Středa 22. listopadu. Svátek má Cecílie.

Za lepší, za socialistickou společnost

Makro Šimon Finemon 28.08.2013 | 11:41 1 Komentář

Úderná hesla z doby před rokem 1989 si mnozí ještě stále pamatují. Někteří s nechutí, jiní s nadšením a vzpomínkou na jedinečné mládí. Ovšem kromě hesel se tehdejší ekonomika vyznačovala státním plánováním. Mnoho z toho pak převzala, i když spíše kouzlem nechtěného, i Evropská unie.

Množící se byrokracie, přebujelý sociální stát, dotace, státní zásahy, výzvy typu „do dvaceti let překonáme USA“, regulace kde čeho (např. jeden z posledních nápadů na povinně zakulacenou kabinu u nákladních automobilů) nejsou právě recepty na rychlý ekonomický růst. Evropa se zásluhou mnoha špatných vládních kroků potýká s obrovskými ekonomickými problémy a jejich řešení je v nedohlednu.

Vzor v Evropě

Vypadá to, že USA si vzaly příklad z Evropy. To rozhodně není dobrá zpráva pro světovou ekonomiku. Mnoho z předvolebních slibů Baracka Obamy jakoby vypadlo z programu Strany evropských socialistů. Naštěstí jsou Spojené státy americké stále ještě dost vzdáleny evropské míře rovnostářství a státních zásahů.

V Evropě se přerozdělí něco přes polovinu hodnot vytvořených během roku, v USA je to zatím „jen“ 40 %. Nakročeno k dohnání Evropy mají dobře.

Zatímco v Evropě každoročně vznikají stovky nových pravidel svazujících obchod, americká obchodní komora si stěžuje, že za posledních 10 let přibylo asi 80 regulačních zákonů. Upřímně, co bychom za takový počet v ČR dali. Tento, na Evropu nízký, počet regulačních zákonů, dokazuje, že kdysi ryze svobodná ekonomika se pomalu, ale jistě přibližuje evropskému modelu.  Není to však jen vinou Obamy, svůj díl viny nesou i republikáni.

Problémem je, že se podniky stále více obracejí ke státu a ptají se, co pro ně bude dělat. I když to ještě není v takové míře jako v Evropě, je to alarmující.

Zvyšující se dluh

Co je jednotícím prvkem USA a Evropy? Hádal by správně ten, kdo by odpověděl, že dluh. V obou případech státní závazky rostou v posledních letech exponenciálně. Pravda, v několika zemích Evropy se jej daří relativně krotit, ale to jsou spíše světlé výjimky. Průměrné zadlužení zemí EU v poměru k HDP za posledních pět let vzrostlo o 20 procentních bodů.  V případě USA je to dokonce o více než 40 procentních bodů. I když většinu dluhu stále drží domácí instituce a občané, narůstající tempo zvyšování závazků se pomalu vymyká kontrole. Co vlastně za růstem dluhu v USA stojí?

První důvod je možná překvapující, ale jde o rozšiřování sociálního státu. A to přesto, že si nezaměstnaní a nemocní Američané mohou nechat zdát o záchranném polštáři, jak jej znají Evropané. Ovšem výdaje na sociální oblast se za posledních deset let zvýšily o pět procentních bodů na 20 % HDP. V absolutním vyjádření výdaje na sociální oblast a důchody dosahují 1 361 mld. USD, a to ještě tento údaj nezapočítává výsluhu pro válečné vysloužilce, která představuje částku kolem 125 mld. USD. Stále jsou však sociální výdaje v USA, alespoň pokud jde o poměr k HDP nižší než v Evropě.

K tomu, aby bylo možné vzrůstající výdaje financovat, je třeba mít na ně zdroje. Jednou z mála možností, jak tyto zdroje získat, je zvýšení daní. To ruku v ruce s sebou nese zvýšení přerozdělování. Vzhledem k potřebě financí Obamovi nezbude nic jiného než daně zvýšit alespoň na úroveň, kde byly před snížením, které provedl jeho předchůdce. S velkou pravděpodobností ani to však nebude stačit. Možná se dočkáme i událostí, které nám nyní připadají fantasmagorické, jako je zavedení vysoké federální daně z přidané hodnoty.

O zvyšujícím se počtu regulatorních opatření již byla „řeč“. Trnem v oku americkým firmám jsou především státní zásahy do podnikání. Na přeregulovanost podnikatelského prostředí si stěžuje takřka polovina malých a středních podniků, která jsou motorem americké ekonomiky.  Podle komory zastupující tyto podniky činí náklady na požadavky kladené regulacemi a byrokraty 10 000 USD ročně na jednoho zaměstnance. I když tyto náklady nejsou tak vysoké jako v Evropě, mají negativní vliv na podnikatelské prostředí.

Dotace a podpory

V češtině existuje rčení: „Funguje to? Zdaň to. Ještě to funguje? Reguluj to. Už to nefunguje? Dej tomu dotaci.“ Zřejmě něco podobného mají i v USA, neboť se stále více snaží zasahovat do svobodného trhu státními dotacemi a podporami.

V živé paměti jsou ještě biliony dolaru nasypané do bank a automobilek či přímé dotace do vybraných sektorů byznysu. Bylo zavedeno, po evropském vzoru, šrotovné. Dále jsou podporovány obnovitelné zdroje, zejména výrobci solární a větrné energie.  Obamova administrativa by ráda zavedla regulace energetické náročnosti spotřebitelů či doposud nepřijatelné emisní limity. To po zkušenostech z Evropy vzbudilo v zástupcích podnikatelské sféry značný rozruch.

Vypadá to, že doby, kdy americká ekonomika patřila mezi nejsvobodnější trhy na světě, se takřka jistě chýlí ke konci. Vypadá to, že se současná vládnoucí garnitura v USA nepoučila z chyb západní Evropy, jež za své chyby platí vysokou cenu. Zřejmě se rozhodli, v rámci solidarity, zopakovat je ještě jednou na druhé straně Atlantiku. Čína a další asijské státy si mnou ruce.

Zdroj fotografie: Official White House Photo by Pete Souza 

Souhlasíte s vysokým přerozdělováním v rámci státu?

Nahrávání ... Nahrávání ...

Jeden komentář: “Za lepší, za socialistickou společnost”

  1. Petr napsal:

    „Funguje to? Zdaň to. Ještě to funguje? Reguluj to. Už to nefunguje?“ není žádné rčení existující v češtině ale heslo se, kterým přišel Regan na konto demokratů. Když už někdo používá takhle notoricky známou (jinak velmi trefnou a politiku demokartů/soci­alistů přesně vystihující) věc, mohl by alespoň správně úvest odkud pochází…

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.