05. 11. 2026
ČNB dnes zvedne sazby, hraje se o to, co bude dál
Na dnešním zasedání ČNB ve světle rostoucích inflačních rizik pravděpodobně zvýší základní úrokovou sazbu o 25 bps na 4,00 %. Pro značnou část trhu to nebude překvapení. O co se tedy bude hrát? Investory bude zajímat „síla“ rozhodnutí, tedy jednota bankovní rady, a celkové vyznění nové prognózy včetně alternativních scénářů a doprovodných komentářů. Právě z nich by mělo být možné vyčíst, co čekat dál.
Nová prognóza bude s vysokou pravděpodobností implikovat vyšší trajektorii úrokových sazeb, hlavně kvůli vyšší inflaci v roce 2027. V příštím roce podle nás výrazněji vzroste energetická inflace (přes 10 %) a po letošním výrazném poklesu opět porostou ceny potravin, zejména mléčných výrobků a masa. Jak vysoko inflace vyskočí, bude záviset především na dalším vývoji cen plynu. Situace na Blízkém východě sice může po amerických volbách do Kongresu nabrat pozitivnější dynamiku, ceny plynu na současných úrovních by však inflaci poslaly začátkem příštího roku k 4 % a v celoročním průměru ke 3,4 %. To by byla výrazná revize oproti poslední prognóze ČNB, která pro rok 2027 počítala s inflací 2,5 %. Jádrová inflace by mezitím sice měla zvolňovat, zatím se tak ale neděje a ČNB spíše překvapuje vyššími čísly.
Ekonomický výkon naopak ČNB překvapuje spíše negativně. Odhad růstu ekonomiky bude viditelně snížen pro letošní rok (z 2,2 % na 1,8 %) a pravděpodobně i pro příští (z 2,7 % na 2,2 %). Značná část bankovní rady to však zatím nevnímá jako velký problém, a to díky struktuře růstu: domácí poptávka se dosud ukazovala jako relativně odolná a úvěry podnikům rostly překvapivě silně. To se sice může změnit – stejně jako v příštím roce očekáváme zpomalení jádrové (na rozdíl od celkové) inflace – nestane se to ale hned. Nová prognóza proto podle nás v základním scénáři ukáže na růst sazeb lehce nad 4 %. Alternativní scénáře by výrazně vyšší trajektorii sazeb implikovat neměly a ČNB bude spíše dál komunikovat, že dnešní zvýšení je „kosmetickým dotažením“ měnových kohoutů, nikoli „pokračováním cyklu“ utahování měnové politiky s „cílem v nedohlednu“.
Jak jednotná bankovní rada je, z hlasování podle nás dobře nevyčteme – i tentokrát může být nakonec poměrně jednotné (předpokládáme 6:1). Víc napoví, stejně jako minule, zápis ze zasedání, v němž se jestřábí hlasy vyprofilovaly zřetelněji. Jak se s vyššími cenami plynu postupně přibližujeme našemu alternativnímu scénáři, roste i pravděpodobnost ještě jednoho zvýšení sazeb na konečných 4,25 % (v roce 2027). O něm podle nás může rozhodnout skutečná výše inflace na začátku roku 2027 a o něco víc psychologie v bankovní radě než výpočty konkrétních modelů. Pokud by se inflace dostala, byť jen krátce nad 4 %, šance na další dotažení měnových kohoutů výrazně vzroste.
Autor: Jan Bureš, hlavní ekonom skupiny ČSOB
