06. 08. 2026
Česko řeší, kdo podrží síť ve chvíli, kdy to bude potřeba
Česká energetika se v příštích letech neobejde bez nových výrobních kapacit. Ukazují to domácí i evropské studie zdrojové přiměřenosti. Důvod je jednoduchý: část současných zdrojů z trhu postupně zmizí a spotřeba elektřiny se promění. Soustava proto musí mít dostatek dostupného výkonu právě ve chvílích, kdy je jeho potřeba nejvyšší.
Právě proto se dnes vede debata o kapacitních mechanismech. Z mého pohledu jde o důležitý předpoklad pro investice do nových zdrojů. Nejedná se přitom o podporu jedné konkrétní technologie, ale o vytvoření stabilního a dlouhodobě předvídatelného prostředí pro investory.
Na potřebu nových zdrojů neupozorňují jen energetické firmy. Stejné závěry můžeme vyvozovat i z pravidelných analýz, které sledují, zda bude mít Česko v příštích letech dost výkonu pro bezpečné zásobování elektřinou. Český provozovatel přenosové soustavy ČEPS takový výhled zpracovává až do roku 2040. Podobné hodnocení vzniká i na evropské úrovni a používá se mimo jiné při debatě o kapacitních mechanismech. Závěr je zřejmý, čím více se bude energetika opírat o proměnlivé obnovitelné zdroje, tím důležitější budou zdroje schopné dodat elektřinu bez ohledu na počasí.
Kapacitní mechanismy mohou v tomto směru sehrát důležitou roli. Jejich smyslem je zajistit, aby v soustavě zůstaly a vznikaly zdroje, které budou připravené dodat výkon ve chvílích, kdy ho bude nedostatek. Nejde tedy jen o samotnou výrobu elektřiny, ale také o dostupnost výkonu pro kritické okamžiky.
Pro investory je zásadní především předvídatelnost. Nové energetické zdroje se nepřipravují ze dne na den. Celý proces trvá roky a zahrnuje povolovací procesy, technické řešení, připojení do sítě, financování i budoucí provozní model. Pokud má Česko včas získat nové výrobní kapacity, musí být jasné, za jakých podmínek se budou stavět, provozovat i financovat.
REKLAMA
Klíčem je mix více energetických řešení. Vedle obnovitelných zdrojů budou důležité také flexibilní a řiditelné výrobní kapacity, kogenerace, bateriová úložiště, agregace a chytré řízení spotřeby. Každý z těchto prvků má v soustavě jinou roli, ale společný cíl, udržet bezpečné a spolehlivé dodávky elektřiny.
Debata o kapacitních mechanismech by proto neměla být vedena jako spor o jednu konkrétní technologii. Podstatnější je otázka, jak zajistit, aby v české energetice vznikal nový výkon včas a za podmínek, které budou pro investory srozumitelné. Pokud má Česko zachovat bezpečné dodávky elektřiny i v době rychlé proměny energetiky, bez nových flexibilních zdrojů a jasných pravidel se neobejde.
Autor: Jiří Kratochvil, ředitel divize Výroba skupiny UCED
