29. 05. 2026
Adopce AI zdražuje počítačovou techniku a nečekaně tlačí v USA jádrovou inflaci vzhůru
Ještě pár měsíců zpátky to vypadalo, že americká ekonomika nebude mít navzdory vyšším celním sazbám na straně jádrové inflace v roce 2026 žádný výraznější problém. Naopak nehledě na cenový šok, která přinesla vyšší cena ropy se počítalo s tím, že růst cenových indexů, jež neobsahují ceny energií a souvisejících produktů, viditelně zpomalí. S tím fakticky počítal i Fed, který rétoricky i skrze svoji prognózu naznačoval, že jádrová inflace v průběhu roku zpomalí, přičemž něco takového bude ještě zřetelněji vidět v roce 2027. Poslední data za cenový deflátor (což je Fedem preferovaný index) však poskytují jiný obrázek, který není zcela v souladu s dezinflačním příběhem, přičemž začínají vystrkovat růžky položky od kterých bychom to jednak nečekali a jednak dost možná souvisí s příběhem současné adopce umělé inteligence.
Jde o to, že uvnitř jádrové inflace začíná vystrkovat růžky položka, která s výjimkou post-covidového období dlouhodobě přispívala k tomu, že inflace se v průměru držela nízko, neboť měla tendenci trvale klesat. Konkrétně jde o počítačovou techniku (PC, Tablety a počitačové komponenty) jejíž ceny byly v průběhu minulého roku zcela nepochybně povzbuzeny vyššími cly. Pro-inflační překvapení však nastává v tomto roce, kdy cen této elektroniky chytily druhý dech a od začátku roku se zvedly o 5,5 % (v rámci indexu PCE), resp. u klasického (CPI) sub-indexu spotřebitelských cen to ještě více. Výsledkem je, že ceny zboží (vyloučíme-li z nich energetické komodity a potraviny) velmi citelně přispívají k růstu jádrové inflace, která by měl činit 2 %, ale ve skutečnosti je stále viditelně nad čísle 3.
Teď je samozřejmě otázkou proč jdou ceny počítačů a s tím souvisejícím vybavením vzhůru, když celní šok by již měl být za námi. Na vině je samozřejmě silící poptávka, kdy to vypadá, že silnější adopce umělé inteligence vede nutně k nevyhnutelnému upgradu hardwarového vybavení, takže zdražují nejen ceny grafickych karet, ale i další komponenty jako jsou třeba paměti. Výsledkem pak je, že na makro-úrovni pozorujeme zajímavý fenomén, kdy v situaci pozitivního technologického šoku, kdy využívání umělé inteligence zcela nepochybně vede k nárůstu produktivity, pozorujem cenové vzlínání, které tlačí jádrovou inflaci vzhůru.
Pro Fed se výše uvedeným makroekonomická situace ještě více zamotává, neboť položka (počítačová technika), u které ve svém výhledu sází na to, že doručí dezinflaci, se chová přesně opačně. Návrat jádrové inflace k dvouprocentnímu cíli se tak může Fedu jevit i ve střednědobém horizontu těžko dosažitelný, a to aniž by se přistoupilo k něčemu nemyslitélnému – tedy utažení měnové politiky.
Autor: Jan Čermák, analytik ČSOB
