Sobota 17. února. Svátek má Miloslava.

Zdanění výnosů z investování

Pokusím se shrnout základní informace o zdanění výnosů pro většinu investorů. Užitečný přehled poslal JAN TRAXLER, Klubu podnikatelů s přidanou hodnotou.

Daně a smrt. Ani jednomu se nevyhneme. Jak je to se zdaněním u investic do cenných papírů?

V jedné diskuzi zde na webu jsme s Vladimírem Kutálkem narazili na několik nejasností. Aby se výstupy neztratily hluboko v diskuzi, pokusím se shrnout základní informace pro většinu investorů.

Zaměříme se pouze na fyzické osoby. Vynecháme dále podnikatele, kteří zahrnuli cenné papíry do svého obchodního majetku.

Většina lidí se mylně domnívá, že výnosy z investování se daní podle §8 zákona o daních z příjmů (ZDP) jako příjmy z kapitálového majetku. Takto se daní např. dividendy u akcií, podíl na zisku s.r.o., úrokové prémie dluhopisů a další.

Ovšem pokud jde o růst kapitálové hodnoty cenného papíru (platí i pro podílové listy), pak se jedná o ostatní příjmy podle §10 ZDP.

Ke zdanění dochází až při prodeji cenného papíru – tzv. příjem z převodu cenných papírů. Prodejní cena je zdanitelným příjmem, proti němuž stojí kupní cena jakožto daňový výdaj.
Pokud je doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru delší než 6 měsíců, pak je tento příjem osvobozen od daně z příjmu. Proto se často doporučuje dodržet tento tzv. "šestiměsíční test".

Pokud je doba mezi nabytím a prodejem cenného papíru kratší než 6 měsíců, pak jste povinní příjem zdanit, kromě dvou výjimek.

1) Když nemáte žádný jiný zdanitelný příjem ze zaměstnání, z podnikání apod. (např. důchodce) a příjem z prodeje cenného papíru nepřevýší částku 15 000 Kč, pak jste osvobozeni od daně z příjmu a nemusíte podávat daňové přiznání.

2) Pakliže máte příjmy ze zaměstnání převyšující 15 000 Kč za rok, pak nemusíte podávat daňové přiznání v případě, že příjmy z prodeje cenných papírů nepřesahují částku 6 000 Kč.
Avšak pozor, u částek 15 000 Kč a 6 000 Kč se jedná o zdanitelné příjmy, ne o základ daně. To v praxi znamená, že Váš výnos může být třeba jen 10 Kč, ale pokud prodáte cenné papíry za více jak 6 000 Kč a zároveň dříve jak po půl roce od nabytí vlastnictví, pak musíte podávat daňové přiznání.

Nejsem odborník na daně. Uvedená fakta jsou značně zjednodušená. Pakliže si v něčem nejste jistí, obraťte se na profesionála – daňového poradce se specializací na kapitálové trhy.

25 komentářů: “Zdanění výnosů z investování”

  1. B.Navratil napsal:

    Plati to i pro dividendy ? že pracujici člověk z dividend do 6.000 korun ročně naplatí daně a důchodce z dividend do 15.000 korun ročně ?
    Tedy když přišly pracujicimu člověku jen dividendy 5.999 korun z USA bez 15% daně , pak muže u daňového úřadu v USA žádadat ty 15% zase zpátky s žádostí od amerického konzulátu v Praze a s razítkem od daňového úřadu v Praze.

  2. Michal Kára napsal:

    Nejsem danovy poradce, presto si dovolim trochu komentovat:

    Ad prijem vs zisk: Zakon o dani z prijmu mluvi o prijmu a tim je jednoznacne prijem z prodeje akcii (tedy nikoli zisk).

    Jinak clanek je zhruba dobre, akorat neuvadi nektere speky:
    – Dividendy z CZ se do DP neuvadi
    – Dividendy z jinych zemi se uvedou do par. 8 a zapocita se proti nim dan zaplacena v zahranici, podle prislusne smlouvy o zabraneni dvojimu zdaneni
    – Do par. 10 se uvede prijem z prodeju pod 6m a od toho se odectou naklady na nakup akcii a na poplatky brokerovi
    – 6m znamena „den vyssiho cisla“, t.j. napr. kdyz koupim 4.5., po 5.11. muzu prodat mimo DP
    – K predchozimu pozor – podstatne neni datum obchodu, ale datum vyporadani, kdy na mne akcie teprve z pravniho hlediska prejdou. Vetsinou to byva datum obchodu + 3 pracovny dny, ale RMS ma treba prevod ten samy den. Treba letos je 4.5. patek, takze k vyporadani dojde az 9.5. a 5.11. pondeli – k vyporadani dojde 8.11. – a ejhle – casovy test jsem nesplnil.

    Do kolonky „Vase stranky“ jsem dal odkaz na program na akciove ucetnictvi.

    • Michal Kára napsal:

      A jeste jsem uplne zapomel na nejvetsi spek – jak parovat nakupy a prodejem t.j. pokud nakoupim 20 akcii, za mesic dalsich 20 a za 5.5 mesice 20 prodam, tak jestli jsem splnil casovy test nebo ne.

      Zakon to nijak nespecifukuje, takze _teoreticky_ si muzu urcit, ktere akcie jsem prodal. Nicmene teorie a praxe danovych uradu jsou dve ruzne veci a nezkousel bych to prosazovat bez danoveho poradce nebo jeste lepe pravnika za zady… Ja osobne pouzivan FIFO,protoze to je pomerne obhajitelne.

      A pokud si myslite, ze jste fakt odbornici, zkuste zodpovedet tohle:
      – V prosinci 2006 si pujcim 1000 akcii CEZu a prodam ho za 1000,-
      – V dubnu 2007 koupim 1000 akcii CEZu za 500,- a vratim je.

      Jak to zdanim a ve kterem roce?

      • Jan Traxler napsal:

        Vas priklad v zaveru asi nema jednoznacne reseni… a to z jednoho prosteho duvodu… urednikovi na FU tohle nikdy v zivote nevysvetlite… takze zalezi ciste na nem, jak se k cele veci postavi, zda pripusti Vami pouzitou variantu, nebo Vam bude hazet klacky pod nohy.

        • Michal Kára napsal:

          Tak tak… Zakon je bohuzel v prijmech z obchodu s CP velmi volny, takze urednici na FU si ho vykladaji jak chteji.

          Nicmene v definici toho, kdy je prijem osvobozen je takovato veticka (par 4. odst. 1w):

          příjmy z prodeje [ostatních] cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a převodem těchto cenných papírů při jejich prodeji nebo _vrácení_ dobu 6 měsíců, …

          Tedy kdyz si akcie pujcim, tak je nabydu. Dale se mluvi o vraceni, tedy lze odvozovat, ze:

          1) Zakonodarce explicitne pocita se short obchody a na tyto se rovnez vztahuje danove osvobozeni
          2) Z logiky veci vyplyva, ze se prijem dani az po uzavreni obchodu, protoze do te doby bych nevedel, zda ten 6m test splnim nebo ne.

          Ale jak jsem psal vyse, bez pravnika za zady bych to nezkousel.

      • V.H. napsal:

        Píšete:
        Zakon to nijak nespecifukuje, takze _teoreticky_ si muzu urcit, ktere akcie jsem prodal. Nicmene teorie a praxe danovych uradu jsou dve ruzne veci a nezkousel bych to prosazovat bez danoveho poradce nebo jeste lepe pravnika za zady… Ja osobne pouzivan FIFO,protoze to je pomerne obhajitelne.

        V případě FO nepodnikatel je používat FIFO zbytečné, jelikož v zákoně o dani z příjmu není uvedeno, že se máte držet zákona o účetnictví. Vy můžete doložit výdaje ke snížení příjmů. tzn. nemůžu si jedny koupené akcie prodat dvakrát, ale můžu si je napárovat nejlépe tak jak se mě to hodí tzn. co nejméně narvat zbytečně státu. Žádný FÚ nemůže v tomto případě vyhrát, neboť nemá oporu v zákoně. Nezpochybňuji však, že to může být ve sporu s FÚ na krev. Doporučuji pak zmedializovat a chtít hlavu daného úředníka. Hodně takových raději uhne než aby přišlo o svou teplou kancelář s polstrovanou židličkou. Opakuji zákon vám účtovat ve FIFU nenařizuje ani nedoporučuje a nyní platí, že co není v zákoně zakázáno je dovoleno nikoli, že co není v zákoně dovoleno je zakázáno

        • Michal Kára napsal:

          Myslim, ze si rozumime. Jde spis o radu ciste pragmatickou – pokud rozdil mezi FIFO a nejakou moji metodou bude 10 tisic, tak nema cenu riskovat hadani s FU, protoze za tu dobu a nervy co bych ztratil ty penize vydelam zpatky.

          Pokud by to slo do stovek tisic, tak si zaplatim pravnika, protoze se mi to vyplati.

  3. Jan Šitner napsal:

    Takže pokud to dobře chápu, tak pokud jsem koupil např. akcie za 5999 a prodal jsem je za 6009, tak musím podávat daňové přiznání, že?

    • Jan Traxler napsal:

      Pakliže doba mezi nákupem a prodejem je kratší než 6 měsíců, pak se obávám, že ano.

  4. L.Konecny napsal:

    “ „Nejsem odborník na daně. Uvedená fakta jsou značně zjednodušená“ “ a proto pan ani nemuze napsati sem , kolik procent je dan z dividend a kolik procent je dan z vydelku s akciemi. Snad 15% , snad 19%.

    • Jan Traxler napsal:

      Dividendy se daní srážkovou daní, v ČR sazbou 15%, tuto daň platí akciová společnost vyplácející dividendy a akcionář obdrží již zdaněnou částku.
      Příjmy podle §10 se zdaňují normální sazbou pro daň z příjmu… tedy záleží na celkové výši zdanitelných příjmů dohromady ze zaměstnnání, z podnikání atd. Sazby máme 12%, 19%, 25% a 32%.

      …Láďo, pán neměl v úmyslu sem sazby psát, ale jak vidíte, existuje zde možnost se zeptat… pouze bych příště uvítal trošku příjemnější formu dotazu. 😉

  5. Miroslav Piták napsal:

    Zajímalo by mě, jestli mám postupovat dle §10 i při obchodování na zahraničních trzích, tj. v EUR.

  6. Lukas napsal:

    Uvital bych kdyby takoveho clanky psal nejlepe nejaky danovy poradce abychom si mohli byt vsichni jisti a ne aby musel clovek dale dohledavat jak to skutecne je. Sice to vetsinou dohleda v diskusi, ale co se tyce dani mam rad jistotu a ne domnenky.

    • Lukas napsal:

      Viz treba tento clanek http://fincentrum.idnes.cz/dane-2006-pronajem-a-privydelek-dih-/fi_blind.asp?c=A070212_111843_fi_osobni_vra

      kde je uvedeno:
      Pozor: pokud součet příležitostných příjmů nepřekročí 20 000 korun, danit je nemusíte

      • Jan Traxler napsal:

        Vámi uvedená výjimka se vztahuje pouze na „příjmy z příležitostných činností nebo z příležitostného pronájmu movitých věcí, včetně příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována podnikatelem (samostatně hospodařícím rolníkem).“

        • Lukas napsal:

          To ano ale v clanku, ktery jsem uvedl je napsano toto:

          Pozor: pokud součet příležitostných příjmů nepřekročí 20 000 korun, danit je nemusíte a dál na této straně nepokračujete. Do kolonky Druh příjmů vypište, o jaký příjem jde, například příležitostná činnost, a podle pokynů k vyplnění přiznání uveďte v posledním sloupci tabulky i předepsané označení:
          A příležitostná činnost
          B prodej nemovitostí
          C prodej movitých věcí
          D prodej cenných papírů
          E příjmy z převodu družstevního podílu a podobně
          F jiné příjmy.

          tedy i prodej cennych papiru

          • Vladimír Kutálek napsal:

            Doporučil bych prostudovat zákon nebo lépe konzultovat s fin. úřadem… To jsou jediné dva zdroje „seriozních“ informací…. Tím seriozní myslím, že na nich víceméně záleží. Veškeré články na webu či diskuzí včetně mojich Vás totiž nezbavují povinnosti správně danit… S Janem máme opačný názor na toto jestli se jedná o zisk či příjem.
            Po pravdě se mi nechce počítat přesuny do a z OPF, když rozdíl mezi příjmy a výdaji bude mizivý. A nemyslím si, že smyslem zákona je počítat daň i z koruny. (protože nesplnit podmínky nedanění podle Jana je i vložení 7000Kč a výběr 7001Kč po jednom dni…) Osobně jdu raději do rizika, že bude z této částky platit penále, než abych strávil hodiny počítáním…

            • Jan Traxler napsal:

              Vladimíre, já se na to dívám stejně, podle mě je to nesmyslné, ale takto si vykládám zákon.

          • Jan Traxler napsal:

            Ale tech 20 000 se vztahuje jen na bod A.

  7. Vladimír Kutálek napsal:

    Protože mé jméno bylo zmíněno v perexu, dle informací, které jsem dostal od své investiční společnosti (online broker) se nejedná o příjem, ale o zisk…
    Tzn. za rok zaměstnanec může mít zisk až 6000Kč z prodeje cenných papírů, aniž by musel podávat přiznání (a má !pouhá! domněnka je, že je nemusím uvádět na daň. přiznání, které dělá zaměstnavatel)

    • Jan Traxler napsal:

      Vidíte, já ze zákona a z toho, co mi bylo řečeno daňovým poradcem vyvozuji, že záleží na výší zdanitelného příjmu. A zdanitelným příjmem není čistý zisk.
      Každopádně schválně se na to zkusím zeptat ještě někoho dalšího. 🙂

    • Berní úředník napsal:

      Vy ani vas on-line broker nemate pravdu; jedna se o prijem, nikoliv o zisk, proto i v pripade, ze koupite akcie za 10000,- a prodate po necelych 6 mesicich za 6001,- CZK, musite vyplnit prilohu c.2 ve smyslu ust. § 10 ZDP!

      • Mario napsal:

        Až doteď jsem žil v představě, že právě uváděný příklad nepodmiňuje kolonku v daňovém přiznání. Budu tak žít nadále a plně nechávat posouzení případů na mém poradci.
        Je to do očí bijící nesmysl, podle mě.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.