14. 05. 2026
Inflace roste, napětí kolem rozpočtových pravidel taky
ČSÚ ve svých definitivních datech potvrdil předběžný odhad, že spotřebitelské ceny v Česku v dubnu meziročně vzrostly o 2,5 % (v březnu 1,9 %). Hlavním důvodem zrychlení inflace bylo další zdražení pohonných hmot. Podle detailních údajů ČSÚ vzrostly ceny pohonných hmot v dubnu meziročně o 24,5 % (v březnu o zhruba 13 %). I tak ale inflace v Česku zůstává v rámci zemí EU (za které už jsou dubnová data k dispozici) relativně nízko.
V dnešní době zvýšených cen pohonných hmot pochopitelně hraje velkou roli způsob, jakým se jednotlivé země stavějí k regulaci trhu s nimi: cenové stropy jako v Česku versus jen lehčí regulace třeba v podobě povinnosti prodejců měnit ceny jen jednou denně jako v Německu. Pro jistotu připomeňme, že vysoká inflace v Rumunsku je inflací „daňovou“: tamní vláda se snaží postavit rumunské veřejné finance na nohy mj. cestou zřetelného zvýšení nepřímých daní, což má dopad do maloobchodních cen.
ČNB v reakci na zveřejněná data uvedla, že zatímco ze strany paliv vidíme proinflační tlak, opačným směrem působí „nadále utlumený vývoj cen potravin a nealkoholických nápojů, které v dubnu prohloubily svůj pokles na -1,3 % r/r. Ceny potravin tak snižují celkovou inflaci podobně jako v létě 2024.“ Dobrou zprávou pro ČNB jistě je, že jádrová inflace v dubnu „zůstala beze změny na úrovni 2,9 % r/r“ (ceny zboží 0,6 %, ceny služeb 4,5 %), nicméně samotná úroveň jádrové inflace „a nárůst inflačního výhledu kvůli globálním nákladovým tlakům a riziku jejich přenosu do dalších okruhů představují důvody pro zvýšenou obezřetnost“.
Významnou domácí událostí včerejška bylo pokračování ostrého politického střetu kolem vládní novely zákonů o veřejných rozpočtech. ODS oznámila, že navrhne vrácení novely do výborů a zvažuje i podání k Ústavnímu soudu. Ministryně financí Alena Schillerová uvedla, že bez změny současných pravidel by podle ní hrozila „paralýza základních funkcí státu“. Argumentovala tím, že fiskální pravidla vyjednaná předchozí vládou by neumožnila sestavit rozpočet v zákonných limitech při současném rozsahu mandatorních výdajů a investičních potřeb.
Ministryně naráží na závazek ČR z roku 2024 (v podobě tzv. Fiskálně-strukturálního plánu), že do roku 2029 stlačí deficit veřejných financí na úroveň 0,5 % HDP. Tento plán tehdy přesně odpovídal úrovni, které by ČR měla v uvedeném roce dosáhnout, aby za předpokladu nulové snahy šetřit ještě víc po roce 2028 nespadly deficity českých veřejných financí (po započtení dopadů stárnutí populace) do roku 2038 pod úroveň 3 % HDP. Požadavek udržení deficitu nad 3 % do roku 2038 plyne z nového fiskálního rámce EU (v němž je maximální výše deficitu v roce 2028 vyjádřena pro tzv. primární strukturální saldo).
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
