Důchod je pro investory stále důležitější téma. O financích se radí i s AI, ukazuje studie Amundi

Výsledky letošní studie ukazují, že finanční zajištění na důchod patří mezi hlavní témata investorů. Mnohým z nich ale stále chybějí dostatečné znalosti a jistota, aby dokázali své úspory dlouhodobě zhodnocovat.

Financování důchodu je prioritou

Pro investory jsou osobní úspory a investice největším očekávaným zdrojem příjmů v důchodu. Podle jejich očekávání z nich bude pocházet v průměru 42 % jejich příjmů, což je více než ze státního systému a penzijních plánů. Polovina české populace si myslí, že by na důchod měla odkládat víc než pětinu měsíčního příjmu, převézt tuto představu do praxe se daří ale jen 37 % lidí. Poukazují na to letošní data pro český trh agentury Kantar.

Významnou roli v míře jistoty investorů hraje také profesionální poradenství. Velmi jistých ohledně financování svého důchodu je polovina investorů, kteří poradenství využívají, zatímco mezi těmi, kteří ho nikdy nevyužili, je to pouze 14 %.

Nízké sebevědomí brání lidem investovat

Studie ukazuje, že téměř polovina (43 %) střadatelů plánuje začít investovat během následujících 12 měsíců. U lidí ve věku 21 až 30 let tento podíl dokonce dosahuje 62 %. Zároveň však 39 % střadatelů od investování stále odrazuje obava ze ztráty prostředků.

^REKLAMA

Ochota investovat se výrazně liší podle jednotlivých zemí. Největší zájem o investování mají dánští střadatelé (79 %), zatímco Belgičané a Němci jsou k tomuto kroku nejméně nakloněni (24 %). Podle dat Kantaru u nás pravidelně investuje přibližně třetina obyvatel, 16 % investuje nárazově a nepravidelně.

V Česku je také znatelný generační rozdíl. Zatímco mezi generací Boomers hodnotí svou přípravu na důchod pozitivně nadpoloviční většina, u Gen X už je to jen 37 % a u mladších generací podíl dál klesá. Data tak ukazují rozdíl mezi tím, jak důležité Češi zajištění na stáří deklarují, a tím, jak málo se jim ve skutečnosti daří tuto představu naplnit konkrétním spořením či investováním.

V praxi to často znamená, že lidé drží peníze v hotovosti déle, než je nutné, místo aby je investovali na kapitálových trzích. Pro polovinu (52 %) střadatelů je jako finanční rezerva na pokrytí nečekaných výdajů dostačující částka odpovídající méně než šesti měsícům příjmu. Přesto většina z nich drží v hotovosti výrazně více peněz.

Finanční gramotnost: co si lidé myslí a jaká je realita

Kromě sebevědomí hraje důležitou roli také finanční gramotnost: 70 % těch, kteří se označují za „experty“, nedokázalo správně odpovědět na tři základní otázky z oblasti finanční gramotnosti. Tyto testové otázky přitom nezkoumají žádné složité vzorce, ale ověřují naprosté základy finančního rozhodování. Konkrétně zjišťují, zda lidé rozumí principu složeného úročení při dlouhodobém spoření, zda chápou, jak inflace požírá kupní sílu peněz na účtech, a zda vědí, že investice do jedné jediné firmy je mnohem rizikovější než diverzifikace peněz do podílových fondů. Právě v poslední jmenované oblasti lidé selhávají nejčastěji.

Nejvýraznější rozdíl mezi deklarovanou a skutečnou finanční gramotností je paradoxně mezi investory s nejvyšším majetkem. Ti si ze všech investorů věří nejvíce, zároveň však dosahují nejnižší úrovně finanční gramotnosti. Všechny tři otázky správně zodpovědělo pouze 36 % z nich. Zároveň ale nejčastěji využívají poradenství profesionálních finančních poradců (87 %), zatímco mezi drobnými investory je to 58 %.

AI a influenceři mají na investory stále větší vliv

Jen za poslední rok se čtyřnásobně zvýšil podíl investorů, kteří pravidelně využívají AI asistenty jako zdroj investičních nápadů nebo informací. Aktuálně se s umělou inteligencí ohledně investování radí 19 % investorů. Až 70 % investorů využilo AI při rozhodování o investicích alespoň jednou.

Investoři se zároveň stále více obracejí na sociální sítě. Skoro každý druhý investor (46 %) hledá informace o investování prostřednictvím influencerů. Nejčastěji je tomu v Indii (68 %) a Brazílii (65 %), zatímco evropské země zaostávají za globálním průměrem (Francie 28 %, Španělsko 37 %, Německo 40 %).

„Češi mají často pocit, že investování na penzi musí složitě řešit. Podle mě nemusí. Pokud mám před sebou deset a více let, můžu si v portfoliu dovolit podstatně více rizika, třeba v podobě akcií. Krátkodobé kolísání pak při takto dlouhém horizontu není tím hlavním rizikem. Větší problém může být, když ze strachu nechám dlouhodobé peníze po celou dobu v příliš konzervativních investicích. A nemusím ani sám rozhodovat, kdy portfolio změnit. Tohle podle mě dobře řeší life-cycle přístup, kdy se portfolio s blížícím se důchodem postupně samo přesouvá od dynamičtějších k méně rizikovým investicím. Obavu z kolísání tak do značné míry řeší čas a investiční horizont, odbornou část pak může za člověka řešit investiční specialista,“ říká Petr Zajíc, investiční ředitel Amundi Czech Republic.