Pátek 30. října. Svátek má Tadeáš.

Zombie mezi firmami a dopady koronaviru na takové podnikání

Na trhu se objevuje řada firem, jejichž přidaná hodnota je diskutabilní a prakticky jen přežívají. Koronavirová krize podíl takových „zombie“ společností podle odborníků ještě zvýšila. V čem můžou uškodit ekonomice?

Ekonomové se již delší dobu přou zda vlády a centrální banky chybně neprodlužují život firmám, které by měly být ponechány svému osudu, uvádí britský deník The Economist, který se otázkou zombie firem nedávno zabýval. Za přežívající zombie společnosti bývají pokládány takové, které přinášejí pouze malou či žádnou přidanou hodnotu, nepřicházejí s dalšími inovacemi a celkově jim chybí dynamika.

Existence zombie společností byla běžnou již před pandemii koronaviru, jejich počet se navíc postupně zvyšoval (příkladem je třeba Japonsko devadesátých let). Loňský průzkum společnosti Bank of America Merrill Lynch prokázal, že zombie firmy tvoří až 13 procent světových firem. Může za to mimojiné třeba období „levných peněz“, dostupné půjčky nebo různé špatně mířené formy státní podpory. Právě aktuální doba ale může takovému stavu napomoci.

„Zombie firmy tu byly ještě před covidem. V mnohých případech se jednalo o firmy s nízkou přidanou hodnotou, nízkou marží, prudce rostoucími mzdovými náklady  a vysokým zadlužením. COVID šok jen jejich problém umocnil. Z údajů CRIF vyplývá, že v době pandemie 61 společností požádalo o ochranné moratorium před věřiteli a využilo přechodně zrušené povinnosti na sebe vyhlásit konkurz, pokud nejsou sto dostát svým závazkům. V této skupině se ale mísí jinak zdravé firmy, které byly zasažené COVIDEM, s  firmami, které už před koronavirem měly nalomené zdraví,“ uvedla ekonomka Raiffeisen bank Helena Horská.

Blokují potřebné změny

Existence vysokého počtu pouze přežívajících společností může přinést jinak zdravým ekonomikám negativní důsledky, už jen neefektivní alokací zdrojů.

„Problém je, že plošná státní pomoc neumí rozlišit firmy zdravé, zasažené nešťastně koronavirem, od firem již nemocných, se špatnou kondicí. Výsledkem pak je, že pomáháme z našich daní všem. V případě nemocných firem je to plýtvání zdroji a to nejen finančními ale i lidskými. Protože tyto firmy nechaly své zaměstnance „doma“ a čerpaly peníze z programu Antivirus, zatímco jiné prosperující firmy dále marně hledaly chybějící zaměstnance na trhu práce. Místo toho, aby zaměstnanci měli stálou, jistou a lépe placenou práci, byli doma za část peněz a do dnes se bojí,  že přijdou o práci. Zombie firmy blokují potřebné změny a přesuny pracovníků od neproduktivních a nemocných/polomrtvých firem k produktivním. Snižují nejen národohospodářskou produktivitu, ale také úroveň mezd a spotřeby v celé ekonomice. A navíc nás daňové poplatníky jejich udržování při životě může stát až jednotky miliard. Shrnuto a podtrženo, snižují  ekonomický blahobyt této země,“ vysvětlila Horská.

Je jasné, že se existence zombie firem nevyhne ani české ekonomice, debata o tom, jaké subjekty si pomoc zaslouží a jaké si za svůj stav mohou z velké části sami, i u nás v době pandemie (alespoň v hrubých obrysech) proběhla. Jak si ve srovnání se světem stojí Česká republika bohužel nelze přesně říci.

„Statistika zombie firem neexistuje. Jedná se o expertní odhady vycházející z finanční kondice firem. Bohužel v Česku mnoho firem finanční výsledky ani v zákonné, tj. povinné podobě nezveřejňuje. O to těžší je odhadnout, jaký podíl zombie firmy mají na české ekonomice,“ uzavírá Horská

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.