21. 03. 2025
Evropa zvyšuje výdaje do obrany, ale bude znovu dvourychlostní
Donald Trump vyslal svou dosavadní politikou jasný signál – Evropa se musí postarat o vlastní bezpečnost. A přestože můžeme stále doufat ve funkčnost NATO, Spojené státy se staly nespolehlivým spojencem. To v překladu znamená nutnost navýšit výdaje na bezpečnost, kterou Evropa dlouhodobě podceňovala. V první fázi půjde s vysokou pravděpodobností o financování na dluh, u kterého se ale možnosti jednotlivých evropských států výrazně liší.
Lídrem ve zbrojení bude Německo, které už zvládlo reformovat svou dluhovou brzdu, jež nebude aplikována na obranné výdaje nad 1 % HDP. Teoreticky tak můžou Němci navýšit výdaje na obranu neomezeně, reálně se však jeví 3% cíl v roce 2026 z aktuálních 2,1 % HDP.
Německo si vyšší strategické výdaje může dovolit – jeho dluh činí zhruba 60 % HDP a podíl dluhových výdajů na celkových příjmech nízkých 2,2 %, není proto svázáno obavami o udržitelnost veřejného dluhu. Ostatně podobně jako v případě vyšších investic, které by měly – ideálně v kombinací se strukturálními reformami – zvýšit jeho růstový potenciál.
Trhy nicméně dávají Německu najevo, že vyšší dluh nebude zadarmo. Vyšší zadlužení se totiž projeví v jeho dražším financování, jak ilustruje posun výnosů státních dluhopisů směrem vzhůru. Dobrou zprávou ale je, že rizikové prémie u ostatních zemí eurozóny zatím zůstávají stabilní a trh tak nesignalizuje bezprostřední obavy o udržitelnost veřejných financí v EMU.
V ostatních státech velké čtyřky eurozóny je však stav veřejných financí podstatně horší. Francie by sice chtěla hrát roli lídra, s hlubokými deficity veřejných financí přes 5 % HDP má ale svázané ruce, a to i pokud dojde k rozvolnění evropských rozpočtových pravidel. V případě Itálie a Španělska je sice aktuální situace o něco lepší, ale investice do obrany pro ně dlouhodobě nejsou prioritou. V roce 2024 činily jejich výdaje pouhých 1,5 %, resp. 1,3 % HDP, výrazně pod dvouprocentním cílem NATO.
REKLAMA
Důvodem je i jejich geografická vzdálenost vůči Rusku. Jinými slovy, státy jižního křídla necítí bezpečnostní hrozbu natolik intenzivně. Je tedy pravděpodobné, že Evropa bude i v otázce navyšování obranných výdajů znovu dvourychlostní, v čele s Německem a státy východní a severní Evropy. Dobrou zprávou nicméně je, že právě tyto státy – včetně České republiky – povětšinou disponují dostatečným fiskálním prostorem k ufinancování nové výdajové priority.
Autor: Dominik Rusinko, hlavní ekonom ČSOB Private Banking
