10. 04. 2017
Inflace dál roste, Rusnok však s růstem sazeb spěchat nebude
Guvernér Rusnok dnes v rozhovoru pro Hospodářské noviny potvrdil, že zvýšení úrokových sazeb zatím není na pořadu dne. Současná prognóza ČNB přitom počítá s jejím růstem již v průběhu třetího kvartálu tohoto roku, je to ale modelový výstup. Guvernér místo toho opatrně odhaduje první růst úroků spíše na konec roku 2017 nebo začátek roku 2018. Důvodů pro opatrnost je řada a my věříme, že první růst sazeb může nakonec přijít ještě později.
V prvé řadě si bude chtít ČNB nejprve počkat na to, až se koruna po ukončení intervencí tak říkajíc “usadí” a až poté bude chtít měnit nastavení úrokových sazeb. Velké množství peněz přiteklých do korun před vypnutím intervencí přitom může korunu ještě rozkolísat a to navzdory tomu, že první dny po vypnutí intervencí jsou spíše ve znamení “poklidného” posilování.
Za druhé, jak připomněl v rozhovoru guvernér, ČNB bude chtít mít větší jistotu ohledně domácích inflačních tlaků. Důležité je, aby si ČNB byla více jistá tím, že jsou inflační tlaky skutečně stabilně budované “zespoda” z domácí ekonomiky a ne “jednorázovými výkyvy”. Ty mohou v tuto chvíli ovlivňovat nejen ceny energií a potravin, ale i jádrovou inflaci. Dnešní březnová čísla opět zaznamenala nárůst (na 2,6%), ČNB si ale asi bude chtít s růstem sazeb pro jistotu počkat na to, jak se bude vyvíjet inflace po vyprchání vyšších cen potravin, pohonných hmot a EET.
A za třetí, ČNB nebude chtít s růstem sazeb nijak výrazně předběhnout Evropskou centrální banku. Mohla by tím nechtěně pozvat nové “sázkaře” na zisky koruny. ECB se přitom na rozdíl od ČNB k rychlému otočení kormidla nechystá. Program kvantitativního uvolňování poběží pravděpodobně alespoň do konce prvního kvartálu 2018 a pak si na první růst sazeb můžeme počkat dalších zhruba šest měsíců. První růst sazeb v eurozóně tak nelze očekávat dříve než ve druhé polovině roku 2018. A ČNB pravděpodobně nebude chtít s růstem sazeb o moc agresivnější.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Patria Finance
