CZK/€ 25.305 -0,06%

CZK/$ 23.413 +0,02%

CZK/£ 29.594 +0,24%

CZK/CHF 25.911 +0,38%

Text: Petr Gola

26. 08. 2015

12 komentářů

Vyšší příjem o desetitisíce a stejný důchod, proč?

 


 

Měsíční výše státního důchodu závisí na získané době pojištění a příjmech v produktivním životě, ze kterých bylo zaplaceno sociální (důchodové) pojištění. Čím vyšší příjmy a vyšší doba pojištění, tím vyšší státní důchod.

Jak se příjmy přepočítávají?

Všechny příjmy v produktivním životě, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění, se přepočítávají na jeden údaj. Tímto údajem je osobní vyměřovací základ, což je velmi zjednodušeně řečeno průměrná měsíční mzda v současné hodnotě. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2015 se hodnotí příjmy v letech 1986 až 2014. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů zohledňujících inflaci.

Redukční pásma

Při výpočtu důchodu dochází k redukci osobního vyměřovacího základu. A od roku 2015 se osobní vyměřovací základ započítává pouze do částky 106 444 Kč. Osobní vyměřovací základ nad tuto částku již měsíční výši důchodu neovlivňuje. Omezení shora znamená, že je nepřímo stanovena maximální měsíční penze. Výpočtový základ, ze kterého se počítá důchod, nemůže být vyšší než 36 341 Kč, jak si vypočítáme na praktickém příkladu.

Praktický příklad

Pan Novotný má za odpracované roky průměrnou měsíční mzdu v současné hodnotě ve výši 140 000 Kč. Pan Novotný získá dobu pojištění v rozsahu 42 let. Jak vysoký státní důchod bude pan Novotný při odchodu do řádného starobního důchodu v roce 2015 mít?

Tabulka 1: Výpočet důchodu při průměrné mzdě 140 tis. Kč měsíčně

Text

Částka

Osobní vyměřovací základ

140 000 Kč

První redukční hranice

 (do 11 709 Kč, ze 100 %)

11 709 Kč

Druhá redukční hranice

 (od 11 709 Kč do 106 444 Kč, z 26 %)

24 632 Kč

Výpočtový základ

(11 709 Kč + 24 632 Kč)

36 341 Kč

Procentní výměra za odpracované roky

(42 let x 1,5 %)

63,0

Procentní výměra důchodu

(36 341 Kč x 63 %)

22 895 Kč

Základní výměra důchodu

2 400 Kč

Měsíční důchod

(2 400 Kč + 22 895 Kč)

25 295 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet autora

Rozdílné příjmy, ale stejný důchod

Jak vysoký maximálně důchod může být, závisí na získané době pojištění. Při vyšší době pojištění je důchod vyšší. V přiložené tabulce máme pro názornost uveden měsíční státní důchod u jednotlivých příjmů při získané době pojištění v rozsahu 41 let.

Tabulka 2: Maximální důchod závisí jen na době pojištění

Osobní vyměřovací základ

Doba pojištění

Měsíční důchod

110 000 Kč

41 let

24 750 Kč

140 000 Kč

41 let

24 750 Kč

170 000 Kč

41 let

24 750 Kč

200 000 Kč

41 let

24 750 Kč

250 000 Kč

41 let

24 750 Kč

300 000 Kč

41 let

24 750 Kč

Zdroj: Vlastní výpočet autora

Při podání žádosti o důchod v roce 2015 je tedy možné, aby jeden žadatel zaplatil během celého produktivního života na sociálním pojištění o statisíce více a odpracoval stejnou dobu, a přitom měl měsíční důchod stejný jako druhý žadatel. Důvodem je právě zastropování redukce při výpočtu důchodu od roku 2015. V dřívějších letech tomu tak nebylo a důchod s rostoucím příjmem stále nepatrně stoupal.

S maximálním státním důchodem by měli počítat občané s nadstandardními příjmy a této skutečnosti včas přizpůsobit vlastní zajištění na penzi. Životní úroveň při odchodu do důchodu nejvíce klesá právě občanům s vysokými příjmy.

Loading

Vstoupit do diskuze 12 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

Maximální roční příjmy pro výpočet důchodu

Od roku 2008 se sociální pojištění platí pouze do dosažení maximálního vyměřovacího základu, z částky nad strop se již sociální pojištění neplatí a tyto příjmy tedy nevstupují do výpočtu starobního důchodu. Nadstandardní příjmy před rokem 2008 tedy ovlivňují výši důchodu více než od roku 2008. Podívejte se na […]

Text: Petr Gola

Foto: Shutterstock

12. 03. 2024


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

 
 
 

 
  • Irko Bača

    28 srpna, 2015

    Argumentace, že bohatý člověk je nějak znevýhodněn na výši svého důchodu, tím, že odváděl vyšší částky je absolutně lichá. Solidární systém je naprosto spravedlivý a hlavně je všeobecně znám, tudíž nikdo přece nebrání lépe vydělávajícímu občanovi, aby si své přebytečné prostředky ukládal v jakékoliv formě. Těch možností je přece bezpočet a stížnosti vedoucí k omezování těch chudších považuji za hyenismus.

    Odpovědět

  • Radek

    28 srpna, 2015

    Solidarita
    http://www.in­vestujeme.cz/pru­bezny-system-neni-solidarni-uz-ze-sve-podstaty/

    A známý? Ten se mění častěji než stihne průměrný člověk změnit zaměstnání či podnikání. Takže s tím, že vím předem, jak systém funguje, běžte do mateřské školky vykládat pohádky.

    Odpovědět

  • Martin

    28 srpna, 2015

    Pravda, nemám např. problém s tím, když jako zaměstnanec v důchodu v podstatě přispěji jinému zaměstnanci, který např. pracoval v chudém regionu za 15 hrubého, to je v pořádku. S čím ale problém mám, je to, že zřejmě budu nucen přispívat i živnostníkům, kteří v době, kdy byli aktivní, platili minimální zálohy a měli silácké řeči vůči státu a teď začínají natahovat ruce, když při nástupu do důchodu zjišťují, že májí nárok na opravdovou žebračenku (logicky, když nepřispívali) a už se hovoří o tom, že bude zaveden minimální důchod atp., proč? Vědomě vyváděli peníze mimo státní pojistný systém, tak se přece mohli zajistit sami a teď se nemohou divit…

    Odpovědět

  • Angel

    29 srpna, 2015

    Vy tak někomu přispíváte, I OSVČ který platí minimální zálohy zaplatí víc než od státu dostane. Počítejte se mnou – OSVČ minimální zálohy zaplatí cca 700–800000.-Kč. Jeho důchod cca 5700. Tzn. tento člověk možná za 12 let dostane to co do systému vložil. Průměrná doba pobírání důchodu je dnes 12 let. tzn co dal to dostane. A to vynechávám jakékoliv zhodnocení.
    Mám skvělého daňového poradce a optimalizuji jak můžu. Stejně v absolutních hodnotách odvedu násobky toho co člověk s průměrným platem. Důchod pobírat neplánuji, takže se o mě nemusíte bát. Upřímně mi přijde docela zcestné že kdokoliv celý život plánuje že na stará kolena bude žít ze sociálních dávek. Důchod totiž nic jiného není.

    Odpovědět

  • Martin

    29 srpna, 2015

    Angel: Kouzlit s čísly umíte dobře… Pokud byste teď odcházel do důchodu a měl brát těch 5700,–, jak tvrdíte, tak jste zcela jistě nezaplatil během svého produktivního života 700–800k na sociálním pojištění, protože jste začal pracovat někdy kolem roku 1970–1975 a odváděl jste až do revoluce tak max. 200,– měsíčně. Po revoluci pak odvody rostly, o tom není sporu, ale částku, kterou zmiňujete byste nezaplatil ani náhodou. Nemůžete srovnávat to, co Vy (kolik Vám je? 30–40 let?)teď platíte, s tím, co teď berou důchodci. Pokud je Vám do 40 let, jsem si téměř jist, že v důchodu budete mít nárok na násobek té částky 5700,–.

    Odpovědět

  • Angel

    29 srpna, 2015

    1. viz moje poslední věta. Je naprosto zcestné plánovat, že budu žít nějakou dobu ze sociálních dávek. Ty mají být poslední záchrana pro potřebné, nikoli proto aby z nich každý jouda financoval své každodenní výdaje.
    2. Nezapočítal jsem zhodnocení a nezapočítal jsem inflaci. Troufnu si tvrdit, že tím nahrávám státu. Vy se snažíte započítat inflaci, ale laskavě zanedbáváte že někdo, kdo mými penězi disponuje je také může zhodnocovat.
    3. Máte pravdu že za 40 let bude důchod nominálně možná 40 000.-Kč, ale stejně si za něj koupíte to co za dnešních 5700.-Kč ± pár procent.
    4. Já od státu důchod neočekávám a pokud by to bylo možné, budu první, kdo by se od sociálního pojištění odhlásil. Ten systém je naprosto nevýhodný pro kohokoliv. Jistoty neposkytuje jelikož se může v průběhu měnit dle libosti. Transakční náklady budou astronomické. Člověk smí jen platit a možná něco dostane.

    Odpovědět

  • PS

    29 srpna, 2015

    Máte velmi přesvědčivou rétoriku, Anděli. Ovšem z Vašich příspěvků je víc než zřetelné, že tomu rozumíte jako koza petrželi. Vaše výkřiky odpovídají klasickému českému živnostníčkovi a Vaše argumenty jsou obehrané libozvučné písničky, které si vypráví taxikáři na štaflu a utvrzují se ve své pseudopravdě. Zaprvé, svými zálohami patrně máte na mysli pojistné, že? To, pokud platí OSVČ celý život, bude dělat v úhrnu podstatně více než píšete. Ovšem dávat to do rovnítka s výplatou důchodů je vskutku hloupé. A než se budete dál prsit svými výroky o nepotřebnosti důchodů a přirovnávání k sociálním dávkám, tak si kupte nějaká základní skripta sociální politiky, přečtěte si pár odstavců a pochopíte, proč něco jako sociální politika státu v civilizovaných zemích existuje. Ono to ekonomické hledisko totiž zdaleka není jediným důvodem. A závěrem – pokud tvrdíte, že na odvodech v absolutních hodnotách zaplatíte víc než průměrný zaměstnanec, tak budete mít důchod celkem slušnej (i když to neočekáváte). Ovšem spíš bych řekl, že kecáte – nebo ještě spíš – že vůbec netušíte, jaké odvody platí průměrný zaměstnanec. V hospodě u pivka jsou Vaše rozohněné polopravdy jistě platné, ale ve skutečnosti jde jen o snůšku blafů.

    Odpovědět

  • Petr Novák

    28 srpna, 2015

    Tak když nad nějakých 1,3M ročně neplatím sociální pojištění, tak je asi logické, že se mi nad tuto částku nebude počítat důchod…

    Odpovědět

  • Radek

    28 srpna, 2015

    Bohužel se pletete. Strop je účinný jen pár let. Člověk mohl ale vydělávat (a platit na důchodovém pojištění) předešlých 30 let mnohem víc – a to se dneska nezohlední.

    Odpovědět

  • pavel-hanzl

    29 srpna, 2015

    Milí kolegové, takzvaná sociální spravedlnost vychází ze státně – společenské potřeby každému měsíčně něco hodit, aby ve stáří neumřel hlady, podle teorie stejných žaludků. O nějaké spravedlnosti či o solidaritě v důchodovém systému založeném na hrozbě násilí státu nelze hovořit, ani tiše přemýšlet. Stát a jeho zákony jsou proto nástrojem k obrání těch co se snažili v aktivním věku, studovali a zakládali firmy. Toto se děje ve prospěch chudé většiny, protože ta má vždy spoustu výmluv, proč něco nešlo a v každé době a v každém státu bylo chudých razantně více, než bohatých. Kupříkladu někdo měl chudé rodiče a tzv. žádné peníze do začátku, byl líný, nikoliv blbý (či nestudijní typ) a proto se živil méně placenou prací, obvykle rukama, pak jeho rozdíl mezi příjmy v aktivním věku a ve starobním důchodu je směšně malý. Tito lidé tleskají důchodovým systémům s redukcemi vyměřovacích základů. Rádi hovoří o jakési sociální (společenské) spravedlnosti, ačkoliv spravedlivé by bylo, tak jako v přírodě, že kdo se nesnaží a nebojuje o život (o lepší budoucnost), ten umírá, resp. dobře se nemá. Pěkný večer všem supům, těm levicovým zvláště! P.S. nejsem sociolog, použité termíny se nemusí krýt s termíny skript prvního ročníku sociálně orientovaných VŠ oborů.

    Odpovědět

  • manazer

    30 srpna, 2015

    A proc by mel ten co dela rukama brat min nez ten co sedi v kanclu a prehazuje papiry a parazituje na tom co neco vytvari? Muze za to umela zamestnanost kdy 80% kancelarskejch krys neumi nic, drive by byli na polich a u pasu, dnes prehazuji papiry ci jsou v neziskovkach ci ejcar. Makat rukama nemyslim stat u pasu, proc jsou spatne placeni vysoce odborni pracovnici technickyho smeru? Proc jsou na zapade mensi rozdily mezi tema co makaj rukama a tema co prehazujou papiry? Pak se Tatra a spol divej ze jim lidi utikaj do zahranici, sam jsem byl jednim z nich. Dnes ma kazdej druhej vejsku pritom by v devadesatejch letech neudelal ani maturitu.

    Odpovědět

  • Radek

    1 září, 2015

    Ti, kdo „pracují rukama“, nemusí mít nízký příjem. Kupříkladu nedávno jeden deník přinesl přehled nejvýnosnějších profesí – a světe div se, instalatér – řemeslná profese – si je schopen vydělat kolem 40 tis. Kč měsíčně.

    Lidé s technickým vzděláním také netrpí hlady ani nedostatkem. Je o ně na trhu obrovský zájem.

    Odpovědět