Vládou schválený návrh zákona o ochraně whistleblowerů oznamovatele spíše odradí

Firmy musí získat důvěru zaměstnanců

Podle odborníků z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr mají firmy přijmout taková opatření, aby zaměstnanci oznamovacímu (whistleblowingovému) systému důvěřovali a využívali ho. A to namísto anonymních podání různým úřadům, anebo medializaci.

„Je dobré, že návrh zavádí dva oznamovací kanály – interní (prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem) a externí (prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti). Funkčnost interního oznamovacího systému bude v mnoha případech záviset na tom, kdo bude pověřenou osobou přijímající oznámení,“ říká Lenka Sklenářová z Noerru.

Právě důvěra zaměstnanců ve fungování systému a ochranu před postihem ze strany zaměstnavatele je klíčová. Oznamovatelé musí věřit v důkladné prověření podnětu a neexistenci sankcí. Zaměstnavatelé se vyhnou oplétačkám s úřady, pokud se jim podaří záležitost vyřešit interně.

S ohledem na zpoždění, které Česká republika při transpozici evropské směrnice nabrala, v důsledku přímého účinku směrnice již pravidla platí pro státní správu. Pro zaměstnavatele ve veřejné správě ale nejde o žádnou novinku, oznamování protiprávních jednání zakotvil již služební zákon.

„Přijetí zákona můžeme v podstatě brát za hotovou věc, vzhledem k tomu, že se jedná o implementaci evropské směrnice. Z praxe v jiných zemích EU ale vyplývá, že oznamovací systémy často nejsou efektivně využívány,“ vysvětluje Petr Hrnčíř z advokátní kanceláře Noerr, která zjišťovala, jaké jsou zkušenosti s oznamovacími systémy na českých ministerstvech. „Ukázalo se, že oznámení za dobu fungování nového systému bylo přijato celkově méně, než je prstů na jedné ruce,“ dodává Hrnčíř.

^REKLAMA

Nejasnosti ohledně anonymních oznámení

Ačkoliv podávání anonymních oznámení zákon výslovně nevylučuje, bude na zaměstnavateli, jak s nimi naloží. Ochrana oznamovatele podle zákona se má vztahovat jen na oznámení, u nichž je jejich autor identifikován.

„Domnívám se, že v dalším legislativním procesu by měla být ještě důkladněji zvážena mimo jiné problematika anonymních oznámení,“ připomíná advokát ROWAN LEGAL Michal Nulíček. Podle stávajícího znění návrhu má oznamovatel v oznámení uvádět své identifikační údaje (jméno a příjmení, datum narození, případně další). „Tato podmínka se do budoucna může stát překážkou a může odradit řadu oznamovatelů. Pokud pak oznamovatel tyto údaje neuvede a podá anonymní oznámení, firmy nemají jasná vodítka, jak s takovým oznámením naložit,“ dodává Nulíček.

Právě anonymní oznámení ale podle Transparency International často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. Stávající návrh je k ničemu, píší ve společné tiskové zprávě Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení.

„Přestože je zákon o ochraně oznamovatelů úplnou novinkou, zahraniční zkušenosti hovoří jasně. Aby zákon fungoval, je potřeba co nejvíce usnadnit oznamovatelům rozhodnutí, zda podat oznámení,“ upozorňuje Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení.