17. 09. 2025
Francie na prahu dluhopisové krize
Dluhopisové trhy dokázaly být v posledních letech velmi trpělivé – zejména v období po covidu, kdy zadlužení řady států výrazně vzrostlo. A to i přes nebývale vysoké úrokové sazby, kterými centrální banky léčily vysokou inflaci. Nyní se ale zdá, že trpělivost investorů je u konce. Spouštěčem dalšího znejistění je setrvalá politická krize ve Francii. Tamní model příliš štědrého sociálního státu začíná kolabovat pod tíhou úrokových nákladů a rostoucího zadlužení. O co přesně jde tentokrát v zemi galského kohouta?
Dnes už odstoupivší premiér François Bayrou přišel o důvěru v parlamentu poté, co předložil nepopulární návrh úsporného rozpočtu v hodnotě zhruba 44 miliard eur. Ten zahrnoval zmrazení sociálních výdajů a zrušení dvou státních svátků. Když se podíváme na současný stav francouzských veřejných financí, důvod je zřejmý – prakticky každý rozpočet z posledních tří let vykazuje deficit přes 5 % HDP. Tím země přímo porušuje Maastrichtská kritéria, která stanovují maximální deficit 3 % HDP. Pro srovnání: česká vláda letos plánuje schodek pod 2 % HDP, což je v evropském kontextu relativně příznivý výsledek.
Francouzský prezident již jmenoval nového premiéra. Stal se jím Sébastien Lecornu, a to uprostřed masivních protestů proti chystaným rozpočtovým reformám. Jde už o čtvrtého premiéra během dvou let. Lecornu bude muset získat podporu parlamentu, aby prosadil rozpočet na rok 2026 a předešel hlasování o nedůvěře. Očekávají se rozsáhlé stávky a demonstrace, které mohou ochromit školy, dopravu i letiště. Proti úsporným opatřením vzniklo hnutí Bloquons Tout(„Zablokujeme vše“), které organizuje stávky, blokády a protesty po celé Francii – podobně jako před lety hnutí „žlutých vest“. Vláda v reakci nasadila až 80 tisíc policistů, aby udržela pořádek.
Důsledkem současné krize je další přecenění rizik spojených s francouzskými dluhopisy. Výnosy desetiletých francouzských bondů vzrostly až na 3,5 % – a dokonce i pověstně zadlužená Itálie si dnes půjčuje levněji. Stalo se tak poprvé od roku 1998, kdy francouzské výnosy převyšují ty italské. Politická nejistota v kombinaci s neutěšenou fiskální situací (dluh na úrovni 113 % HDP, riziko snížení ratingu) staví Francii do role jakési „periferie eurozóny“. Země už dávno přišla o prestižní rating AAA.
Pro rok 2026 lze očekávat další turbulence. Trvalé zadlužování tempem přes 5 % HDP povede k odlivu prostředků z dluhopisového trhu, dalšímu zhoršení ratingu, nutné intervenci ECB a nakonec možná i k ostřejší korekci domácích financí pod taktovkou Evropské komise a MMF. Precedenty přitom existují – v podobném sledu se odehrály dluhopisové krize v Řecku či Portugalsku.
Autor: Kryštof Míšek, hlavní ekonom Argos Capital
