CZK/€ 25.330 -0,12%

CZK/$ 23.428 +0,00%

CZK/£ 29.594 -0,04%

CZK/CHF 26.427 -0,66%

Text: Veronika Hejná

Foto: Shutterstock

29. 11. 2022

0 komentářů

Vládou schválený návrh zákona o ochraně whistleblowerů oznamovatele spíše odradí

 

Vláda 23. listopadu schválila přepracovaný návrh zákona o ochraně oznamovatelů protiprávního jednání. Návrh transponuje do českého právního řádu evropskou směrnici o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie. Transpoziční lhůta uplynula již 17. prosince loňského roku. Předlohu nyní dostane k projednání Poslanecká sněmovna.  

Loading



 

Firmy musí získat důvěru zaměstnanců

Podle odborníků z mezinárodní advokátní kanceláře Noerr mají firmy přijmout taková opatření, aby zaměstnanci oznamovacímu (whistleblowingovému) systému důvěřovali a využívali ho. A to namísto anonymních podání různým úřadům, anebo medializaci.

„Je dobré, že návrh zavádí dva oznamovací kanály – interní (prostřednictvím osoby pověřené zaměstnavatelem) a externí (prostřednictvím Ministerstva spravedlnosti). Funkčnost interního oznamovacího systému bude v mnoha případech záviset na tom, kdo bude pověřenou osobou přijímající oznámení,“ říká Lenka Sklenářová z Noerru.

Právě důvěra zaměstnanců ve fungování systému a ochranu před postihem ze strany zaměstnavatele je klíčová. Oznamovatelé musí věřit v důkladné prověření podnětu a neexistenci sankcí. Zaměstnavatelé se vyhnou oplétačkám s úřady, pokud se jim podaří záležitost vyřešit interně.

S ohledem na zpoždění, které Česká republika při transpozici evropské směrnice nabrala, v důsledku přímého účinku směrnice již pravidla platí pro státní správu. Pro zaměstnavatele ve veřejné správě ale nejde o žádnou novinku, oznamování protiprávních jednání zakotvil již služební zákon.

„Přijetí zákona můžeme v podstatě brát za hotovou věc, vzhledem k tomu, že se jedná o implementaci evropské směrnice. Z praxe v jiných zemích EU ale vyplývá, že oznamovací systémy často nejsou efektivně využívány,“ vysvětluje Petr Hrnčíř z advokátní kanceláře Noerr, která zjišťovala, jaké jsou zkušenosti s oznamovacími systémy na českých ministerstvech. „Ukázalo se, že oznámení za dobu fungování nového systému bylo přijato celkově méně, než je prstů na jedné ruce,“ dodává Hrnčíř.

REKLAMA

Nejasnosti ohledně anonymních oznámení

Ačkoliv podávání anonymních oznámení zákon výslovně nevylučuje, bude na zaměstnavateli, jak s nimi naloží. Ochrana oznamovatele podle zákona se má vztahovat jen na oznámení, u nichž je jejich autor identifikován.

„Domnívám se, že v dalším legislativním procesu by měla být ještě důkladněji zvážena mimo jiné problematika anonymních oznámení,“ připomíná advokát ROWAN LEGAL Michal Nulíček. Podle stávajícího znění návrhu má oznamovatel v oznámení uvádět své identifikační údaje (jméno a příjmení, datum narození, případně další). „Tato podmínka se do budoucna může stát překážkou a může odradit řadu oznamovatelů. Pokud pak oznamovatel tyto údaje neuvede a podá anonymní oznámení, firmy nemají jasná vodítka, jak s takovým oznámením naložit,“ dodává Nulíček.

Právě anonymní oznámení ale podle Transparency International často vedou k odhalení té nejzávažnější trestné činnosti. Stávající návrh je k ničemu, píší ve společné tiskové zprávě Transparency International, Rekonstrukce státu a Oživení.

„Přestože je zákon o ochraně oznamovatelů úplnou novinkou, zahraniční zkušenosti hovoří jasně. Aby zákon fungoval, je potřeba co nejvíce usnadnit oznamovatelům rozhodnutí, zda podat oznámení,“ upozorňuje Šárka Zvěřina Trunkátová, předsedkyně Oživení.

 

Loading

Vstoupit do diskuze 0 komentářů

Zdroj a více informací: CII750.cz


Související články

whistleblowing

Whistleblowing: Vyplatí se přijímat anonymní oznámení?

Návrh zákona o ochraně oznamovatelů prošel (bez projednání) Senátem. Nyní poputuje předloha k podpisu prezidenta. Povinné subjekty musí zavést interní oznamovací systém a přijímat oznámení protiprávního jednání vymezeného zákonem. Navzdory kritice nebudou zaměstnavatelé povinni přijímat anonymní oznámení, zda je budou přijímat, anebo nikoliv je ponecháno na vůli […]

Text: Veronika Hejná

Foto: Shutterstock

07. 06. 2023

whistleblowing

Investice do vhodného oznamovacího systému ušetří firmě peníze

Česká republika měla do našeho právního řádu včlenit pravidla chránící oznamovatele protiprávního jednání (whistleblowery) do prosince roku 2021. Předchozí vládě se však včasná transpozice evropské směrnice nepodařila, nový návrh je však již na světě. Řada poradenských společností je připravena firmám pomoci s plněním nových povinností.  

Text: Veronika Hejná

Foto: Shutterstock

21. 09. 2022


Diskuze k článku

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna, vyžadované informace jsou označeny hvězdičkou.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *