05. 11. 2026
Inflace v Česku a v eurozóně
Říjnová inflace českých spotřebitelských cen činila v meziročním vyjádření podle předběžného odhadu ČSÚ 2,4 % (což bylo desetinku pb pod tržním očekáváním). V rámci detailů, které už byly zveřejněny, je asi nejzajímavější vývoj cen služeb. Ten totiž je – oproti cenám zboží – relativně míň ovlivněn přechodnými šoky (počasí, vývoj na Blízkém východě apod.), je výrazně méně kolísavý a líp naznačuje sílu proinflačních nebo protiinflačních tlaků uvnitř domácí ekonomiky. Nuže ceny služeb dle odhadu vzrostly meziročně o 4,5 %. Potvrzuje se tak od roku 2024 trvající trend velmi pozvolného poklesu této inflace: trend vítaný tím, že pomáhá poklesu celkové inflace k dvouprocentnímu cíli, ale nepříjemný tím, jak je díky síle agregátní poptávky zdlouhavý (vyžaduje udržování úrokových sazeb na zvýšené úrovni po dlouhou dobu).
Jak uvedl už včera kolega Jirka Polanský v Bleskovce, v dalších měsících „očekáváme postupné zrychlování inflace, která na přelomu letošního a příštího roku velmi pravděpodobně překoná 3 %. K silné domácí poptávce se totiž přidá zvýšení cen energií a očekávaný proinflační impulz ze strany cen potravin. Vrchol inflace čekáme v lednu (3,7 %) a únoru (3,8 %). Od března, by již měla inflace z důvodu zvýšené srovnávací základny (válka na Blízkém východě začala letos v březnu) skokově zpomalit. (…) Celkově čekáme pro příští rok průměrnou inflaci ve výši 2,9 % a pro rok 2028 pak 2,6 %. Během obou let zůstane domácí poptávková část inflace, kterou táhne silný trh práce a expanzivní fiskální politika, zvýšená. Z důvodu restriktivního nastavení sazeb ČNB ale očekáváme pozvolné zmírňování domácích inflačních tlaků.“
Jak spokojená s pozorovaným vývojem inflace a s výhledem je bankovní rada ČNB, uvidíme už dnes, kdy bude jednat o nastavení základní úrokové sazby. V našem základním scénáři čekáme, že moc spokojená nebude: že dnes zvolí zvýšení (o 25 bb), a tím dosažení 4% úrovně, kde by měla tato sazba setrvat do druhé půlky příštího roku, načež ji rada začne dle našeho očekávání pomalu zase snižovat.
Inflace v eurozóně je od cíle mnohem dál Předběžný odhad říjnové inflace vydal také Eurostat pro eurozónu. V ECB mají z čísla asi výrazně menší radost: meziroční nárůst cenové hladiny totiž činil rovná 4 %, což je dvě desetiny nad zářím (přičemž ECB má inflační cíl taktéž na úrovni 2 %). Inflace je tak nejvyšší za tři roky. Dominantním důvodem vysoké inflace jsou v tuto chvíli ceny energií. Soudě dle implikovaných sazeb trh na poslední údaj o inflaci takřka nereagoval.
Když už jsme na finančních trzích: reakce na „bluenami“ (nečekaně silné vítězství demokratů v amerických midterms) je na trzích docela vidět. Koruna posílila vůči euru a euro vůči dolaru. Naopak u některých akcií spojených s Trumpem a jeho souputníkem Muskem došlo ke zřetelnému poklesu hodnoty (např. Tesla) nebo se ještě urychlil pokles hodnoty pozorovatelný už v týdnech před volbami (např. Trump Media & Technology Group, SpaceX).
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
