Před úterní splátkou MMF je dnes na programu ještě setkání ministrů financí eurozóny, na kterém se bude primárně mluvit o Řecku. Dohoda ale vypadá stále značně nepravděpodobně – Syriza nechce akceptovat především nižší penze a reformy na trhu práce. Je možné, že Athény ještě na květnovou splátku peníze seženou, ale v červnu budou MMF splácet skoro dvakrát tolik. Pak je otázkou, co neschopnost dostát svým závazkům vůči MMF bude znamenat? Ta nakonec poněkud překvapivě může vrátit míč na stranu ECB.
Ratingové agentury zatím naznačují, že samotná neschopnost splatit MMF pravidelnou splátku nebude hned považována za bankrot. Důležité bude formální vyjádření boardu MMF, které kvůli komplikovaným vnitřním procedurám může následovat až tři měsíce po promeškané splátce. A mezi tím bude zásadní právě chování ECB. I kdyby v mezidobí (do vyjádření MMF) dál umožňovala řeckému finančnímu systému hladký přístup k eurům, zlomem bude červencová splátka řeckých dluhopisů v držení ECB (přes 3 miliardy eur). K té dojde pravděpodobně dřív, než board MMF vypustí jakékoliv formální vyjádření k Řecku.
Nehledě na Řecko však stále mohou doznívat důležitá volební klání posledních dní. V Británii po vítězství konzervativců Davida Camerona libra zpevňuje. Pravděpodobně je to ale díky tomu, že vítězství bylo jednoznačné a Británii nečeká politická přetahovaná v patové situaci. Na druhou stranu ale šance na pro trhy velice riskantní Brexit jednoznačně vzrostla. Referendum by se mělo konat do roku 2017. Z regionálního pohledu je však překvapením vítězství jiných konzervativců a to těch v Polsku – konkrétně v 1. kole prezidentských voleb (2. kolo je za 14 dní). To staví liberální vládnoucí Občanskou platformu a s ním zlotý a polské dluhopisy před důležitějšími podzimními parlamentními volbami do poněkud komplikovanější situace.
Jan Bureš
Hlavní ekonom Ery
