V únoru si soukromý sektor pochvaloval růst zájmu o své produkty (samotný index nových zakázek se přehoupl o půl bodu nad 50 bodovou hranici). Poslední měsíc prvního čtvrtletí letošního roku už ale tak příznivý nebyl (pokles na 48,4 bodu), čímž se poptávka vrátila do svých zaběhlých kolejí. Nové zakázky totiž klesly čtrnáctkrát z posledních sedmnácti měsíců. Nicméně aktuální propad není nikterak hrozivý a české firmy jsou v podobné situaci jako například ty německé, kde se nové zakázky vyvíjely obdobným způsobem.
Práce je tedy v českém výrobním sektoru méně, což se logicky projevilo i na nižší výrobě, nákupu vstupů a zaměstnanosti. Tempo propouštění zaměstnanců zůstalo relativně mírné.
Březnový výsledek indexu nákupních manažerů je mírně pod naším odhadem. Za první čtvrtletí hodnotili nákupčí podmínky v průmyslu na průměrných 49,1 bodu, což je číslo o 2,7 % nižší než minulý rok. V předchozím čtvrtletí ale vyznělo meziroční srovnání dokonce dvakrát hůře (pokles o 5,4 %), situace se tedy stabilizuje. Americké ekonomice se relativně daří, a to navíc v segmentu, který je pro nás přes německé vývozy klíčový. Američané mají zájem o automobily o poznání větší než evropský spotřebitel, který se ještě nějakou dobu pravděpodobně hodlá vyvarovat dražších nákupů. Pokud tedy záchrana Kypru nepodlomí výrazně důvěru v Evropě, mohly by se podmínky nejenom v českém výrobním sektoru začít pomalu zlepšovat.
Stát byl v prvním čtvrtletí letošního roku dobrým hospodářem. Příjmy převýšily výdaje o 14 mld. Kč, což je výsledek meziročně o 36,7 mld. Kč příznivější. K meziročně lepšímu výsledku výdajová stránka rozpočtu příliš nepomohla (-2,2 mld. Kč) a hlavní díl úspěchu tak ležel v oblasti příjmů. K těm zhruba rovnocenně přispělo vyšší inkaso DPH a spotřební daně z tabákových výrobků na straně jedné a více peněz z rozpočtu EU na straně druhé.
Co se týče výdajů, tak stát ušetřil především na infrastruktuře, kde se v porovnání s minulým rokem zainvestovalo zhruba o 1,2 mld. Kč méně. Měně peněz dostali v souhrnu i důchodci, a to přesto, že důchody byly v letošním roce navýšeny o 3,2 %. Naopak kvůli vyšší nezaměstnanosti musel stát vyplatit o 200 mil. Kč více na podpoře v nezaměstnanosti. Vzhledem k tomu, že se jedná již o 30 % rozpočtovaných výdajů v této oblasti (v loni to bylo 21 %), může se stát, že se tento bod rozpočtu nepodaří přesně naplnit.
REKLAMA
Ing. Filip Fyrbach, makroekonomický analytik GE Money Bank
