EUR/CZK směřuje k 26,0 podpořena šířící se nákazou a hrozbou tvrdého lockdownu.
Ministryně financí USA Yellenová: vyšší deficit je lepší než nižší.
Automobilový průmysl – vlajková loď české ekonomiky a největší tuzemský obor generující přímo či nepřímo zhruba 10 % HDP – má za sebou velmi těžký rok. Propad evropského trhu, s nímž se vypořádával, byl sice podobný období, který zažil v časech po pádu banky Lehman Brothers, avšak tentokrát se odehrál nikoliv v průběhu pěti let, ale v podstatě jednoho, a ještě ne zdaleka celého. Už na podzim se tato část ekonomiky začala rychle oživovat a výroba osobních aut se opět přibližovala k předkrizovým úrovním výroby. Trend výroby začal být znovu velmi slibný a už v prosinci výsledky automobilek o 10 % překonaly předloňskou úroveň. Tím to ovšem prozatím i skončilo, protože podle včera zveřejněných výsledků byl totiž v lednu počet vyrobených aut nejnižší za posledních sedm let. Dlužno dodat, že automobilovému průmyslu se v úvodu roku nedařilo ani v Německu, kde se produkce propadla dokonce o 23 %, a to už se tam poměřovala s docela nízkým srovnávacím základem.
Vzhledem k tomu, že průmysl včetně tohoto automobilového byl fakticky motorem české ekonomiky ve druhé polovině loňského roku, který ji dokonce pomohl udržet se v černých číslech v posledním čtvrtém kvartále silně poznamenaném pandemií, to rozhodně není povzbudivá zpráva. Dá se sice říct, že jde jen o jeden měsíc, nicméně příčiny slabého výsledku automobilového průmyslu asi hned tak nezmizí. Tou hlavní je nepochybně slabá poptávka po nových vozech na evropském trhu, kterou potvrzuje vývoj registrací v jednotlivých zemích EU (-24 %). Pokračující pandemie, respektive vlna lockdownů znovu srazila prodeje aut ve většině zemí Unie. Výjimkou bylo jen Švédsko, kde se prodalo o 22,5 % aut více než loni. Pokud by šlo „jen“ o pandemii, tak by se dalo čekat, že odložená poptávka se po restartu prodejů začne opět realizovat (jako loni na podzim) a automobilový průmysl čeká nový comeback. Ostatně nové zakázky něco takového už naznačují. Otázkou však je, nakolik je současný vývoj ovlivněn nedostatkem komponent, o kterém se v poslední době často hovoří, a zda je tento výpadek jen krátkodobý. Pokud by totiž měl delšího trvání a zasahoval by do výroby tuzemských automobilek, nebylo by už asi možné se jen tak lehce spoléhat na průmysl jako na sílu, která českou ekonomiku potáhne i v těžkých časech pandemie nahoru. Indikací budiž dnes očekávané výsledky PMI v eurozóně a zvláště pak v Německu, které naznačí, jak průmyslové firmy u našich hlavních obchodních partnerů hodnotí svoji aktuální situaci a současně, jak se dívají i do blízké budoucnosti.
Petr Dufek
Analytik ČSOB
