Kompletní vyjádření ČNB k dotazům redakce Investujeme.cz na IŽP jako spoření
Spořící produkty jsou tradičně veřejností chápány v tom smyslu, že naspořená částka je souhrnem jednotlivých vkladů, snížená např. o náklady spojené s vedením účtu, ale zhodnocena o smluvní úrok, přičemž se může jednat i o krátkodobý produkt s možností pohotového využití. Spořící produkty jsou navíc ve většině případů předmětem zákonného pojištění vkladů. Spoření bývá proto veřejností obvykle vnímáno jako méně rizikové, pokud jde o riziko ztráty naspořených finančních prostředků, když spoření s sebou nese především riziko inflační.
Naproti tomu IŽP je produkt především dlouhodobý a obvykle méně likvidní, když předčasné ukončení produktu s sebou nese významné ztráty. Klientem vložené prostředky nemají charakter vkladu, který se zhodnocuje o jednoznačně definovaný úrok. Zaplacené pojistné se rozkládá na tři části – část se spotřebuje na úhradu administrativních nákladů, část na rizikové pojistné a zbytek je investován na trhu. Výsledná hodnota naspořených prostředků není tedy předem známá, když závisí na výnosech a ztrátách investic a také na hodnotě rizikového pojistného, které se zpravidla v čase mění. Zhodnocení může být tedy jak vysoké, tak např. nulové, případně i záporné. Při investování podstupuje investor, ve srovnání se spořícím produktem, v závislosti na investičních nástrojích, jejichž riziku je vystaven, v prvé řadě (mimo rizika inflačního) riziko tržní, dále riziko kreditní a riziko likvidity. Vzhledem k vysokým administrativním nákladům IŽP mohou být náklady klienta vyšší, než kdyby investoval do podílových fondů přímo sám. Navíc se jedná, oproti samostatnému investování, o investici s výrazně nižší likviditou.
Je tak zřejmé, že použití pojmu „spoření“ v souvislosti s IŽP může v klientech vyvolat představu, že IŽP má stejné vlastnosti jako tradiční běžné či vkladové účty u úvěrových institucí, ačkoliv, jak je uvedeno výše, se tyto produkty zásadně odlišují a IŽP je svou povahou pojistným produktem s volitelným investičním prvkem. Pojem „spoření“ ve spojení s IŽP tak bude vždy působit klamavě.
Povinnost vykonávat zprostředkovatelskou činnost v pojišťovnictví s odbornou péčí, chránit zájmy spotřebitele, zejména neuvádět nepravdivé, nedoložené, neúplné, nepřesné, nejasné nebo dvojsmyslné údaje a informace, a nezamlčet údaje o charakteru a vlastnostech poskytovaných služeb byla stanovená již v § 21 odst. (1) zákona č. 38/2004 Sb., o pojišťovacích zprostředkovatelích a samostatných likvidátorech pojistných událostí a o změně živnostenského zákona, ve znění pozdějších předpisů. Podobně tuto problematiku upravoval i zákon č. 634/1992 Sb. o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů. K transparentnosti produktu IŽP vydala ČNB již v roce 2012 Úřední sdělení ze dne 2. května 2012 k některým informačním povinnostem při sjednávání a během trvání životního pojištění.
Benchmarky stejně tak jako úřední sdělení ČNB v obecné rovině reprezentují ustálený právní výklad České národní banky určitého zákonného ustanovení či neurčitého právního pojmu, resp. přístup k jeho aplikaci. ČNB se k používání pojmu spoření v souvislosti s investičním životním pojištěním vyjádřila v benchmarku č. 5/2013 Propagace pojistných produktů, nicméně je nutno konstatovat, že ani před vydáním tohoto benchmarku neexistoval protichůdný přístup, tj. že by bylo možné použití pojmu spoření v souvislosti s IŽP považovat za objektivní, jasné a neklamavé.
REKLAMA
Návazně se ČNB této problematice věnovala i v dohledovém Úředním sdělení ze dne 19. 9. 2014 k řízení a kontrole kvality distribuční činnosti pojišťovacího zprostředkovatele, kde ČNB konstatovala, že IŽP nelze považovat za produkt vhodný pouze pro účely spoření nebo investice.
Použití výrazu „spoření“ v zákonných pojmech v oblasti důchodového spoření je specifického charakteru a nejedná se v tomto případě o obecně použitelné právní pojmy. Pojmy, které zákon č. 427/2011 Sb. o doplňkovém spoření, ve znění pozdějších předpisů, vymezuje, jsou určené pouze pro účely tohoto zákona a nejsou přenositelné na IŽP, které je ze své podstaty produktem mnohem komplikovanějším a kdy zákonná úprava pojmů chybí. Při zprostředkování IŽP je tedy třeba jednat tak, aby ze strany klienta nedošlo k záměně za produkt čistě spořící.
ČNB vykonává dohled nad finančním trhem a nepřísluší jí komentovat informace Ministerstva financí ČR uváděné v souvislosti se změnami daňových předpisů u IŽP. ČNB se taktéž s ohledem na povinnost mlčenlivosti nevyjadřuje ke konkrétním případům ze své dohledové činnosti.
