CZK/€ 24.595 -0,26%

CZK/$ 23.074 -1,07%

CZK/£ 29.006 -0,24%

CZK/CHF 23.852 -0,57%

13. 05. 2022

0 komentářů

Bankovní rada ČNB jedná spíše podle alternativního scénáře

 

Dnes zveřejněný zápis z posledního zasedání ČNB potvrzuje, že bankovní rada postupuje spíše podle alternativního scénáře prognózy centrální banky. Ten předpokládá mírnější zvýšení úrokových sazeb v nejbližším období, k jejich opětovnému poklesu by však nemělo podle tohoto scénáře dojít před koncem roku 2023. Základní scénář prognózy ČNB na druhou stranu zahrnuje růst sazeb k 8 procentům a jejich pokles již na podzim letošního roku. Strategie současné bankovní rady tak jde v duchu takzvaného vyhlazování úrokových sazeb.



 

Mírnější reakci na další vzestup inflace centrální bankéři vysvětlují tím, že velká část dodatečných cenových tlaků v důsledku války na Ukrajině je čistě vnější povahy. Rizikem je však podle nich přeliv do domácí časti inflace, a to především prostřednictvím rychle zdražujících energií. Přetrvávajícím důvodem pro pokračující zvyšování úrokových sazeb je také významně napjatý trh práce a nárůst inflačních očekávání. Podle bankovní rady jsou tak rizika alternativního scénáře ČNB vychýlena ve směru vyšší inflace. To je i důvod proč pětičlenná většina v bankovní radě hlasovala pro zvýšení sazeb o 75 bb a nikoliv o 50 bb, jak tento scénář ukazoval. Ze zápisu vyplývá, že tato většina by si dokázala představit i zvýšení o celý jeden procentní bod. Ve směru potřeby více utažené měnové politiky podle centrálních bankéřů působí i pozvolnější tempo fiskální konsolidace, než s kterým se před vypuknutím války na Ukrajině počítalo.

Bankovní rada také uvedla, že vlivem velké a zároveň v čase narůstající části externích inflačních tlaků je více potřeba silnější kurz koruny. K tomu donedávna pomáhal především vysoký úrokový diferenciál. Po jmenování nového guvernéra ČNB Aleše Michla však došlo na korunovém trhu ke změně sentimentu. Výsledkem byl výprodej korunových aktiv a tlak na výrazné oslabení koruny. V důsledku toho se ČNB rozhodla opět vstoupit na devizový trh a proti oslabující koruně intervenovat. Oproti začátku března však nyní pravděpodobně musela intervenovat ve vyšším rozsahu a na trhu bude nejspíše muset zůstat delší dobu. Oslabující koruna by totiž jinak významně zesílila dovážené inflační tlaky. Pokud by se tuzemské sazby dále nezvyšovaly, tak na slabší korunu bude působit i očekáváné zvyšování zahraničních úroků, vlivem zužujícího se úrokového diferenciálu. I tento důvod centrální bankéři zmiňují, když hovoří o potřebě dalšího zvyšování úrokových sazeb.

Nově jmenovaný guvernér Aleš Michl a člen bankovní rady Oldřich Dědek nadále zastávají názor, že cenové tlaky jsou převážně vnější povahy a centrální banka by na ně reagovat neměla. Stejně jako zbytek bankovní rady se navíc obávají negativních dopadů války na Ukrajině na domácí poptávku.

Podle nás na následujícím červnovém zasedání zvýší ČNB základní repo sazbu o dalšího tři čtvrtě procentního bodu na 6,5 procenta. Před červencovou změnou ve složení bankovní rady nicméně nelze vyloučit i ještě výraznější zvýšení úrokových sazeb. Ve druhé polovině letošního roku pak čekáme jejich stabilitu.

Autor: Martin Gürtler, analytik Komerční banky

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

spoření - prasátko - úspory - peníze - ruka - mince

Spořicí účty: Zhodnocení roste za hranici 4 %

ČNB v květnu opět zvýšila úrokové sazby. Sazby na spořicích účtech vzrostly téměř ve všech bankách. Některé banky se odhodlaly zvýšit úročení na spořicích účtech i za hranici čtyř procent. Přestože úroky na spořicích účtech inflaci ani zdaleka nepokryjí, zájem o ně roste. […]

Text: Jana Zámečníková

19. 05. 2022

Čtyři pětiny Čechů cítí dopady inflace na vlastní úspory, více než 35 % z nich už aktivně hledá způsoby, jak je ochránit

Navzdory současné vysoké inflaci nechává přes 90 % Čechů své finance ležet na běžném účtu. Takové zjištění přinesl březnový průzkum společnosti Broker Consulting mezi 1050 respondenty z celé republiky. Dále ukázal, že polovina z nich využívá také spořicí účet, dvě pětiny pak spoléhají na […]

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

12. 05. 2022

Komentář: Za inflaci mohou „autisté“

Česko má nejvyšší inflaci za skoro třicet let, poprvé od prosince 1993 přesahuje čtrnáct procent. A bude hůř. Blbě jsou na tom i jinde. Třeba v Estonsku je inflace takřka devatenáctiprocentní. Takže neobstojí tvrzení, že s eurem by byla inflace v ČR nutně nižší.

Text: Redakce

Foto: Shutterstock

11. 05. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.