08. 07. 2026
Ceny, maloobchod, míra úspor: efekty někdejší vysoké inflace
První odhad ČSÚ ukázal, že červnová spotřebitelská inflace činila meziročně 1,5 %. Jde o poměrně velké překvapení (směrem dolů), protože analytici čekali v průměru 1,8 % (pro úplnost: květnová inflace dosáhla 2,1 %).
Průměrné číslo za letošek zatím činí 1,8 %, zatímco za celý loňský rok to bylo 2,5 %. Kdyby nebylo několika z pohledu české inflace vnějších šoků (přesun platby za POZE na státní rozpočet kompenzovaný částečně nárůstem cen pohonných hmot kvůli uzavření Hormuzského průlivu; pokles cen zemědělských výrobců, a tedy potravin), letošní inflace by se pohybovala na zřetelně vyšších úrovních. Toto očištění o nejkolísavější položky (což jsou právě potraviny a energie) je smyslem výpočtu jádrové inflace. Ta se k žádnému poklesu až do května neměla. Údaj o jádrové inflaci za červen bude ovšem znám až v pátek po zveřejnění finálního údaje o inflaci se všemi podrobnostmi.
Jiným ukazatelem domácích, „vnitřních“ cenových tlaků je inflace cen služeb (protože nákladově vzato jsou služby mnohem méně závislé na vývoji dovozních cen a cen energií). Ke zřetelnému poklesu se neměla ani tato inflace, a to ani v červnu. Nadále tak (už třetím rokem) platí z hlediska dlouhodobé časové řady trochu zvláštní stav, kdy celková inflace poměrně blízko u dvouprocentního inflačního cíle v sobě skrývá nezvykle rychlý růst cen služeb a nezvykle pomalý růst cen zboží. Tento vývoj vcelku dobře ladí s neochotou maloobchodních tržeb (tj. tržeb za prodej zboží) vrátit se na předcovidovou dráhu růstu (viz níže) a s vysokou mírou úspor (jejímž klíčovým vysvětlením v posledních letech je nejspíš větší zájem (bohatších) českých domácností o investice, a tedy menší zájem o nákup zboží).
Tržby v českém maloobchodě bez prodejů aut v květnu byly po kalendářním i sezónním očištění meziročně vyšší o 4,5 %. Šlo tak o výraznou „opravu“ dubnového mzr. (meziročního, ale zároveň mizerného) růstu o pouhých 1,8 %. A jak už jsme zvyklí, prodej přes internet roste rychleji – v posledních měsících cca 2-3x rychleji – než prodej celkově, tj. pokračuje přesun maloobchodu z kamenných prodejen do e-shopů.
Za prvních pět měsíců letošního roku je průměrný meziroční růst celkových tržeb téměř čtyřprocentní. Z krátkodobého pohledu jde o velmi pěkné číslo, za nímž je jak rychlý růst mezd, tak dobrá nálada domácností (nijak dramaticky s ní nezamávaly ani nedávné události na Blízkém východě a na trzích s ropou a s pohonnými hmotami). Z dlouhodobého pohledu už to zdaleka taková sláva není: v porovnání s tržbami, které český maloobchod zaznamenával v roce 2019, jsou aktuální hodnoty jen o 6 % výše. Průměrný meziroční růst maloobchodních tržeb za posledních šest let činí prachbídných 0,7 % (přičemž současná odchylka od předcovidového trendu se datuje ve skutečnosti ani ne tak od covidu, jako hlavně od období 2022-2023). Čeští obchodníci tedy mají co dohánět, přičemž vývoj v posledních letech naznačuje, že se k hodnotám odpovídajícím vývoji před rokem 2022 možná prostě už nevrátíme.
Autor: Michal Skořepa, analytik České spořitelny
