s nimiž se průmysl letos v červenci potýkal, nejsou čísla o průmyslové výrobě překvapivá.
Vnější prostředí není příznivé: obchodní války a politické nejistoty v čele s nedořešeným brexitem se negativně projevují na průmyslové aktivitě v eurozóně a především pak v Německu.
Dodatečnou zátěží pro celkový výkon tuzemského průmyslu jsou pak také probíhající odstávky kapacit ve výrobě elektřiny.

Vizuálně silný růst nových objednávek je v případě července nutno brát s rezervou: zjevně zde ve výrazné míře pozitivně zapůsobil vyšší počet pracovních dní.
Zároveň ale červenec zřejmě přinesl i určité oživení po velmi slabých číslech za letošní červen, jež dle mého názoru taktéž úplně věrně neodrážela situaci v tuzemském průmyslu.

Za celý rok 2018 vzrostla tuzemská průmyslová výroba o rovná 3 %, pro letošní rok očekávám růst zhruba poloviční.

Bohužel stále platí konstatování, že průzkumy PMI pro tuzemský zpracovatelský průmysl naznačují pokračující pokles aktivity v tomto sektoru české ekonomiky.
Pro další měsíce  a dále pak pro rok 2020 bude důležité, zda se zlepší forma průmyslu v eurozóně a především pak v Německu.
Průzkumy z německého průmyslu a především pak údaje o vývoji tamních průmyslových objednávek a výroby ale bohužel pro nejbližší měsíce žádné zlepšení nenaznačují.

Radomír Jáč
hlavní ekonom
Generali Investments CEE

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.