Sobota 28. listopadu. Svátek má René.

Zlato si pořád uchovává svou hodnotu

Investice Daniel Kuchta 20.03.2013 | 21:18 1 Komentář

S Liborem Křapkou, manažerem linie investičních kovů ve společnosti SAFINA, jsme mluvili o tom, že mezi investory roste zájem o platinu a palladium, a proč je dobré si vybírat osvědčené prodejce a mít zlato pod kontrolou.

Dobrý den. Zlato je sice mezi investory stále oblíbené, ale v poslední době jakoby ztrácí dech. Mění se chování investorů i u nás?

Ano, v poslední době cítím větší poptávku po investicích do palladia a platiny. Rafinérie PAMP, s níž máme vzájemnou strategickou spolupráci a jejíž výrobky distribuujeme a prodáváme a naopak zajišťujeme rafinaci, dnes vyrábí stejné ražené slitky jako ze zlata, také ze stříbra, platiny a palladia. Přesto že jsou tyto kovy zatíženy 21% DPH, poptává je mnoho lidí, kteří už nakoupili zlato a chtějí své úspory diverzifikovat. Dříve jsme tyto kovy samozřejmě také měli v nabídce, ale dnes, když vidíme, že se poptávka zvyšuje, při rozhovorech s klienty je nabízíme již aktivně a klienti na to slyší. Ceny těchto kovů jsou na poměrně slušné úrovni, například platina se pohybuje na úrovni zlata, takže klienti zde vidí příležitost.

Souvisí  to i s dalšími jevy, protože platinové kovy i palladium se hojně využívají v různých průmyslových odvětvích. Dobrým příkladem mohou být přístroje nebo aplikace na snižování emisí, které zatěžují životní prostředí. Jelikož zákony se pořád zpřísňují a jsou kladeny daleko větší nároky na snížení emisí, zvyšuje se i poptávka a cena těchto komodit. Investoři tohoto faktu mohou využít ve svůj prospěch. Navíc naleziště zlata se nacházejí na celém světě, ale platinové kovy a palladium se těží jen v omezených lokalitách, což rovněž může ovlivňovat cenu.

Nevýhodou samozřejmě může být vyšší závislost na ekonomickém cyklu – v okamžiku oživení ekonomiky cena roste a v okamžiku, kde je ekonomika v útlumu, cena padá. Ale to už je riziko každé investice.

V konečném důsledku se dá říci, že vzhledem ke zlatu je jejich vývoj opačný, protože ono zase těží ze zhoršujících se ekonomických podmínek.

Zlato plní funkci tesauračního kovu v plném slova smyslu, takže uchovává hodnotu nezávisle na ekonomických cyklech a v okamžiku, kdy se lidé chtějí zabezpečit pro budoucnost a vidí, že ekonomika padá, tak jej nakupují. A priori by však mělo zlato držet stálou hodnotu v důsledku zmiňované ochrany hodnoty peněz.

Zlato je v poslední době hodně populární, což některé společnosti využívají vymýšlením nových produktů, například spoření do zlata. Co na to říkáte vy? Může to být pro lidi zajímavé, investovat do zlata pravidelně v malých částkách? 

My samozřejmě chápeme lidi, kteří chtějí pravidelně spořit, ale nedoporučujeme tento způsob. Naše společnost nabízí i malé slitky a gramáže a klient si může koupit například i jeden gram. Společností, které nabízejí spoření do zlata, je poměrně hodně a nabídka se zvětšuje, protože sílí potřeby najít cestu jak zaujmout klienty a poskytnout jim další produkt. Podle SAFINY to ale není nejlepší cesta, protože klient posílá peníze společnosti s tím, že peníze zůstanou u ní až do doby, kdy možná dostane fyzické zlato. Ale tyto úložky nejsou nijak pojištěny, společnosti jsou prakticky mimo jakýkoli dozor ČNB, nebo jiného dohledového orgánu. Může se tak klidně stát, že klient posílá peníze společnosti s cílem naspořit 200 000 korun, ale poté, co si postupně uloží například jen 100 000 korun, společnost za záhadných okolností ukončí činnost a on neuvidí ani zlato, ani peníze. V okamžiku, kdy se spoří na účtu v bance, jsou peníze pojištěné. A i když se klient necítí na to, aby si koupil jednorázově za 30 000 korun unci, nebo 20 gram za 20 000 korun, může si samozřejmě spořit sám v bance a zlato si koupit později. Vyjde to nastejno, ale riziko, že bude posílat někam peníze a nakonec je, ani zlato nedostane zpátky, je mnohem nižší

Jedna naše partnerská společnost, s níž dlouhodobě spolupracujeme a máme dobré vztahy, tuto službu nabízí, takže když tuto službu klienti poptávají, můžeme jim jí zprostředkovat.  Ale sami jim to nedoporučujeme.

Jak již bylo zmíněno, cena zlata v poslední době neroste tak, jako tomu bylo v poslední době zvykem, a i velcí investoři se zbavují svých pozic. Jak se podle vás bude ceny zlata v nejbližší době vyvíjet a co má na ní největší vliv? Je to na první pohled se zlepšující ekonomická situace v USA, spekulativní obchody a možné splasknutí bubliny, nebo centrální banky?

Nevím, jestli jde přímo o zlepšující se ekonomickou situaci, ale je pravda, že situace se různí v závislosti na regionu. Odhady odborníků jsou v tomto směru většinou skeptické, a co vím, tak ČNB odhaduje růst ekonomiky na 0,2 %. Zde bych tedy důvod neviděl. Vypadá to tak, že pokles, resp. korekce byla dána tím, že poměrně významné fondy a investoři (konkrétně G. Soros ), kteří drželi velké pozice ve fondech investujících do zlata, je v předcházejícím čtvrtletí a na začátku tohoto roku prodávali. Informace o tom, že tento konkrétní investor  redukuje své pozice na zlatě, jsou ale o čtvrt roku zpožděné. Skutečnost tedy může být taková, že když byla cena kolem 1900 dolarů za unci, tito velcí investoři své pozice prodávali. Pak se tato informace objevila na veřejnosti, tak se na to chytli i menší investoři.  Otázkou tedy je, co vedlo velké investory k prodeji. Nechtěli pouze dosáhnout toho, aby cena zlata klesla na hodnotu kolem 1500 – 1600 dolarů, aby v současnosti opět nakupovali za lepší cenu? To se dozvíme až později. Strategie vyjádření těchto velkých investorů je však pořád o tom, že zlatu věří a nemají důvod se všeho zbavovat.  

Dnes už asi nelze očekávat dramatické nárůsty ceny zlata o 100 %, jak tomu bylo nedávno, ale minimálně zachování ceny, resp. kontinuálního růstu a dosažení hranice 2000 dolarů za unci nevidíme jako nereálnou a můžeme se jí dočkat ještě v tomto roce. Do ceny zlata ještě navíc vstupují faktory, jako je tisk peněz a vývoj ekonomiky v USA a EU.

Jednou ze zpráv, která krátkodobě zamávala cenou, byla spekulace o možném ukončení QE. Co by podle vás vedlo k tomu, aby zlato kleslo ještě níž, než je dnes, pod hranici kolem 1500 dolarů za unci.

Dalo by se říci, že pokud bude stát dolar 30 korun, tak cena zlata bude určitě nízko. Ale teď vážně. Je nutné brát v úvahu korelaci mezi dolarem a zlatem, ale dramatický pokles k 1000 dolarům za unci neočekáváme. Pokud se mluví o bublině na ceně zlata, nemyslím si, že by šlo o klasickou bublinu. Nárůst ceny nebyl až tak dramatický, zlato vlastně posilovalo kontinuálně 12 let, kdežto u bublin je to otázka mnohem kratšího časového úseku. Bublina na zlatě byla v osmdesátých letech, kde je vidět, že cena vystřelila z 300 dolarů za unci na 800 a zpátky, přičemž šlo o vyslovenou spekulaci. Dnes se o něčem podobném mluvit nedá. Dramatický pokles neočekáváme, spíše očekáváme posilování z důvodu toho, že zlato nahrazuje devizové rezervy v državách centrálních bank. Nejde sice o tak masivní nákupy jako v minulých letech, ale cena zlata zůstane i díky tomu zachována. Je dobré vnímat, to, že maximální cena 1900 USD/TOZ nebyla zdaleka nejvyšší, pokud se ceny upraví o reálnou inflaci a naopak cena AU spíše odpovídá dlouhodobému inflačnímu vývoji a to je další důvod k tomu nemyslet si, že současná cena au je bublinou.

V souvislosti s centrálními bankami se poměrně pravidelně, a v poslední době opět, objevují spekulace, jestli centrální banky skutečně drží zlato, resp. jestli jsou jejich rezervy pravým zlatem. Diskusi rozvířil i případ německé centrální banky, které chce stahovat své rezervy v cizích bankách zpět do Německa, ale v USA se kolem toho vyskytly problémy a nakonec dostanou Němci pouze část svého zlata uloženého v USA a i to bude trvat několik let. Co si o těchto spekulacích myslíte a jak to může mít vliv na cenu zlata? 

Těžko se to odhaduje a neznám úplné pozadí těchto případů, ale nepředpokládám, že americká centrální banka by nějakým způsobem falšovala zlaté cihly, v nichž je zlato uchované. Chápu národní banky, že chtějí mít zlato pod kontrolou. I my našim klientům doporučujeme, aby měli své zlato pod kontrolou. V okamžiku, kdy jej nemáte pod kontrolou, nevíte, co se s ním děje. Ať to je půl kila, nebo 50 tun, je vždycky důležité mít kontrolu nad vlastní investicí. Chápu tedy i Německo, když chce mít zlato doma.

Podobná situace je také u investice do cenných papírů, které tvrdí, že investor má zlato uložené například v bance v Ženevě. Jak často bude jezdit zákazník do Ženevy, aby si zkontroloval, že tam má uloženo kilo, nebo deset kil? Stejný postup doporučujeme i našim klientům. Možností je spousta, například schránky v komerční bance, i my nabízíme využití úschovy, protože si myslíme, že je to nejlepší řešení.

Co se týče těch cenných papírů, i zde existuje mnoho spekulací, jestli emitenti vůbec mají zlato, které má krýt ETF.

ETF by měly být kryty zlatem, protože ony vlastně tvoří cenu zlata, které je v nich uloženo. V okamžiku, kdyby nebyly navázány na zlato, byl by to velký podvod. Ano, pořád jsou to cenné papíry, ale my je klientům velmi nedoporučujeme, protože riziko podvodu zde zkrátka vždy existuje.

Jak je to s pojištěním? Jak jste zmiňoval, nabízíte možnost uložit nakoupené zlato. Je to u vás pojištěné pro případ nepředvídatelných událostí?

Určitě, na základě smlouvy má klient k dispozici přesně kvantifikované údaje jako gramáž, číslo slitků a podobně, aby nemohlo docházet k záměně. A je to pojištěné. Velké množství skladových zásob nám sice navyšuje částku na pojištění, je to další starost a náklad, ale samozřejmě to klientům nabízíme. Většinou této služby využívají krátkodobě, než si zařídí úschovu u sebe doma, nebo někde jinde. Platí, že zlato je dobré mít na vícero místech – jde o diverzifikaci.

Ještě se vrátím k záležitosti s falešnými slitky. Předpokládám, že to poptávku po vašich výrobcích neovlivnilo.

Samozřejmě, že ne, slitky od firmy PAMP byly falšovány poprvé, i když pokusy o falšování se vyskytují běžně. Skutečnost je taková, že nešlo o oficiálního distributora PAMP. Šlo o jeden z větších obchodů v NY, který je nakoupil od rusky mluvící osoby. Samozřejmě nejdříve nakoupil správné slitky, které byly v pořádku, určitě za zajímavou cenu, protože obchod nešel přes oficiálního distributora PAMP. Nakoupil jednou, dvakrát a bylo to v pořádku, ale když to udělal potřetí, nejednou se zjistilo, že slitky jsou plněny wolframem.

Čím dražší zlato je, tím více láká nějaké spekulanty a podvodníky. Je určitě potřeba si na to dávat pozor a nakupovat od firem, které mají tradici, u nichž je jasné, o koho jde. Ideální je stav, když je firma vedena na stránkách rafinerie – je to oficiální distributor. Nákupem od firmy, která má historii, prodej investičního zlata u ní není dominantní a její existence není závislá na této činnosti, se klienti vyvarují nákupů poškozených, nebo falšovaných slitků. Důkazem serióznosti firmy je také záruka zpětného odkupu drahých kovů, které u nás klienti nakoupili.

Většinou se to děje u zlata, protože je komerčně asi nejzajímavější. Potkali jste se ale někdy v minulosti s falzifikáty u kovů, jako je platina apod.?

Není to tak časté, ale děje se to. Je to dáno i specifickou hmotností jednotlivých kovů, takže je potřeba najít jiný kov, nebo výplň, která je levnější a hmotností připomíná kov, který se podvodník snaží prodat. Nejde to dělat s hliníkem, jen proto, že má stejnou barvu.

U nás jsme se zatím nesetkali s falzifikáty slitků platinových nebo jiných kovů. Je to dáno i výrobcem. PAMP vyrábí, resp. my distribuujeme slitky, které jsou ražené a u nich a jejich falzifikace je složitější.  Je pravda, že pokud má být falzifikát kvalitní, něco to stojí a nevyplatí se to každému. Ještě bych zmínil, že slitky, které byly nalezeny jako falzifikáty, se u nás moc nedistribuují. Většinou prodáváme slitky v gramech, i když máme v nabídce i slitky v uncích. U těch větších samozřejmě riziko roste a je to potřeba je více kontrolovat.

O jaké hmotnosti je tedy u nás největší zájem?

Nejvíce prodáváme uncové slitky, protože pro klienty je to hranice investice a ani premium už není tak vysoké. Pak se velmi dobře prodávají čtvrt kilové slitky a za poslední půlrok jsme zaznamenali nárůst zájmu o slitky o váze sto gramů. Takže pořadí by asi bylo unce, 250g , 100g, 50g.

Je to stejné u všech kovů?

Tato čísla platí pro zlato, u stříbra je to podobné. Místo 250g více prodáváme 500g. U palladia a platiny jsou nejoblíbenější asi 100g slitky.

Děkuji za rozhovor

Jeden komentář: “Zlato si pořád uchovává svou hodnotu”

  1. Daniel Nedvídek napsal:

    Investiční zlato Praha – Investiční měsíčník 04/13
    1Q ve znamení všudypřítomné nejistoty
    Po poklesu cen zlata na konci minulého ruku následovalo další oslabování této komodity. Ratingové agentury nezklamaly a okamžitě obrátily o 180°. Začaly chrlit komentáře, předpovědi a doporučení: „Zlato je na konci svého 12 ročního růstu.“ „Zlato to má již za sebou.“ „Zlato již není to, co bývalo.“ Jistě jste si všichni těchto zpráv všimli. I když většina z nás těmto nesmyslům nevěří, agentury nasadily některým lidem brouka do hlavy. Avšak i přes tyto negativní, až katastrofické, komentáře výhled vývoje ceny pro rok 2013 se pohybuje na průměrné ceně někde kolem 1630 USD/oz a to není vůbec špatné! Tato cílová cena znamená více méně stagnaci či mírný růst o inflaci, což je právě ten důvod, proč se lidé zbavují ztrátových peněžních zůstatků na bankovních účtech.
    Největší změnu nám 1Q přinesl v pohledu na peníze na bankovních účtech (viz. Kypr, který nemá smysl komentovat). Z našich „bezpečných“ peněz, které jsou pojištěné, se rázem staly peníze pojištěné pouze do doby, než začne něco hrozit. Pak vzniká mimořádná situace, kdy se musíme „utáhnout opasky“ a své úspory odevzdat v zájmu společnosti tak, aby byl bankovní systém zachráněn. Ať již tento testovací pokus na Kypru dopadne jakkoli, musíme si být všichni jistí, že již peníze na účtech jistotou nejsou. Ostatně za peníze na bankovních účtech platíme stále, pouze se tomu neříká daň. To bývá pojmenované jinak: poplatek za vedení účtu, transakce, výběr z bankomatu, daň z úroku a nakonec onen poplatek za poplatek z reklamní kampaně jedné z bank. Je až neuvěřitelné kolik člověk musí zaplatit za to, že bance půjčuje své úspory na to, aby mohla banka dále vydělávat. Když se nad tím člověk zamyslí, tak je až s podivem, jak je možné, že jsou na tom banky špatně, když na lidech tak těžce vydělávají.
    Každopádně jsme byli ujištěni, že nikde jinde se to samé stát nemůže (stejně tak jako před časem lidé na Kypru nebo jako při Československé měnové reformě v roce 1953, kdy ještě 36 hodin před jejím provedením prezident republiky Antonín Zápotocký oznámil, že koruna je pevná a takový krok nepřichází naprosto v úvahu). Historie se opakuje a politici nikdy tak docela nemluví pravdu.
    Poslední dobou se sám sebe ptám, proč lidé střádají své bohatství právě v podobě peněz. Vždyť peníze byly vytvořeny za účelem směny, nikoli za účelem uchovatele hodnoty, kterým samozřejmě nejsou. Jestliže si někdo uložil před 20 lety na vkladní knížku 50 tisíc korun (tehdy velké peníze), tak dnes nemá takřka nic. Pro účely odstranění barterového obchodu (výměny zboží nebo služeb za jiné zboží nebo služby bez použití peněz) je to skvělý vynález, ale pro uchování bohatství nikoli.
    Nyní se ještě vrátím ke zlatu a k výhledům. Někteří vtipně okomentovali současnou situaci kolem dění v eurozóně tak, že se domnívají, že jsou politici placeni těžaři zlata a rafineriemi, protože to, co se děje, je voda na mlýn právě pro ně. V současné době jsou lidé především zaskočení nynější situací a vyčkávají, co bude dál. Naproti tomu centrální banky využívají nízkých cen zlata a dokupují zásoby v řádech desítek tun. Většina států sice hospodaří se schodkem a šetří, kde se dá, ale na nákup fyzického zlata stále finance mají. To nám může hodně napovědět, čemu bychom měli věřit, zda penězům či fyzickému zlatu.
    V současné době je sice zlato na burze „levné“ s cenou kolem 1600 USD/oz, naproti tomu je ale v podstatě relativně drahé z důvodu prudkého oslabení eura a koruny vůči americkému dolaru. Budoucí vývoj bude pravděpodobně ve znamení slabého eura vůči dolaru a postupného růstu ceny zlata. V poslední době také došlo k porušení dlouhodobého pravidla, kdy pokles kurzu dolaru ve většině případů znamenal růst ceny zlata. Nyní dochází k posilování dolaru a zároveň k růstu ceny zlata. Doporučení zní: Nakupujte pravidelně menší objemy! Vyvarujete se tak krátkodobých cenových výkyvů a docílíte průměrných cen za dané období.

    A na závěr opět to samé – čtěte pozorně jak nakupovat investiční zlato: http://www.in­vesticni-zlato-praha.cz/jak-nakupovat)

    Bc. Daniel Nedvídek
    Tel.: 776655137
    email: info@investicni-zlato-praha.cz
    http://www.in­vesticni-zlato-praha.cz/

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.