ČSOB Index inovací: Česko se zlepšilo. Lidé chválí způsoby placení, největší potenciál pro inovace má péče o vodu

ČSOB Index inovací stoupl na aktuálních 83,9 bodu z 78,3 bodu v roce 2024. „Češi více chválí reálný stav inovací. Současně s tím, jak se firmy i instituce inovacím více věnují, klesla u veřejnosti i poptávka po dalších inovacích. Rozdíl mezi tím, co od inovací Češi chtějí, a tím, co kolem sebe reálně vidí, se tak výrazně zmenšil. Spokojenost Čechů s rychlostí inovací dokonce byla poprvé více než poloviční,“ říká Karin Van Hoecke, členka představenstva ČSOB zodpovědná za inovace a daily banking.

Úspěšná inovace zbavuje starostí

Nejlépe lidé hodnotí oblasti, kde jim inovace přinášejí pohodlí a zjednodušení každodenního života. „Lidé nevolají po dalších technologiích, ale po jednodušším fungování. Chtějí méně papírování a také rychlejší a dostupnější služby. Úspěšná inovace není ta nejmodernější, ale ta, která člověku odstraní starosti,“ doplňuje Karin Van Hoecke.

Mezi nejoceňovanější kategorie, kde se dlouhodobě daří potřebu inovací naplňovat, patří podle průzkumu způsoby placení, vybavení domácností nebo správa financí. Celkově inovace vítá 93 procent české populace. Více než polovina lidí je dokonce vyhledává nebo je většinou vnímá pozitivně. Mladá generace je vůči inovacím ještě otevřenější.

„Mám radost, že způsoby placení jsou dlouhodobě nejlépe hodnocenou oblastí inovací a slouží jako referenční bod celého indexu. Češi na nich nejvíc oceňují jednoduchost, rychlost a spolehlivost digitálních plateb i jejich rostoucí bezpečnost, například díky tokenizaci. Podobně rychle dochází k adaptaci umělé inteligence mezi lidmi a firmami, kdy ji dnes využívá 76 procent Čechů a 70 procent firem, tedy dvakrát více než před dvěma lety. Vidíme v tom velký potenciál, jak usnadnit každodenní život i podnikání,” uvádí Tomáš Chumchal, viceprezident a obchodní ředitel společnosti Mastercard.

^REKLAMA

V hospodaření s vodou je největší prostor pro změny

Největší prostor pro další inovace naopak Češi letos vidí v hospodaření s vodou. U úsporného nakládání s vodou a jejího zadržování je ze všech sledovaných oblastí největší rozdíl mezi tím, jak moc lidé inovace potřebují a jak hodnotí současný stav. Potřeba inovací zde dosahuje 74,9 bodu, zatímco jejich vnímaná úroveň 48,5 bodu.  Podobná propast mezi očekáváním a realitou přetrvává už několik let také ve zdravotnictví a veřejné správě. Lidé chtějí lepší propojení zdravotnické dokumentace, dostupnější zdravotní péči a efektivnější předávání informací mezi úřady. Realita ale jejich očekávání stále nenaplňuje.

AI používají už tři čtvrtiny Čechů

Nejvýraznější změnou za poslední dva roky je rozšíření umělé inteligence. Zatímco v roce 2024 ji používalo 35 procent lidí, letos je to už 76 procent. Masové rozšíření AI ale zatím nepřineslo výrazně pozitivnější pohled na její dopady. Spíše jako hrozbu ji vnímá 39 procent lidí a jako přínos 31 procent. Proti roku 2024 se tento poměr prakticky nezměnil. Výzkum tak ukazuje zajímavý paradox. Umělou inteligenci dnes používají více než tři čtvrtiny Čechů, důvěra v ni ale roste výrazně pomaleji než její rozšíření.

Generace Z vidí v AI stále menší přínos

U mladých je rozpor mezi používáním AI a pohledem na její přínosy ještě výraznější. Generace Z je k inovacím otevřenější než zbytek populace a umělou inteligenci využívá celých 83 procent z nich. “Zatímco v roce 2024 vidělo v AI přínos 42 procent mladých, letos je to jen 26 procent. Jako hrozbu ji vnímá 40 procent z nich. K hlavním důvodům patří obava z deepfakes a strach o práci,“ dodává Karin Van Hoecke.

Připravenost na pravidla zaostává

Podobně rychle jako mezi lidmi se umělá inteligence rozšířila také ve firmách. AI dnes využívá 70 procent podniků oproti 33 procentům v roce 2024. Firmy jsou přitom výrazně optimističtější než veřejnost. Přínos v AI vidí 61 procent z nich, jako hrozbu ji vnímá jen 12 procent.  Rychlé zavádění nových technologií ale ne vždy doprovází stejná připravenost na nové regulatorní požadavky. Školení zaměstnanců v AI gramotnosti má dokončeno jen desetina firem a téměř čtvrtina stále prověřuje, zda na ni dopadají nová pravidla kybernetické bezpečnosti NIS2.

Do inovací míří více peněz

Zájem o inovace u firem zůstává víceméně stabilní. Aktivně je vyhledává a zavádí 26 procent podniků oproti 22 procentům v roce 2024. Výrazněji se mění to, kam inovace směřují a kolik peněz do nich firmy dávají. Nejčastěji firmy inovují v digitalizaci administrativy a fakturace, a právě s pomocí umělé inteligence. Do inovací zároveň dávají více peněz, v průměru 1,1 milionu korun ročně. V průmyslu je tento trend ještě výraznější. Průměrné investice do inovací se během dvou let více než zdvojnásobily a překročily hranici dvou milionů korun ročně.

Celkový průměr táhnou vzhůru zejména průmyslové podniky, které do inovací investují výrazně vyšší částky. Průměrná roční investice zde přesahuje dva miliony korun a medián investic vzrostl za dva roky pětinásobně. “Bez inovací firma umře. Posouvá nás to dopředu,” poukazuje Jan Drápela, obchodní ředitel, CELTIMA s.r.o.

Největší bariérou inovací zůstávají podle průzkumu pro většinu podniků náklady následované nedostatkem lidí a neznalostí nových technologií.

Hlavní zjištění průzkumu: 

• Inovace vítá 93 procent české populace a spokojenost s rychlostí inovací se poprvé dostala nad střed hodnotící škály.
• ČSOB Index inovací vzrostl na 83,9 bodu oproti 78,3 bodu v roce 2024.
• Nejspokojenější jsou lidé s inovacemi u způsobů placení a vybavení domácností.
• Největší prostor pro inovace lidé vidí v úsporném nakládání s vodou a jejím zadržování. Vysoká potřeba změn zůstává také ve zdravotnictví a na úřadech.
• Nejmenší zájem mají lidé o inovace v agentním nakupování a samořiditelných vozidlech.
• AI používá 76 procent Čechů, zatímco v roce 2024 to bylo 35 procent.
• AI využívá 70 procent firem oproti 33 procentům v roce 2024 a jako přínos ji vnímá 61 procent.
• Aktivně inovuje 26 procent podniků proti 22 procentům v roce 2024.
• Firmy investují do inovací v průměru 1,1 milionu korun ročně, o takřka 30 procent více než před dvěma lety.