Co je nového v centrálněbankovním světě

Čili reálné sazby byly v hluboce negativním teritoriu, takže měnová politika inflaci netlumila. (…) Nyní je ale inflace kolem dvou procent a sazby 3,5 procenta. Takže sazby jsou tam, kde mají být a mají reálný pozitivní výnos. Skutečně tak nemáme kam spěchat. Nechceme dělat nějaká unáhlená rozhodnutí“.

S tím lze jedině souhlasit, přičemž rozdíl mezi oběma případy lze popsat i tak, že v letech 2021-2022 byla ekonomika pod vlivem jak nákladového šoku (který posílá inflaci nahoru a ekonomický růst dolů, takže na něj měnová politika obvykle reaguje jen minimálně), tak post-pandemického poptávkového šoku (který tlačil inflaci i růst nahoru, takže reakce měnové politiky byla jasně ve směru vyšších sazeb). Dnes zakoušíme další nákladový šok, ale poptávkový tlak je tentokrát jen malý a jeho postupné zadušení probíhá už dnes držením základní úrokové sazby na úrovni (3,5 %), která je mírně nad-neutrální neboli restriktivní.

Viceguvernérka ČNB k cenám PHM Eva v rozhovoru dále zpochybnila obavy, že stropování cen benzinu a nafty u pump narušuje tržní prostředí: „Jestliže se cena ropy odvíjí od výroků jednoho člověka nahoru a dolů jako na houpačce, pak to není tržní prostředí. To prostě není trh daný celkovou situací nabídky a poptávky. (…) Vládní zásahy (…) navíc pomáhají tlumit inflační očekávání, protože byly učiněny poměrně brzy“.

V tomto případě lze ovšem věci vnímat i jinak. Je pravda, že ceny energií se dnes odvíjejí do značné míry od rozmarů amerického prezidenta Trumpa. Ale princip je v podstatě stejný, jako když se ceny odvíjejí třeba od počasí – a přitom asi nikoho (doufám!) nenapadá zasahovat do cen energií jen proto, že je větší zima než obvykle. K diskuzi je i myšlenka, že cenovými stropy vláda pomáhá ČNB bojovat s nárůstem inflačních očekávání (a tedy s budoucí inflací). Sama o sobě je tato teze sice pravdivá; je ale otázka, jestli cenovou regulací způsobené škody (v podobě nerovnováh v ekonomice a v podobě budování pověsti Česka coby zemi, kde vláda ráda „v zájmu obyčejných lidí“ kroutí tržním hráčům ruce) nejsou vyšší než přínosy v podobě pomoci v péči o cenovou stabilitu, kterážto péče je úkolem měnové politiky ČNB. Na toto téma ještě dodejme informaci, že podle včerejšího vyjádření vicepremiéra a ministra průmyslu a obchodu Karla Havlíčka může stát v případě prudkého zdražování energií snížit regulovanou složku cen elektrické energie i plynu, nebo dokonce ceny klíčových energií zastropovat.

^REKLAMA

Trumpem oficiálně navržený nástupce J. Powella v roli šéfa americké centrální banky Kevin Warsh musí být potvrzen Senátem (český princip, že o této věci rozhoduje prezident sám, v USA nefunguje). Warsh proto na včerejším slyšení čelil mnoha zkoumavým otázkám senátorů. Například opakovaně odmítl sdělit podrobnosti některých svých finančních investic (je slíbil, že je převede do nějaké jednoduché a transparentní podoby), čímž si od demokratických senátorů vysloužil obvinění z nepřiznaných konfliktů zájmů. Demokrati také vyjádřili údiv nad tím, že Warsh býval znám jako měnový jestřáb (tj. vždy preferoval oproti konsenzu spíš vyšší úrokové sazby), ale teď, kdy se čeká pro řadu dalších čtvrtletí nanejvýš jen velmi mírné snižování sazeb Fedem, Trump o Warshovi prohlašuje, že mu splní přání, aby Fed sazby výrazně snížil. Na to Warsh reagoval tak, že Trump po něm slib výrazného snižování sazeb nikdy nechtěl a že bude hlasovat pro nastavení sazeb odpovídající stavu ekonomiky bez ohledu na politiku (takže o konkrétním postupu, který bude preferovat v nejbližší budoucnosti, nic konkrétního neřekl). Warsh prohlásil, že chce ve Fedu provést „režimovou změnu“.

Například uvedl, že Fed je příliš otevřený; například v tom, že členové výboru hlasujícího o nastavení sazeb zveřejňují (byť anonymně) svou představu o dalším vývoji sazeb, které se hodlají držet, a to přesto, že se situace vyvíjí velmi dynamicky. Dále Warsh nadhodil, že frekvence jednání o sazbách (jednou za šest týdnů) je možná zbytečně vysoká. Také uvedl, že by Fed měl méně používat nákupy a prodeje aktiv (protože tyto transakce nepřiměřeně pomáhají držitelům aktiv) a spíš začít používat „nové nástroje“, aniž by ale upřesnil, co tím myslí. Nicméně bez ohledu na Warshovy odpovědi a odbornou kompetenci – kterou zpochybňuje málokdo – k jeho schválení zřejmě (dle vyjádření vlivných senátorů) nedojde dřív, než bude znám výsledek vyšetřování, jemuž čelí nynější šéf Fedu Powell ohledně údajně předražené renovace budov Fedu.

Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny