Doručí dnes ECB poslední zvýšení sazeb v tomto cyklu?

Hlavním zdrojem nejistoty je fakt, že ECB na posledním zasedání přepnula do režimu autopilota, tedy plné závislosti na příchozích datech. A ta mezi červencem a zářím nakreslila stagflační scénář slábnoucího růstu a stále vysoké inflace. Pro holubičí letku v Radě guvernérů, která bude argumentovat ve prospěch pauzy, je zásadní právě zhoršující se kondice ekonomiky eurozóny, jež potvrzují slabé předstihové indikátory. Jestřábí křídlo bude naopak zdůrazňovat stále vysokou inflaci. Ta v letních měsících poklesla spíše symbolicky a zatím se nezdá být na udržitelné trajektorii k 2% cíli.

V obou případech jde o relevantní argumenty pro rozhodování o sazbách. Klíčovou roli proto nakonec sehraje nová makro prognóza odborného aparátu, především aktualizovaný výhled na hospodářský růst a v ještě větší míře na inflaci. V červnové prognóze počítala ECB s celkovou inflací nad cílem (2,2 %) ještě v roce 2025, v případě její jádrové složky pak odhadovala dokonce 2,3 %. Pokud bude nová prognóza nadále předpokládat inflaci nad cílem v roce 2025, pak bude mít jestřábí letka v bouřlivé debatě o dalším zvýšení úrokových sazeb jednoznačně nabito.

Náš výhled zůstává neměnný – očekáváme, že ECB zvýší depozitní sazbu o 25 bazických bodů na 4,0 %, čímž zakončí cyklus zpřísňování měnové politiky. Podobně jako na minulých zasedáních dle nás převládne obava z případného nezkrocení inflace nad rizikem recese. Zároveň je však nutné přiznat, že hlasování bude velmi těsné a scénář jestřábí pauzy, kdy by si ECB nechala otevřená dvířka k případnému zvýšení sazeb v listopadu, je vážně na stole. V takovém případě může být úlitbou jestřábům zrychlení tempa kvantitativního utahování.

Dominik Rusinko
Analytik ČSOB