Čtvrtek 29. července. Svátek má Marta.

Dekarbonizace je poslední šancí Evropy na cestu k prosperitě

Vývoj ekonomiky 07.07.2021 | 16:01 1 Komentář

Už od konce roku 2007 přinášejí evropské akcie nižší zhodnocení než americké. Tehdy získaly na síle dva hlavní proudy. Začal se projevovat efekt sněhové koule spojený s digitalizací, za kterou stály převážně americké firmy, a Evropa byla výrazně postižena Velkou recesí z roku 2008, což vedlo k dlouhým rokům fiskální střídmosti a vážné krizi eurozóny. O 14 let později stojí svět znovu na rozcestí. Kvůli ekonomickým výhodám jsme celé desítky let odkládali řešení emisí CO2 a klimatické změny, a tak teď nezbývá než zahájit urychlenou dekarbonizaci celého světa. To je nejen velká výzva, ale i příležitost, a to jak pro investiční firmy, tak pro celou společnost. 

Evropská zelená revoluce

V oblasti digitalizace už Evropa bitvu o prvenství s USA jednoznačně prohrála. Největší světové firmy, které se zabývají vývojem softwaru, sociálními sítěmi, vyhledávači, internetovým obchodem, počítačovým zabezpečením i polovodiči, jsou prostě ze Spojených států. Zelená transformace, která nás čeká v nadcházejících desetiletích, je největší společenskou změnou od průmyslové revoluce. Měla by naše ekonomiky katapultovat do zelenějšího a dlouhodobě udržitelnějšího světa. Přichází další technologický zvrat, a spolu s ním i poslední šance Evropy nezaostat za Amerikou a Čínou.

Evropa je jediný kontinent, který zvládl od roku 1990 snížit své uhlíkové emise. Spojené státy se sice mohou v poslední době pochlubit sestupným trendem, ale celkově nedošlo k patrnější změně a čínské emise se výrazně zvýšily, když celý svět outsourcoval svou výrobu právě do Říše středu. Pokud jde o energetickou efektivitu, odhaduje se, že EU vypustí při výrobě 1 dolaru HDP s o 25 % uhlíkových emisí méně než USA a o 85 % méně než Čína. Celá desetiletí měla Evropa nejvyšší kapacity pro výrobu obnovitelné energie. V roce 2014 ji však předběhla Čína, která vsadila na solární energii. Evropa tak nadále zůstala lídrem pouze v oblasti větrných elektráren. Má ale slibně nakročeno k zelené dominanci, protože zde mají ekologické technologie větší vládní podporu a je po nich i větší domácí poptávka než jinde.

Podle Evropské agentury pro životní prostředí jsou třemi největšími producenty uhlíkových emisí v Evropě energetika, průmysl a doprava. Proto si Evropa stanovila ambiciózní cíle v oblasti zavádění elektromobilů a dotací pro čistou energii. Obojí samozřejmě k dekarbonizaci přispěje, ale podle odborníků to není největší výzva. Větším problémem jsou ocel a beton, nezbytné stavební materiály, které je velice těžké vyrábět s nižšími emisemi CO2. I to se sice může v budoucnu změnit, ale do té doby jsou jediným řešením uhlíkových emisí v našem průmyslu technologie pro zachytávání oxidu uhličitého. A ty jsou v současnosti velice nákladné, takže jejich vynucená regulace výrobu mnoha věcí prodraží, což může vést k další inflaci.

Evropský systém obchodování s emisemi (ETS) je navržen tak, aby zvýhodňoval firmy s vyšší uhlíkovou efektivitou, ale jak EU brzy zjistila, nemůže fungovat izolovaně. Evropské firmy prostě přesunou výrobu mimo EU a budou importovat kapitál a konečné výrobky. Proto Evropská unie připravuje uhlíkové clo. Tento mechanismus uvalí daň na zboží vyrobené v zemích s vysokou produkcí uhlíkových emisí, takže buď začnou vyrábět ekologičtěji, nebo na tom budou tratit.

V době společenských nepokojů je demokracie pod velkým tlakem a rozvinutý svět hledá společnou identitu. Mezi potenciálně silné ideje z pravé a levé strany politického spektra, které mohou dohromady takovou společnou identitu vytvořit a nasměrovat evropskouspolečnost k prosperitě a zmírnění společenských třenic, jsou vlastenectví a právě dekarbonizace.

Evropské firmy na dekarbonizaci vydělají

Koncem roku 2019 jsme publikovali článek o tom, že zelená transformace bude v nadcházejících desetiletích jedním z největších témat akciových trhů. Dnes největší firmy vydělávají na digitalizaci. V budoucnosti se podle nás mezi největší dostanou také ty firmy, které dokážou řešit naše environmentální problémy. Je to obrovská a finančně náročná výzva. Nejspíš teď začne vznikat nevídané množství zelených technologických firem. Problémy s uhlíkovými emisemi jsou totiž globálního charakteru a projevují se ve fyzickém světě.

Jedním z klíčových rizik spojených s evropskou dekarbonizací je ocenění akcií. Investoři totiž u firem, které profilově odpovídají zeleným technologiím, zcela ignorují možnosti budoucího vývoje. Vysoké ocenění akcií v okamžiku, kdy do nich investujete peníze, ovšem zpravidla znamená nižší budoucí výnosy, a tak musíme být při investování do zelené transformace opatrní. Mnohé ekologické technologie se postupně zdokonalují, ale pořád není jasné, které z nich nakonec převládnou. A tak by měli být investoři připravení na to, že nejedna taková firma nenaplní očekávání. Velkým rizikem pro akcie spojené se zelenou transformací jsou i vyšší ceny komodit a zvýšené úrokové sazby. I ty mohou snižovat výnosnost, pokud zelené firmy nedokážou přenést zvýšené výdaje vstupů na někoho jiného.

Inflace i slabší dolar evropským akciím prospějí

Snaha o rychlý přechod na ekologické technologie na všech úrovních dotlačí fyzický svět i související technologie na hranici možností. Zelená transformace bude v nadcházejících desetiletích jednoznačně největším zdrojem inflačních tlaků. Kromě ní však bude inflaci zvyšovat i urbanizace rozvojového světa a návrat výroby z Asie na domácí půdu (tzv. onshoring). Obrovská příjmová a majetková nerovnost navíc způsobí, že se politici zaměří spíš na trh práce než kapitálové trhy, což přinese vyšší růst průměrných mezd, a rostoucí poptávka začne znovu zvyšovat inflační tlaky.

Vyšší inflaci přinesou i americké stimuly, což s nejvyšší pravděpodobností povede k oslabení dolaru. Když americký dolar oslaboval v minulých cyklech, vedly si evropské akcie a akcie z rozvojových trhů lépe než ty americké. Ale existují i další důvody, proč posílit své pozice v Evropě. Zdejší akcie mají atraktivnější ocenění, protože americké akcie utíkaly už od roku 2007 těm evropským rychlým tempem. To bylo v období, kdy byl upřednostňován růst proti hodnotě a rychle klesaly diskontní sazby cash flow.

Hodnota evropských akcií vůči americkým se začala znovu zvyšovat počátkem listopadu 2020, kdy Pfizer představil účinnou mRNA vakcínu. S tímto oznámením je spojen také obrat v oblasti úrokových sazeb, očekávané inflace a hodnotových akcií. Tyto trendy hrají do karet evropským akciím, protože ty mají zpravidla nižší duraci cash flow než americké a jsou zde více zastoupeny finanční společnosti a další cyklická odvětví. Ale všechny tyto předpoklady se mohou nakonec ukázat jako mylné. Existuje něco, co by mohlo i v takovém případě dál hnát hodnotu evropských akcií nahoru? Revoluce v oblasti zelených technologií je pro Evropu šancí ovládnout významnou technologickou oblast budoucnosti a znovu si upevnit pozici na globálních akciových trzích.

Autor: Peter Garnry, vedoucí kapitálové strategie Saxo Bank

Jeden komentář: “Dekarbonizace je poslední šancí Evropy na cestu k prosperitě”

  1. honza napsal:

    Dekarbonizace Evropy je řízenou ekonomickou sebevraždou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.